Šalvěj luční
 Šalvěj luční | |
|---|---|
 Šalvěj luční (Salvia pratensis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Rod | šalvěj (Salvia) |
| Binomické jméno | |
| Salvia pratensis L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šalvěj luční (Salvia pratensis) je fialově až modrofialově kvetoucí léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. V teplejších oblastech České republiky je hojně rozšířena.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Šalvěj luční je vytrvalá bylina vysoká 20 až 50 cm.[1] Její hlavní kořen je dobře vyvinutý, oddenek je krátký a dřevnatý. Lodyha je přímá, v horní části větvená, žlaznatě chlupatá, s 1 až 3 páry listů. Přízemní růžice je za květu vyvinutá.[2]
Listy mají podlouhlou vejčitou nebo trojúhelníkovitou čepel, která je na bázi uťatá nebo srdčitá, na okraji nepravidelně zubatá nebo vroubkovaná. Listy přízemní růžice jsou stejně jako dolní listy lodyhy dlouhé a řapíkaté, oproti nim jsou horní listy lodyhy krátké, někdy až přisedlé.
Květenství tvoří lichopřesleny o 3 až 6 květech. Zelený kalich je tvořen dvěma pysky, přičemž horní pysk je kratší než dolní, obvykle je fialový. Horní pysk je trojcípý a dolní dvojcípý. Koruna je fialová, jen zřídka se můžeme setkat s růžovou nebo bílou korunou.
Plodem je tvrdka, která má povětšinou vejcovitý až elipsoidní tvar.
Stanoviště[editovat | editovat zdroj]
Šalvěj luční najdeme na subxerotermních až mezofilních loukách, výslunných stráních, mezích, při okrajích silnic, v příkopech nebo u železničních náspů. Roste na čerstvě vlhkých nebo vysýchavých, provzdušněných, bázemi i humusem bohatých, zásaditých až slabě kyselých hlinitých půdách.[3] Těžištěm jejího výskytu jsou pahorkatiny a mírně kopcovité lokality, roste však i v nížinách, vzácně pak v podhorských oblastech a vrchovinách.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
V českém termofytiku, tedy v oblasti s teplomilnými druhy rostlin, je šalvěj luční hojně rozšířena. Najdeme ji ale i v teplejších okresech mezofytika, tedy v oblastech s květenou přechodnou, a to zejména na Moravě, ve východních, severních a středních Čechách. V chladnějších okresech mezofytika je vázána na bazický substrát, především vápence.[4] V nejzápadnějších oblastech Čech, mimo ojedinělé oblasti v okolí Karlových Varů, a v horských oblastech České republiky ji téměř nenajdeme. Vzácně se vyskytuje v jižních Čechách, častěji se s ní můžeme setkat v okolí Strakonic, kde je vázána na zmiňované vápence.
Mimo ČR je především rozšířena v jižní Evropě (kromě Pyrenejského poloostrova), ve střední a východní Evropě, a to od Pyrenejí a jihovýchodní Anglie přes Francii do Německa, Polska a dále na východ. Na jihu Evropy se vyskytuje po Řecko, střední Itálii a jihovýchodní Francii. Druhotně v severozápadní Evropě, ve Skandinávii, Finsku a pobaltských republikách.[4] Zcela ojediněle se vyskytuje v Malé Asii, na Krymu nebo v Předkavkazí, zavlečena byla též do Severní Ameriky.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Ačkoliv se jedná o léčivou rostlinu, potažmo bylinu, není k těmto účelům využívána. Podstatně větší význam v lékařství má šalvěj lékařská (Salvia officinalis). V některých případech se můžeme s šalvějí luční setkat jakožto s okrasnou rostlinou.[1]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Šalvěj luční focená v květnu 2023 -
Šalvěj luční focená v červnu 2006 -
Květ šalvěje luční zblízka
_03.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=49
- ↑ SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Hluchavkovité.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Hluchavkovité.
- ↑ a b SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Hluchavkovité.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie šalvěj luční na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu šalvěj luční na Wikimedia Commons
Taxon Salvia pratensis ve Wikidruzích- http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=49
