Zvací dopis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zvací dopis je obvyklé označení nedatovaného dopisu[1], který v srpnu 1968 poslali Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak předsedovi prezidia Nejvyššího sovětu SSSR Leonidu Brežněvovi. Obsahoval výzvu k pomoci všemi prostředky proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu. Dopis se stal pro sovětské vedení záminkou pro invazi do Československa 21. srpna 1968. Byl psán rusky.[1]

Dopis byl podle svědků Brežněvovi předán v bratislavském hotelu Sorea 3. srpna 1968,[2] tedy krátce poté, co neúspěchem pro sovětskou stranu skončily rozhovory mezi sovětským a československým vedením v Čierne nad Tisou. Existence dopisu měla zůstat utajena.[1] 15. července 1992 byl ale objeven zapečetěný ve Státním archivu Ruské federace s datem 25. září 1968. Obálka byla podepsána Konstantinem Černěnkem se slovy Uložit v archivu politbyra. Bez souhlasu neotvírat. Text byl pozměněn Brežněvovou rukou, takže se předpokládá, že si vyžádal novou verzi, která měla zahrnovat i další země Varšavské smlouvy a byla podepsána vícero lidmi. Již druhý den byl dopis převezen do Prahy a představen veřejnosti.[3]

Poslání dopisu bylo i podle tehdejších zákonů zřejmě vlastizradou.[4] Podepsaní za ni nikdy nebyli odsouzeni.[4]

[editovat] Podepsaní

Alois Indra,

tehdejší ministr dopravy a člen ÚV KSČ. V roce 1971 se stal předsedou Federálního shromáždění. Zemřel roku 1990.[4]

Drahomír Kolder,

tehdejší člen ÚV KSČ. Roku 1969 se stal předsedou Výboru lidové kontroly. Zemřel roku 1972.[4]

Oldřich Švestka,

tehdejší člen předsednictva ÚV KSČ. Po okupaci se vrátil na místo šéfredaktora Rudého práva, ze kterého byl odvolán během Pražského jara. Zemřel roku 1983.[4]

Antonín Kapek,

tehdejší člen ÚV KSČ. Brežněvovi napsal osobní dopis již dříve. Později se významně podílel na podobě normalizace. V roce 1990 spáchal sebevraždu.[4]

Vasil Biľak,

tehdejší člen předsednictva ÚV KSČ. Po okupaci byl tajemníkem ÚV KSČ s rozhodujícím vlivem v zahraniční politice, ale hlavně v ideologické sféře. Stále žije (k lednu 2011).[4]

[editovat] Reference

  1. a b c JUST, Petr. Dokument: Tzv. Zvací dopis (1968) [online]. 2005-01-01, [cit. 2008-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. IVI. Brežněv prý v roce 1968 převzal zvací dopis na WC. Novinky [online]. 2008-07-29 [cit. 2008-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. SLÁDEK, František. Stručný příběh zvacího dopisu [online]. Město Praha, 2008-08-10, [cit. 2008-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d e f g PERKNEROVÁ, Kateřina. Srpen 1968: viníci potrestání unikli. Deník.cz [online]. 2007-08-22 [cit. 2008-08-20]. Dostupné online.  

[editovat] Další odkazy

logo Wikizdrojů
Projekt Wikizdroje obsahuje původní text související s tímto článkem:
  • JANÁČEK, František; MICHÁLKOVÁ, Marie. Příběh zvacího dopisu [online]. [cit. 2008-08-20]. Dostupné online.  
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích