Znak Brna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak Brna
Brno (znak).svg
Informace
Přijato 1315


Znak statutárního města Brna je jedním z nejstarších městských znaků v české, potažmo moravské městské heraldice.

Historie a popis znaku[editovat | editovat zdroj]

Znakem města Brna je od roku 1315, tj. cca 70 let po tom, kdy český král Václav I. povýšil Brno na město (1243) a uznal tím v tu dobu již reálný fakt, že Brno se stalo jedním z center přemyslovské moci na Moravě, gotický štít s červeno-bílým pruhováním, přičemž počet těchto pruhů se postupem doby ustálil na počtu čtyř pruhů, kdy první je odshora pruh bílý, pod ním pruh červený, poté opět bílý a spodek štítu je opět červený. Počet pruhů, stejně jako jejich šířka, se ustálil až postupem času a lze se setkat s různými variantami. Před tím město Brno používalo pečeť s obrazem tří věží s hradbami, se zavřenou branou a štítem s dvouocasým lvem.

Původ brněnského znaku je poměrně nejasný. Klasická erbovní pověst k brněnskému znaku neexistuje, přesto se však znak Brna spojuje s vpádem Mongolů do střední Evropy v roce 1241, kdy se tito obávaní nájezdníci dostali až do českých zemí; předpokládá se, že znak Brna je odměnou za statečný čin některého z Brňanů, kteří sloužili v královsko-císařském vojsku, jež se utkalo s Mongoly v bitvě u Lehnice. Existuje také možnost toho výkladu, že některé části mongolské armády pronikly až na Moravu a právě brněnské oddíly nebo samotné Brno se těmto oddílům ubránilo.

Alternativní teorie vychází z pruhů na městském znaku, kdy se má za to, že znak představuje soutok řek Svitavy a Svratky, a protože je Svitava svou mohutností vůči Svratce zhruba poloviční, je na znaku města horní bílý pruh poloviční oproti spodnímu. Červené pruhy symbolizují město Brno jako rozdělovatele těchto řek, které se stékají na jih od města.

Jak je zmíněno výše, podoba znaku se v průběhu doby měnila. První doložené záznamy ze středověku ukazují obvykle znak v moderní podobě, což je patrné na kresbě z roku 1477. Kolem roku 1509 se objevuje velmi vzácná varianta, která se skládala z dvou červených pruhů a jednoho zlatého uprostřed a která je odrazem polepšení moravského znaku z roku 1462 (změna stříbrno-červeného šachování orlice na zlato-červené). Za úspěšné ubránění se Švédům byl znak města Brna polepšen o císařského dvouhlavého orla a inicálami F III., které symbolizovaly císaře Ferdinanda III., který brněnský znak polepšil. Tento erb platný od roku 1646 však měl tinktury středečního štítku otočené, míst stříbrné hlavy měl stříbrnou patu, zcela nahoře bylo červené pole (v 19. století byl středeční štítek zobrazován podle erbu před rokem 1646). K další změně městského znaku, která platí doposud, došlo za první republiky.

Užívání[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Coats of arms of Brno ve Wikimedia Commons

Znak města Brna je oficiálním, platným znakem a majetkem města Brna. Od poslední správní reformy členění města Brna ze dne 24. 11. 1990 je také symbolem statutárního města Brna, které v sobě zastřešuje 29 městských částí, jež mají své vlastní znaky. Znak je též možno spatřit na propagačních materiálech města Brna a byla jím označena všechna vozidla městské hromadné dopravy. Jako zajímavost se uvádí velký pylon se znakem města a nápisem Brno, který se nachází na příjezdu do Brna směrem od Svitav, ne však po svitavské radiále, ale po tzv. Staré cestě přes Kuřim a Českou u Brna.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]