Divice (zámek)
| Divice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Přestavba | 16. století |
| Poloha | |
| Adresa | Divice 1, Vinařice,  Česko |
| Souřadnice | 50°16′37,6″ s. š., 13°48′56,57″ v. d. |
  Divice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43224/5-1475 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Divice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Louny. Tvoří ji dominantní čtverhranná věž a jednopatrové křídlo upravené na hospodářskou budovu. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Panské sídlo v Divicích je v písemných pramenech poprvé zmíněno v roce 1318, kdy patřilo vladykům Onešovi, Juříkovi a Vratislavovi. Na tvrz, jejíž dominantou byla mohutná věž, jej přestavěl až Léva z Divic, který je jako majitel vesnice uveden roku 1346. Jeho potomkům patřila až do roku 1481, ale o rok později již Divice patřily Zikmundu Fremutovi z Krásného Dvora. Po něm se během krátké doby vystřídali tři majitelé: Jiřík Osterský ze Sulevic (1512), Jan z Kauče (1513) a Jan Hrzek ze Mšena (1515), který panství prodal Jiřímu z Lobkovic († 1534). Po něm ji zdědili jeho synové Děpolt a Jindřich, který nechal tvrz po roce 1560 přestavět na renesanční zámek. Přestavba zřejmě byla velmi nákladná a Jindřichův nástupce Děpolt mladší se kvůli ní zadlužil, a byl přinucen rozprodávat majetek, aby získal prostředky na splátky dluhů. Přesto musel tvrz roku 1596 prodat Janovi ze Šelmberka, který však o rok později zemřel. Dědictví získali Jan Rudolf a Kryštof Jaroslav Trčka z Lípy. Museli však vyplatit 4 500 kop míšeňských grošů Maxmiliánu Lvu z Rožmitálu a Janu Zbyňkovi Zajíci z Hazmburka, se kterými vedli o dědictví spor. Již v roce 1601 však vesnici koupil Kryštof z Lobkovic, jehož rodu patřila do roku 1656. Tehdy ji museli Lobkovicové pro velké dluhy prodat Janu Vilému Vogtovi z Hunoldtsteina.[2]
Dalšími majiteli se stali Jan z Cron a jeho potomci a Arnošt Gotfried Schütz z Leypodsheimu, ale na divickém zámku už žili pouze úředníci. Celé panství tvořily vesnice Vinařice, Solopysky, Kozojedy, Třeboc, Horní Ročov, Konětopy a Markvarec. V roce 1720 po Schützech zámek zdědil Karel Daniel Pachta z Rájova, ale jeho potomci bydleli na cítolibském zámku. Pachtům panství patřilo až do roku 1797, kdy je od nich koupil Jakub Wiemmer a od něj o pět let později kníže Josef ze Schwarzenberku. Zámek byl již tehdy ve velmi špatném stavu, a proto byly budovy zámku a pivovaru, které stály jižně od věže, v roce 1810 zbořeny. Schwarzenberkům patřil dvůr až do roku 1924. Od roku 1950 ho využívalo divické jednotné zemědělské družstvo, které roku 1956 nechalo věž zastřešit a opravit.[2]
Zchátralá památka byla roku 1992 vrácena v restituci Jiřímu Kočárkovi, jehož dědeček usedlost koupil od Schwarzenberků.[3] K tvrzi dále patří přilehlý sad s rybníkem, který od roku 2017 prochází obnovou. Od roku 2016 je tvrz opět v soukromých rukách společnosti Studia Dva, majitelé pořádají na tvrzi kulturní akce a usilují o její obnovu.[4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Ve čtrnáctém století byla základem tvrze věž obehnaná hradbou. Při přestavbě po roce 1560 získaly budovy včetně věže renesanční sgrafitové omítky.[2] Věž má tři patra a v každém z nich jednu místnost. Okna v hlubokých výklencích s kamennými sedátky jsou hladká a obdélná. Místnost v prvním patře má okna i strop upravené v barokním slohu.[5] Z místnosti ve druhém patře, kde se částečně zachovalo 38 malovaných erbů,[2] vede malý renesanční portál na schodiště v síle zdi. K věži přiléhá jednopatrové barokní křídlo upravené k hospodářským účelům.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-25]. Identifikátor záznamu 155496 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Divice – zámek, s. 90–91.
- ↑ Památky na prodej. Tvrz Divice [online]. Česká televize [cit. 2018-06-03]. Vložené video (1. část, čas 5:10). Dostupné online.
- ↑ Tvrz Divice. www.studiodva.cz [online]. Studio Dva [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Divice, s. 260.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Divice tvrz, s. 222–224.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Divice na Wikimedia Commons - Divice na Hrady.cz
