Zoltán Kodály

Zoltán Kodály
Zoltán Kodály
Narození	16. prosince 1882; Kecskemét
Úmrtí	6. března 1967 (ve věku 84 let); Budapešť
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Hřbitov Farkasréti
Alma mater	Hudební akademie Ference Liszta (1900–1904); Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (od 1900)
Povolání	jazykovědec, skladatel klasické hudby, dirigent, politik, středoškolský učitel, muzikolog, hudební pedagog, etnomuzikolog, vysokoškolský učitel, sběratel lidové hudby a hudebník
Zaměstnavatelé	Hudební akademie Ference Liszta; Nyugat
Ocenění	Corvin-koszorú (1930); Kossuth-érdemrend (1948); Kossuthova cena (1948); Kossuthova cena (1951); Cena pro vynikajícího umělce Maďarska (1952); … více na Wikidatech
Politická strana	nezávislý
Choť	Emma Kodály (1910–1958); Sarolta Péczely (1959–1967)
Funkce	poslanec maďarského Národního shromáždění (1945–1947); Předseda Maďarské akademie věd (1946–1949)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zoltán Kodály [ˈzoltaːn ˈkodaːj]IPA (16. prosince 1882 Kecskemét – 6. března 1967 Budapešť) byl maďarský hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Šlo o syna železničního úředníka, studoval v Trnavě a na budapešťské hudební akademii, kde od roku 1907 působil jako profesor. Spolu s Bélou Bartókem zasedl po skončení Světové války v Direktoriu pro hudbu bolševické Maďarské republiky rad^[1]. Spolu s Bélou Bartókem se podílel na sběru lidových písní a své folklórní znalosti uplatnil ve své skladatelské činnosti. K významným dílům jeho tvorby patří např. kantáta Psalmus Hungaricus (1923), opera Hary János (1925), orchestrální suita Tance z Galanty (1934), sonáta pro sólové violoncello (1915) nebo Te Deum (1936), které napsal k oslavě 250. výročí osvobození Budapešti z moci Turků (1936). Výrazně se zasloužil o rozmach organizované hudební výchovy v Maďarsku a v roce 1963 byl zvolen prezidentem mezinárodní společnosti pro hudební výchovu.

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zoltán Kodály

Duchovní hudba[editovat | editovat zdroj]

1923 Psalmus Hungaricus
1936 Budavári Te Deum
1944 Missa brevis (verze pro varhany/verze pro orchestr)
1963 Adventi ének – adventní písně
1966 Laudes organi

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

1926 Háry János – opera – singspiel
1924–1932 Szekely fonó
1946–1948 Czinka Panna

Orchestrální díla[editovat | editovat zdroj]

1927 Háry János Suite
1930 Marosszékerské tance
1933 Tance z Galanty
1937 Felszállott a páva – variace na maďarskou lidovou píseň Páv
1940 Koncert pro orchestr
1960 Sinfonie

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

Romance lyrique (1898) pro violoncello a klavír
Adagio (1910) pro housle/violoncello/kontrabas a klavír
Intermezzo pro smyčcové trio
Sonáta pro violoncello a klavír Op. 4
Sonáta pro sólové violoncello Op. 8
Sonatina pro violoncello a klavír
Duo pro housle a violoncello Op. 7
Smyčcový kvartet č. 1 Op. 2
Smyčcový kvartet č. 2 Op. 10

Skladby pro klavír[editovat | editovat zdroj]

9 skladeb pro klavír Op. 3
7 skladeb pro klavír Op. 11

Kromě toho mnoho vokálních skladeb a cappella (světských i duchovních).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Maďarská republika rad 1919: Komunistická revoluce po vzoru Sovětského Ruska. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zoltán Kodály na Wikimedia Commons
Osoba Zoltán Kodály ve Wikicitátech

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Maďarská republika rad 1919: Komunistická revoluce po vzoru Sovětského Ruska. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.

[1]