Zvuk slunečních hodin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zvuk slunečních hodin je román české spisovatelky Hany Andronikové publikovaný v roce 2001.
Román vypráví příběh Tomáše Kepplera, stavaře pracujícího za první republiky pro firmu Baťa, jeho ženy Rachel a syna Daniela. Děj se postupně ze Zlína přesouvá do Indie a pak zpět do Evropy zasažené druhou světovou válkou.
Autorka používá postmoderní vypravěčské postupy, jako je střídání časových rovin a hledisek jednotlivých postav či fabulace založená na skutečných postavách a událostech.
Zvuk slunečních hodin získal Literární cenu Knižního klubu za rok 2001 a v roce 2002 získala autorka cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. V kritikách se objevily pochvaly pro absenci sentimentu (Dana Malá v Mladé frontě Dnes 20. dubna 2002), „propracovaný obraz dobového kontextu a místních reálií“ (Kateřina Ondřejová v Lidových novinách 27. dubna 2002) či rafinovanou fabulaci (Miroslav Jindra v doslovu knihy).
Nakladatelství Odeon plánuje v první polovině roku 2008 vydat druhé, pozměněné, vydání románu[1].
