Zinek (minerál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Zinek
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Zn
Identifikace
Barva Šedobílý až šedý
Vzhled krystalu lupínky
Soustava klencová
Tvrdost 2
Lesk kovový
Štěpnost dokonalá bazální
Index lomu
Vryp šedý
Hustota 6,7-7,2 g/cm³
Rozpustnost

Zinek ((hist.) Zn, klencový minerál) je chemický prvek, který se vyskytuje také v čisté formě jako minerál. V přírodě se vyskytuje jen vzácně s řadou dalších vzácných prvků. Tvoří lupínky nebo drobné hroznovité, ledvinité a kuličkovité agregáty. Velmi vzácné krystalky jsou značně podobné krychli. Údajně měl být nalezen ve valouncích až jako pěst velkých.

Obsah

[editovat] Vznik

[editovat] Vlastnosti

  • Fyzikální - Dokonalá bazální štěpnost, je dosti křehký. Tvrdost 2, hustota 6,7-7,2.
  • Chemické -
  • Optické - Šedobílý až šedý, vryp má šedý, lesk kovový.


[editovat] Získávání

[editovat] Využití

[editovat] Naleziště

Nepochybné jsou některé jeho výskyty z oxidačních pásem rudních ložisek, kde je produktem vzniklým redukcí neutrálních nebo slabě kyselých roztoků působením organických sloučenin, znám také z čedičů či jako exhalační produkt vulkánů. Uváděn např. z Nového Zélandu, Arménie (alverdský masiv a šamšadinský masiv), v Rusku např. z Kamčatky (vulkán Bezymjanyj), z čedičů u Brunsviku v Novém Jižním Walesu (Austrálie) a jinde.