Zubořez
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zubořezy na římském Pantheonu
Zubořez, také dentil nebo dentikul (z lat. dens — zub, denticulus — zubec) je ozdobný pás pravidelných kostek (kvádříků) a mezer na spodní straně kamenné římsy. Vyskytuje se v iónském a korintském slohu ve starověkém Řecku a byl velmi oblíbený v římské architektuře (Pantheon aj.). Objevuje se i na stavbách období klasicismu v 19. a 20. století. Na římsách románských staveb bývají kvádříky postaveny na koso a vystupují jako trojboké hranolky.
Podle Vitruvia (2. stol.) vznikl zubořez jako kamenná nápodoba dřevěných stropních trámků, které přesahovaly přes kladí.[1]
Reference [editovat]
- ↑ Vitruvius, De architectura IV.2.