Zoe Svobodová-Klusáková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ing. Zoe Klusáková-Svobodová, CSc.. profesorka ekonomie, (* 4. prosince 1925 Užhorod), dcera arm. generála Ludvíka Svobody, prezidenta ČSSR 1968 - 1974, manželka diplomata a dlouholetého ministra kultury ČSR Milana Klusáka (1923 - 1992).

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Užhorodě 4. prosince 1925, škpt. Ludvíku Svobodovi a jeho manželce Ireně, rozené Stratilové, jako druhé dítě. Vyrůstala spolu se starším bratrem Miroslavem, který se narodil 15. května 1924. Vystřídala jako mnohé děti důstojníků několik obecných škol – v Užhorodě, Uherském Brodě, Hranicích a v Kroměříži. Odmaturovala po válce na reálném gymnáziu v Kroměříži. Studium na gymnáziu musela na tři roky přerušit (listopad 1941 až květen 1945) kvůli pronásledování gestapem pro spolupráci s čs. vojenským výsadkem ze Sovětského svazu. Se svou matkou unikly zatčení a skrývaly se na různých místech Moravy. Bratr Miroslav a několik dalších členů rodiny bylo popraveno, většina přímých příbuzných byli vězněni v koncentračních táborech.

Vysokou školu obchodní při ČVUT zakončila v roce 1949. V Sovětském svazu absolvovala na Moskevském státním ekonomickém institutu 2 ročníky směru plánování a posléze po studiu aspirantury na katedře politické ekonomie na témže institut, obhájila v únoru 1954 kandidátskou disertaci. Pracovala krátce na ČVUT na katedře u prof. Vladimíra Kadlece a potom na VŠE na katedrách politické ekonomie. V roce 1955 byla jmenována docentkou, v r. 1955 -59, vykonávala funkci proděkanky pro vědecko-badatelskou práci na první fakultě VŠE.

Ve své vědecké práci se věnovala ekonomice zemědělství, družstevnictví a dělbě práce. Speciálně pak optimální velikosti družstevních zemědělských podniků (výzkum na Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky při Zemědělské akademii věd).

Při svém pobytu v Ženevě, (1959-62, kde byla se svým manželem, delegátem ČSSR při OSN) se zaměřila na problematiku zemědělství v integraci zemí EHS. Po návratu ze Ženevy a během své vědecké stáže na Ekonomickém ústavu Československé akademie věd vedla skupinu pro zkoumání otázek zemědělské integrace zemí EHS. Obdobné tematice se věnovala i v Ústavu mezinárodní politiky a ekonomie při MZV, kde pracovala v letech 1964-1966 jako samostatný vědecký pracovník.

Po dvouletém pobytu v New Yorku (1967 – 68), kde její manžel působil jako velvyslanec, stálý delegát ČSSR při OSN, opět přednášela témata politické ekonomie na Vysoké škole ekonomické. Byla školitelkou aspirantů, členkou různých pedagogických komisí. V r. 1973 na základě řízení na vědecké radě VŠE byla jmenována profesorkou v oboru politické ekonomie. Současně přešla na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde přednášela politickou ekonomii a světovou ekonomiku.

Po roce 1984 odešla do důchodu, a začala se věnovat historickým otázkám. Připravila k vydání druhý díl pamětí svého otce Ludvíka Svobody Cestami života II a druhé vydání prvního dílu Cestami života I. Sepsala životopis Ludvíka Svobody a připravila k vydání jeho Deník z doby válečné a svou vzpomínkovou knihu O tom co bylo. Ve Společnosti Ludvíka Svobody o. s., kterou založili spolubojovníci Ludvíka Svobody, je čestnou předsedkyní. Je dlouholetou členkou ČSBS i ČSOL .

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • KLUSÁKOVÁ-SVOBODOVÁ, Zoe. O tom, co bylo. Praha : Mladá Fronta, 2005. 214 s. ISBN 80-204-1190-9.  
  • KLUSÁKOVÁ – SVOBODOVÁ, Zoe. Ludvík Svoboda – Životopis. Kroměříž : Kroměříž, 2005. 47 s. Dostupné online. ISBN 80-239-4706-0.  
  • KLUSÁKOVÁ-SVOBODOVÁ, Zoe. Světová ekonomika. Praha : Svoboda, 1984. 382 s.  
  • KLUSÁKOVÁ-SVOBODOVÁ, Zoe; GOULLI, Rochdi. Zemědělství zemí Beneluxu a společný agrární trh EHS. Praha : Ekonomický ústav ČSAV, 1968. 161 s.  
  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zoe Svobodová-Klusáková

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HUTAŘOVÁ, Ivana. Povolání otce: prezident republiky. Praha : Petrklíč, 2000. 171 s. ISBN 80-7229-043-6.. Kapitola 5, s. 110-150.  
  • KLUSÁKOVÁ – SVOBODOVÁ, Zoe. O tom co bylo. Praha : Mladá Fronta, 2005. 214 s. ISBN 80-204-1190-9.  
  • KLUSÁKOVÁ – SVOBODOVÁ, Zoe. Ludvík Svoboda – Životopis. Kroměříž : Kroměříž, 2005. 47 s. Dostupné online. ISBN 80-239-4706-0.  
  • KOSATÍK, Pavel. Devět žen z hradu. Praha : Mladá Fronta, 1999. 413 s. ISBN 80-204-0776-6. Kapitola 7, s. 256-290.  
  • RICHTER, Karel. ...a v zádech měli smrt. Třebíč : TEMPO, 1997. 325 s.  

Televizní pořady[editovat | editovat zdroj]

  • JIŘÍ, Fiedor; VÁCLAV, Křístek. Heydrich - konečné řešení (TV seriál). Východní vítr (22/44). ČT [online]. 10.6.2012, roč. 2013 [cit. 15.3.2014], s. 26 minut. Dostupné online.