Chomutov

From Wikipedie
Jump to: navigation, search
statutární město Chomutov
Chomutov, náměstí 1. máje

Chomutov, náměstí 1. máje

NUTS 5: CZ0422 562971
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Chomutov (CZ0422)
historická země: Čechy
katastrální výměra: 29,26 km²
počet obyvatel: 49 187  (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 330 m
PSČ: 430 01 - 431 01
zákl. sídelní jednotky: 30
části obce: 1
městské části / obvody: 0
katastrální území: 2
adresa magistrátu: Magistrát města Chomutova
Zborovská 4602
430 28 Chomutov
podatelna@chomutov-mesto.cz
primátor(ka): Mgr. Jan Mareš (ČSSD)
www.chomutov-mesto.cz
Chomutov na mapě
Chomutov
Red pog.png
Chomutov
Chomutov, Česko

Chomutov (německy Komotau) je okresní město v Ústeckém kraji, 49 km jihozápadně od Ústí nad Labem. Od 1. července 2006 je statutárním městem. Zaujímá plochu 29,26 km² a žije zde téměř 50 tisíc obyvatel. Je dvacátým druhým největším městem České republiky, pátým v Ústeckém kraji a největším v okrese Chomutov.

Historie[edit | edit source]

Pohled na Chomutov v 17. století (Václav Hollar)

První zmínka o Chomutově pochází z 29. března 1252, kdy Bedřich Načeradův z Chomutova daroval městečko řádu německých rytířů, kteří zde roku 1254 zřídili svou komendu. Původní dřevěné hrazení bylo ve 2. polovině 14. století vystřídáno hradbami kamennými. Roku 1396 udělil komtur Albrecht z Dubé městu pečeť se znakem. Němečtí rytíři drželi chomutovské panství do roku 1411, kdy jim je po bitvě u Grunwaldu král Václav IV. (s výjimkou patronátu nad kostely) odňal. 16. března 1421 byl Chomutov dobyt a vypleněn husity. Poté město střídalo šlechtické majitele; naposledy jimi byli Hasištejnští z Lobkovic, kteří ve městě jako na jednom z prvních míst v Čechách prosazovali tvrdou rekatolizaci (1589 zde byla založena chomutovská jezuitská kolej). Roku 1591 se měšťané proti jezuitům vzbouřili a vyplenili jejich sídlo, za což byli dva z vůdců vzpoury popraveni. Po odsouzení Jiřího Popela st. z Lobkovic mu byl roku 1594 Chomutov zkonfiskován Rudolfem II.. Roku 1605 Chomutovští se vykoupili z poddanství a od té doby byl Chomutov královským městem.

Pohled na centrum Chomutova s přehlídkou nacistických obrněných jednotek po obsazení Sudet

Od 16. do 18. století se v blízkosti Chomutova těžil kamenec, pozůstatkem tohoto dolování je nynější Kamencové jezero na východním okraji města. Na přelomu 50. a 60. let 18. století byla postavena císařská silnice spojující Chomutov s Prahou, podél níž se rozvinula zástavba i na pravém břehu Chomutovky. Třebaže Chomutov ležel při této důležité spojnici do Saska, rostl až do poloviny 19. století jen pozvolna. Obrat nastal až v 70. letech 19. století napojením na železniční tratě vedoucí podél Krušných hor a ku Praze. V této době byly u Chomutova otevřeny hnědouhelné doly a roku 1870 založeny železárny; které po roce 1887 prosluly jako Mannesmannovy válcovny trub; roku 1890 se zde na prvním místě na světě začaly vyrábět bezešvé ocelové trubky. K válcovnám, situovaným na východním okraji města přibyla roku 1917 jižně od Chomutova zbrojní pobočka kladenské Poldi, po válce přeorientovaná také na hutní výrobu. Roku 1928 byla k Chomutovu připojena Horní Ves (dnešní sz. část města). Po roce 1945 proveden odsun velké části Němců, kteří do té doby tvořili většinu obyvatel města. V 60. až 80. letech 20. století došlo k rozsáhlé přestavbě města, která se naštěstí výrazněji nedotkla historického jádra, které je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Geografie[edit | edit source]

Město s historickým jádrem na levém břehu říčky Chomutovky v nadmořské výšce 340 m se rozkládá v Chomutovsko-teplické (mostecké) pánvi při úpatí Krušných hor. Terén je z větší části rovinatý, pouze okrajové čtvrti na severu a severovýchodě vystupují do svahů o několik desítek metrů. Na severovýchodě stavebně splývá s městem Jirkov.

Pamětihodnosti[edit | edit source]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chomutově.
Sloup Nejsvětější Trojice v pozadí vlevo s budovou radnice

Středem historického města je protáhlé, podloubím lemované, Náměstí 1. máje s barokním sloupem Nejsvětější Trojice od Ambrože Laurentise z roku 1697, obklopený sedmi sochami světců z let 17251732.

Při severozápadní straně náměstí stojí budova původní řádové komendy (a později zámku), která je od roku 1607 městskou radnicí. K radnici přiléhá nejcennější stavba ve městě, raně gotický kostel sv. Kateřiny, dokončený roku 1281.

Na protější straně severní části náměstí stojí pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 15181542 a v jeho sousedství 53 m vysoká Městská věž, zřízená po velkém požáru města v roce 1525, která dnes v letní sezóně slouží jako vyhlídka.

Při jižním konci náměstí stojí raně barokní kostel sv. Ignáce s dvojicí věží v severním průčelí, postavený pro jezuity Carlem Luragem v letech 16631671. K východní straně kostela přiléhá tzv. Špejchar, budova, z počátku 17. století, v níž měli jezuité původní kostel.Dnes slouží jako galerie. V jižním sousedství kostela sv. Ignáce se nachází Jezuitská kolej z přelomu 16. a 17. století, nyní sídlo Oblastního muzea.

Městská věž s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Z gotických měšťanských domů stojí za zmínku zejména pozdně gotický dům čp. 9, řečený Collinův při severovýchodním konci náměstí.

Bezručovo údolí je 13 km dlouhé a 200 m hluboké lesnaté údolí Chomutovky severozápadně od města, oblíbené výletní místo. V roce 2002 bylo vyhlášeno jako přírodní park.

Vrch Strážiště (511 m) se zvedá nad severním okrajem Chomutova. Na vrcholu stojí hotel s vyhlídkovou věží.

Kamencové jezero[edit | edit source]

Kamencové jezero – jde o vodní plochu nacházející se na severovýchodním okraji Chomutova v nadmořské výšce 337 m, která vznikla koncem 18. století zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic z let 15581785. S rozměry 240 na 676 m zaujímá rozlohu 16,3 ha, maximální hloubka je 3,25 m a objem 285 000 m³. Vysoký obsah kamence ve vodě (kolem 1 %) z Kamencového jezera činí malé „Mrtvé moře“, neboť zabraňuje růstu řas a sinic. V letních měsících je vyhledávaným místem ke koupání.Jako přírodní útvar je jedinečné a i ve světovém měřítku ojedinělé. Je jediné na světě (druhé kamencové jezero na světě v Kanadě vyschlo).

Podkrušnohorský zoopark[edit | edit source]

Podkrušnohorský zoopark je zoologická zahrada zaměřená na chov evropských a asijských zvířat (vlk, zubr, medvěd, tuleň atd.), Zoopark ze severní strany přiléhá ke Kamencovému jezeru a svojí rozlohou je největší ZOO v České republice.

Součástí zooparku je i Kaštanka, která je považována za nejstarší a nejsevernější sad památných stromů kaštanovníků setých v České republice.

V minulosti byl součástí parku i recesistický výběh ropáka bahnomilného, který ale ZOO zrušila, když se stal předmětem soudního sporu, neboť byl vytvořen bez vědomí výtvarnice Barbary Šalamounové, která vytvořila výtvarnou podobu ropáků pro studentský film Jana Svěráka.[2]

Obyvatelstvo[edit | edit source]

Počet obyvatel[edit | edit source]

Rok 1702 1811 1843 1869 1880 1900 1921 1930 1950 1970 1991 2004 2008 2013
Počet obyvatel 1 129 2 967 4 014 8 183 11 707 19 813 20 894[pozn. 1] 33 001[pozn. 2] 28 848 39 905 53 107 50 176 50 782 49 187

Struktura obyvatelstva[edit | edit source]

Židovská komunita[edit | edit source]

Nejstarší zmínka o židovském osídlení Chomutova pochází z roku 1421. V roce 1517 byli židé z města vypovězeni a početnější komunita v Chomutově poté existovala až od poloviny 19. století. Největšího početního rozmachu se dočkala v roce 1880, kdy v Chomutově žilo 562 židů (pro srovnání v roce 1930 šlo o 444 osob). Židovská obec zdecimovaná holocaustem byla po druhé světové válce obnovena a připojena k židovské obci v Ústí nad Labem.[3]

V Chomutově stály postupně tři synagogy. První dvě středověké beze stopy zmizely. Novodobá synagoga, postavená v roce 1876 v novorománském slohu, stávala na nároží ulic Mostecká a Karla Buriana. V listopadu 1938 byla vypálena během Křišťálové noci a posléze zbořena. Do dnešní doby se dochoval židovský hřbitov, který se nachází v sousedství městského hřbitova v Beethovenově ulici. V 80. letech byl hřbitov přeměněn na park a v 90. letech v důsledku koncentrace sociálně patologických jevů uzavřen. Otevřen byl po rekonstrukci v roce 2008 a jeho součástí je pamětní deska a pomník.[4]

Členění města a sídliště[edit | edit source]

Katastrální území Chomutova

Město Chomutov se skládá ze dvou katastrálních území – Chomutov I a Chomutov II.

Největší sídliště v Chomutově se jmenuje Březenecká. Má také nejvíc obyvatel, cca 13000 lidí.[zdroj?] Nachází se na něm nejvyšší domy ve městě, například tzv. experimenty 1,2,3 s výškou 70 metrů,[zdroj?] dále pak pošta, sportovní hala, Penny, lékárna, atd. Sídliště se stavělo 10 let, dříve se tu rozprostíraly louky, lesy a bažiny. Dnes zde stojí největší sídliště na Chomutovsku.[zdroj?]

Sídliště Březenecká, Kamenná, Zahradní a Písečná spojují Chomutov s Jirkovem jako městskou aglomeraci s počtem obyvatel přes 70 tisíc.[zdroj?]

Obyvatelé chomutovských a jirkovských panelových sídlišť nicméně často spadají do skupiny sociálně slabších obyvatel s vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. Potýkají se s dluhy, závislostmi, nízkými příjmy či rasovými předsudky, jejich horší životní situace často plyne z masivního propouštění zaměstnanců bez speciální kvalifikace v devadesátých letech v důsledku ukončení činnosti neekologických průmyslových provozů.[5]

Správní území[edit | edit source]

Související informace naleznete také v článcích Okres Chomutov a Obvod obce s rozšířenou působností Chomutov.

Chomutov je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Chomutov se skládá ze 44 obcí, ORP z 25 obcí.

Obchod[edit | edit source]

Ve městě se nachází mnoho obchodů a nákupních center, např. Nákupní park Chomutov (Baumax, Kaufland, Takko, Jysk, Asko atd...), Central Chomutov. Dále jsou zde: Globus, Baumarkt, OC Chomutovka, LIDL, Billa, Penny, Tesco, KFC.

Školství[edit | edit source]

V roce 1591 se Jiří Popel z Lobkovic rozhodl založit v Chomutově jezuitskou školu. Gymnázium jezuité spravovali až do zrušení řádu v roce 1773. Poté bylo gymnázium pod správu cisterciáckého kláštera v Oseku a v roce 1909 bylo gymnázium zestátněno.

České gymnázium bylo založeno v Chomutově až v roce 1935, ale protože nemělo svou budovu, probíhala výuka v budově tzv. Masarykovy školy a v pronajatých prostorách. Budovu gymnázia se nepodařilo vybudovat a česká výuka byla na několik let přerušena vzhledem k připojení Sudet ke Třetí říši a k vypuknutí 2. světové války. Česká výuka byla obnovena v roce 1945 po odsunu Němců, a to v budově bývalého německého gymnázia, v němž škola sídlí dodnes.

Založení průmyslové školy v Chomutově, dnes Střední průmyslová a Vyšší odborná, je bezprostředně spjato s intenzivním rozvojem průmyslu ve městě na samém počátku 70. let 19. století. Plány pro první budovu školy vytvořil stavební a strojní inženýr Theodor Reuter, který se stal také prvním ředitelem školy. Slavnostní položení základního kamene k novostavbě se konalo 16. července 1874. Náklady na stavbu, prováděnou městem ve vlastní režii, činily 70 000 rakouských zlatých. Budova stála v tehdejší Pražské ulici, byla přízemní a měla celkem 17 místností. Stavba nové a větší budovy školy na dnešní Školní ulici byla zahájena na podzim 1901. Stavební práce pokračovaly natolik úspěšně, že již po necelém roce, 16. září 1902, začalo vyučování v nové budově, která svému účelu slouží doposud.

Osobnosti[edit | edit source]

Doprava[edit | edit source]

Silniční[edit | edit source]

Městem procházejí silnice č. 7 (Praha-Slaný-Louny-Chomutov-Hora Sv. Šebestiána) a č. 13 (Karlovy Vary-Ostrov-Klášterec nad Ohří-Chomutov-Most-Teplice-Děčín-Nový Bor-Liberec-Frýdlant v Č).

Železniční[edit | edit source]

Město Chomutov má dvě železniční stanice: Stanice Chomutov : na tratích 120,130,133,137,140. Stanice Chomutov město : na tratích 130, 133. Železniční tratě spojené s Chomutovem jsou:

Městská hromadná doprava[edit | edit source]

Související informace naleznete také v článcích Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově a Městská autobusová doprava v Chomutově a v Jirkově.

Městskou dopravu zajišťují autobusy a od roku 1995 také trolejbusy (nejnovější trolejbusový provoz v Česku). Provozovatelem 15 autobusových a 7 trolejbusových linek je Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova (akciová společnost na níž má podíl 84,16 % Statutární město Chomutov a 15,84 % město Jirkov).

Představitelé města[edit | edit source]

Starostové

  • 1850 - 1958 Georg Löw
  • 1858 - 1870 Josef John
  • 1870 - 1877 JUDr. Heinrich Schmatz
  • 1877 - 1881 Franz Tschörner
  • 1881 - 1897 JUDr. Franz Schreiter
  • 1897 - 1910 Anton Schiefer
  • 1910 - 1933 JUDr. Ernst Storch
  • 1933 - 1938 Viktor Herbich
  • 1938 - 1945 Eduard Fiedler

Předsedové národních výborů

  • 1946 - 1947 Václav Strejc
  • 1947 - 1948 Ing. Jaroslav Dosoudil
  • 1948 - 1949 Bohumil Dobiáš
  • 1949 - 1950 František Aubrecht
  • 1950 - 1952 Jaroslav Albrecht
  • 1952 - 1953 Jaroslav Třešňák
  • 1953 - 1954 Josef Jakl
  • 1954 - 1956 Bohumil Voldřich
  • 1956 - 1957 František Aubrecht
  • 1957 - 1960 Josef Kincl
  • 1960 - 1970 Jaroslav Chuchel
  • 1970 - 1971 Ing. Josef Pavlík
  • 1971 - 1981 Jaromír Franče
  • 1981 - 1989 Václav Šedivý

Starostové

Primátoři

 Partnerská města[edit | edit source]

Fotogalerie[edit | edit source]

Poznámky[edit | edit source]

  1. Z toho 1 869 čili 8,9 % české národnosti.
  2. Z toho 4 442 čili 13,5 % české národnosti.

Reference[edit | edit source]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2013, [cit. 2013-06-16]. Dostupné online.  
  2. Matka ropáka vyhlásila boj zoo. Vzali mi ho, ať platí, aktualne.cz
  3. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno : Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 170.  
  4. ZYKLOVÁ, Martina. Židé se v Chomutově dočkali znovuotevření hřbitova [online]. Chomutovský deník, 2008-05-21, [cit. 2012-03-23]. Dostupné online.  
  5. http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/pobocka/chomutov

Literatura[edit | edit source]

  • Comotovia 2005. Sborník příspěvků z konference věnované výročí 400 let vykoupení Chomutova z poddanství (1605–2005), ed. Petr Rak, Chomutov 2006

Externí odkazy[edit | edit source]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu