Způsoby lovu zvěře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Během vývoje lovu a myslivosti se vyvinulo mnoho způsobů lovu zvěře. Nové způsoby přicházely s vývojem zbraní, vznikaly kvůli rozdílným přírodním podmínkám a rozdílné etologii zvěře.

K různým druhům lovu je potřeba různá výzbroj a výstroj. Jsou budovány různá zařízení k lovu, která mohou být dočasného charakteru (posedy, záštity, lapací zařízení aj.) nebo trvalého (pozorovatelny, chytadla a umělé nory)

Základní rozdělení lovu je na odstřel a odchyt.

Obsah

[editovat] Odstřel

Hlavní článek: Odstřel

Odstřel je lov za užití palných zbraní. V minulosti se používaly i ostatní ze skupiny střelných zbraní, ale novým zákonem byla povolena jen tato skupina. Důvod je následující: Při odstřelu je důležité, aby byla zvěř usmrcena na místě (tzv. „zůstala v ohni“) z hlediska dodržení Zákona na ochranu zvířat před týráním.

Lov zvěře odstřelem dělíme lovy osamělé a společné.

[editovat] Individuální lov

Individuální lovy provádí jedna osoba (pokud ji provází lovecký průvodce, stále se jedná o individuální lov) a loví se při něm převážně zvěř velká a šelmy. Používají se hlavně kulové zbraně a náboje nebo jednotné střely do brokovnic (na lončáka a sele). Ke společnému lovu je potřeba lovecké povolení.


Nejčastější druhy individuálního lovu jsou: šoulačka, čekaná, slídění, lov na újedi a vábení.

[editovat] Šoulačka

Nejsložitější způsob lovu. Lovec sám prochází (šoulá) známými cestičkami a stezkami a snaží se ke zvěři přiblížit na dostřel tak, aby nebyl zavětřen (aby jej zvěř neucítila), uslyšen ani uviděn. K postupu se používá různých přirozených krytů (stromy, křoví, skály). Tímto způsobem se loví jelení, srnčí, dančí a černá zvěř.

[editovat] Čekaná

Nízký posed v Aichelbergu

Dříve označováno jako čekání. Způsob lovu, při kterém lovec čeká na vhodném místě. K tomu si vytvoří buď dočasné krytí (kryt z natrhaných větviček, přenosný posed) nebo použije již dopředu připravených zařízení určených k tomuto lovu (posedy, kazatelny). Podmínkou je, aby jej zvěř nemohla zavětřit, zůstal po celou dobu v klidu a jen pozoroval okolí.

Jelení zvěř se tímto způsobem loví hlavně z posedu (alespoň 8 m vysokých, aby lovec nebyl zpozorován a zavětřen) za raního svítání nebo při večerním soumraku, kdy se jeleni chodí pást na své oblíbené pastviny. Podobně se čeká na dančí, srnčí a černou zvěř. Na zajíce a králíky se čeká na rozhraní mezi lesem a poli nebo si lovec zhotoví jámu (příp. užije příkop) v poli. Divoké vodní ptactvo se loví z upravených budek za rozbřesku nebo soumraku. K lovu holubů se používá krytí stromů nebo keřů. Lišky, kuny a podobné šelmy se loví čekáním u jejich nory.

[editovat] Slídění

Při tomto způsobu lovu prochází lovec často křovinatý terén s myslivecky upotřebitelným psem ze skupiny slídičů. Psa nemusí mít samotný myslivec, ale častěji mu při lovu pomáhá jiná osoba. Tímto způsobem se loví hlavně drobná zvěř.

[editovat] Lov na újedi

Tento lov patří mezi skupinu lestných lovů. Probíhá podobně jako čekaná, jen k přilákání zvěře se používá návnad, kterou tvoří tělo nebo část uhynulé nebo ulovené zvěře (velké šelmy). Může se ale používat i rostlinná potrava (vařené brambory), např. pro lov černé zvěře. Místo lovu se pak nazývá újediště. Velikost újedi se liší podle druhu zvěře, která je lovena (na medvěda se jako újeď používá např. kůň, kdežto na černou zvěř stačí pár vařených brambor). V každém případě je podle zákona nutné po lovu újeď odklidit. Tento způsob lovu je velmi obtížný a je potřeba hodně trpělivosti, protože v některých případech trvá i několik dní.

[editovat] Vábení

Vábení patří do skupiny lestných lovů. Spočívá v přilákání zvěře napodobením jejího hlasu nebo hlasu kořisti. K tomu se používá vábniček, které se vyrábí k napodobení určitého druhu zvěře. Vábení je velice obtížné a existuje mnoho způsobů, jak zvěř přivábit v různých situacích. Zvěř v různých obdobích roku se loví jinak, stejně tak se mění zvuk vábení podle věku vábené zvěře.

[editovat] Společný lov

Obraz Paola Uccella zobrazující naháňku

Na společném lovu se loví drobná srstnatá i pernatá zvěř (např. zajíc, bažant, liška …) a zvěř černá (lončák a sele). Společného se účastní větší počet lidí (zpravidla desítky). Používají se brokové zbraně s brokovými či jednotnými náboji, ale i zbraně kulové s kulovými náboji. Myslivci jsou doprovázeni honci a myslivecky upotřebitelnými psy.

Nejčastější druhy společného lovu jsou: kruhová leč, ploužení a naháňka.

[editovat] Kruhová leč

Kruhová leč je společný lov, tudíž nespadá do individualních lovů. Používá se na drobnou srtnatou zvěř (zajíc, králík).

Lovci se rozestoupí do kruhu (odtud název kruhová) a na povel vedoucího honu (hospodář nebo jím pověřená osoba) zahájí leč. Střelci, vodiči se psi se začnou pohybovat směrem do středu. Po přiblížení střelců na dostřel dává vedoucí honu povel Z kola ven, což znamená, že střelci nesmí střílet do kruhu, ale jen na zvěř vybíhající s kruhu ven. Po zvážení vedoucí honu dá povel konec leče, tudíž střelec vybíjí zbraň a je zakázána jakákoli střelba. V případě porušení, může být lovec z honu vykázán.

[editovat] Ploužení

[editovat] Naháňka

[editovat] Odchyt

Použítí želez je podle zákona zakázáno.
Hlavní článek: Odchyt

Odchyt je lov zvěře za pomoci různých druhů pastí nebo sítí za účelem chovu zvěře, veterinárních prohlídek nebo lovu malých srstnatých šelem. Myslivost a ornitologie mají v případě odchytu výjimku ze zákona, jinak je odchyt zakázán.


[editovat] Související články