Zlínský kraj

Šablona:Infobox - kraj Zlínský kraj je jeden ze 14 vyšších územně samosprávných celků v České republice. Tvoří jej tři okresy ve východní části územního Jihomoravského kraje a okres Vsetín z jihovýchodní části Severomoravského kraje. Nachází se ve východní až jihovýchodní části České republiky a zároveň i Moravy (jako jediný ze všech krajů Česka leží výhradně na území Moravy; s výjimkou části osady Sidonie, která leží na území historické země Slovensko). Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě s Žilinským a Trenčínským krajem (na Slovensku).

Přírodní podmínky

Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem a s Moravskoslezským krajem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m). Na ně navazují Javorníky s nejvyšší horou Veľký Javorník (1071 m) a posléze Moravskoslezské Beskydy. Zde se nachází i nejvyšší bod Zlínského kraje - Čertův mlýn (1205 m), který leží na hranici se sousedním Moravskoslezským krajem. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (586,7 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje.

Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře. Okrajové části na východě patří do povodí řeky Váh (např. povodí řeky Vlára), který se vlévá do Dunaje.

Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště.

K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a území samosprávných krajů se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty pak dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu na území kraje ještě tyto obce: Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice.

V kraji se nalézá 307 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. 30 obcí má status města. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín.

Okres	Počet obyvatel (1. 1. 2016)^[1]	Rozloha^[2]	Hust. zal.	Počet obcí	LAU 1
Kroměříž (KM)	106 294	796	134 obyv./km²	79	CZ0721
Uherské Hradiště (UH)	142 830	991	144 obyv./km²	78	CZ0722
Vsetín (VS)	143 722	1 143	126 obyv./km²	61	CZ0723
Zlín (ZL)	191 830	1 034	186 obyv./km²	89	CZ0724

Největší města

Města nad 10 tisíc obyvatel :

Města	Počet obyvatel (1. 1. 2016)^[3]
Zlín	75 171
Kroměříž	29 066
Vsetín	26 394
Uherské Hradiště	25 254
Valašské Meziříčí	22 449
Otrokovice	18 157
Uherský Brod	16 591
Rožnov pod Radhoštěm	16 541
Holešov	11 638

Historie

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Mezi lety 1949–1959 patřilo celé jeho území ke kraji Gottwaldovskému, který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území moderního okresu Hodonín a okrajové oblasti moderního okresu Přerov. V roce 1960 pak byl Gottwaldovský kraj zrušen, a jeho území rozděleno mezi Jihomoravský kraj (většina území) a Severomoravský kraj (moderní okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech moderního okresu Přerov). Roku 2000 pak z částí Jihomoravského kraje (moderní okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a Severomoravského kraje (moderní okres Vsetín) vznikl dnešní Zlínský kraj. V době vzniku byla prosazována změna názvu kraje na Východomoravský, aby se obyvatelé s tímto krajem více ztotožnili,^[4] nakonec však zůstal původní název.

Východní hranice Moravy neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem 11. století k spornému území. Hranici Moravy tehdy tvořila řeka Olšava. O oblast zvanou Lucká provincie s obcemi Hluk a Kunovice vedli spory vládci Moravy a Uher.

Hospodářství

Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíš pro pastevectví. Průmysl zpracovatelský a gumárenský, kovodělný a elektrotechnický. Ekonomicky patří kraj k těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech 20. století stagnují či krachují a špatná dopravní obslužnost v hornatém terénu také nepomáhá. 31. 12. 2009 nezaměstnanost dosahovala hodnoty 10,83 %.^[5]

Kultura

Zlínský kraj zřizuje v oblasti kultury tyto příspěvkové organizace:

Krajské zastupitelstvo

Složení a počty mandátů jednotlivých krajských zastupitelstev:

Politická strana	2016	2012	2008	2004	2000
ANO 2011	8
Česká strana sociálně demokratická	6	12	18	7	7
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová	12	10	6	11
Koalice Svobodní a Soukromníci	4
Komunistická strana Čech a Moravy	4	9	5	8	8
Občanská demokratická strana	3	5	11	16	9
Svoboda a přímá demokracie	2
Starostové a nezávislí	6
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI		4
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj		5
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ PRO ZLÍNSKÝ KRAJ (NSK a Zlínské hnutí nezávislých)			5
Evropští demokraté a Nezávislí starostové pro kraj				3
Čtyřkoalice (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a ODA)					15
Zlínské hnutí nezávislých					6

Na základě výsledků voleb do krajského zastupitelstva v roce 2012 a povolebních jednání byla vytvořena většinová koalice ČSSD, komunistů a Zemanovců. Jako výraz nesouhlasu s účastí komunistů v této koalici vznikla výzva proti vládě komunistů ve Zlínském kraji.^[6]

Hejtman

Od roku 2000 zastávali funkci hejtmana tito členové zastupitelstva:

2000–2004 František Slavík (KDU-ČSL)
2004–2008 Libor Lukáš (ODS)
2008–2016 Stanislav Mišák (ČSSD)
od roku 2016 Jiří Čunek (KDU-ČSL)

Reference

↑ Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené CSU2013 není určen žádný text
↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
↑ http://zpravy.idnes.cz/nazev-zlinsky-kraj-zustane-df4-/domaci.aspx?c=A010328_180343_zlin_zpravy_boh
↑ ČSÚ - Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v roce 2009
↑ Slovácký deník - Petice: Nechceme KSČM na kraji

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlínský kraj na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Zlínský kraj ve Wikislovníku
Krajský úřad
Český statistický úřad o kraji
Adresy v kraji
Adresář úřadů v kraji
Portál veřejné správy
Portál E-PUSA
Databáze firem Zlínského kraje
Fotogalerie, památky a další informace o Zlínském kraji

Šablona:Hejtman Zlínského kraje

[CSU2016-1] Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.

[CSU2013-2] Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené CSU2013 není určen žádný text

[3] Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.

[4] ttp://zpravy.idnes.cz/nazev-zlinsky-kraj-zustane-df4-/domaci.aspx?c=A010328_180343_zlin_zpravy_boh

[5] ČSÚ - Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v roce 2009

[6] Slovácký deník - Petice: Nechceme KSČM na kraji

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Zlínský kraj

Okresy	Kroměříž • Uherské Hradiště • Vsetín • Zlín

Správní obvody ORP	Bystřice pod Hostýnem • Holešov • Kroměříž • Luhačovice • Otrokovice • Rožnov pod Radhoštěm • Uherské Hradiště • Uherský Brod • Valašské Klobouky • Valašské Meziříčí • Vizovice • Vsetín • Zlín

Největší města	Zlín • Kroměříž • Vsetín • Uherské Hradiště • Valašské Meziříčí • Otrokovice • Uherský Brod • Rožnov pod Radhoštěm • Holešov • Bystřice pod Hostýnem

Administrativní dělení Česka

Samosprávné kraje (od 2000)	Hlavní město Praha • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Plzeňský kraj (Plzeň) • Karlovarský kraj (Karlovy Vary) • Ústecký kraj (Ústí nad Labem) • Liberecký kraj (Liberec) • Královéhradecký kraj (Hradec Králové) • Pardubický kraj (Pardubice) • Kraj Vysočina (Jihlava) • Jihomoravský kraj (Brno) • Olomoucký kraj (Olomouc) • Moravskoslezský kraj (Ostrava) • Zlínský kraj (Zlín)

Regiony soudržnosti	Praha • Střední Čechy • Jihozápad • Severozápad • Severovýchod • Jihovýchod • Střední Morava • Moravskoslezsko

Územní kraje (1960–2020)	Praha (samostatná územní jednotka na úrovni kraje) • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Západočeský kraj (Plzeň) • Severočeský kraj (Ústí nad Labem) • Východočeský kraj (Hradec Králové) • Jihomoravský kraj (Brno) • Severomoravský kraj (Ostrava)