Zvětšený septakord

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zvětšený septakord je pojem z oboru hudební teorie označující poměrně zřídka používaný typ čtyřzvuku charakteristický především alterovanou zvětšenou kvintou.

Jedná se o akord obsahující kromě svého základního tónu ještě velkou tercii, zvětšenou kvintu a velkou septimu. Z hlediska terciového systému je zvětšený septakord rozšířením zvětšeného kvintakordu.

Značení[editovat | editovat zdroj]

Zvětšený septakord je značen velkým písmenem názvu základního tónu, který je doplněn o horní index 7maj (ten se obecně používá ke značení velké septimy) a horní index 5+ pro označení zvětšené kvinty:

  • od základního tónu c
  • od základního tónu fis
  • od základního tónu es

Existují také některá alternativní značení, nejčastěji:

Složení[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka obsahuje složení zvětšeného septakordu od jednotlivých základních tónů:

Značka akordu Základní tón Velká tercie Zvětšená kvinta Velká septima
c e gis h
g h dis fis
d fis ais cis
a cis eis (=f) gis
e gis his (=c) dis
h dis fisis (=g) ais
fis ais cisis (=d) eis (=f)
cis eis (=f) gisis (=a) his (=c)
as c e g
es g h d
b d fis a
f a cis e

Význam[editovat | editovat zdroj]

Zvětšený septakord lze teoreticky použít k harmonizaci třetího stupně na stupnicích harmonická moll a melodická moll. Ve skutečnosti je v této funkci častější zvětšený kvintakord. Zvětšený septakord se používá spíše v jazzu jako ostatní alterované akordy - například k vyjádření chromatických postupů.

Související články[editovat | editovat zdroj]