Zimolez ovíjivý
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Zimolez ovíjivý
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Lonicera periclymenum L., 1753 |
Zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum) patří mezi opadavé rostliny. Je to dřevina, méně často keř, zpravidla popínavá liána z čeledi zimolezovitých (Caprifoliaceae).
Obsah |
Etymologie [editovat]
Jméno „periclymenum“ je původem z řeckého peri (přibližně, o) a klyzein (krytí, ovinutí) a odvolává se na způsob použití rostliny.
Synonymum [editovat]
Zimolez německý
Popis [editovat]
Dorůstá výšky 1-2 m (někdy i 5m )jako liána (na opoře), jako keř 50cm. Listy jsou protilehlé, celokrajné, široké, oválné, nebo opakvejčité, tmavě zelené, s krátkým řapíkem.
Větvičky jsou tenké a duté; borka na loňských výhonech je tenká, světlá, žlutohnědá, třepící se. Mladé listy a mladé výhony jsou jemně ochlupené.
Květy jsou silně vonné. Kvete od července do srpna a voní nejvíce večer, což přitahuje velké roje motýlů, opylující květiny. Květy jsou seskupeny v květenství, velká koruna je světlá, nažloutlá, červená, nebo purpurová až oranžová. Hezká je kombinace tmavě červené s oranžově zlatavou. Zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum) lze zaměnit s divokým druhem zimolez kozí list (synonymum je zimolez ovíjivý] (L. caprifolium). Koruna (Lonicera caprifolium) je dvoupyská, 4–5 cm dlouhá, koruna (Lonicera periclymenum) je dlouhá 3- 5cm často červeně zbarvená. Barva květu (Lonicera caprifolium) je nažloutlá, bělavá. Světlé nebo bílo žluté květy postupně tmavnou (až do fialova).
Plodem je červená jedovatá bobule.
Původ [editovat]
Zimolez ovíjivý je rostlina přirozeně rostoucí na jihozápadě Evropy a v Severní Africe. První zmínky jsou z roku 1600.<. Často se vyskytuje na pobřeží a v hustých kobercích pokrývá pláže a útesy.[1] V ČR je pěstován jako okrasa parků a zahrad.
Kultivary [editovat]
Přestože pěstování zimolezu ovíjivého dnes není tak populární jako dříve, je mnoho cenných kultivarů s mnoha barevnými odstíny.[2] [3]
- 'Aurea'
- 'Belgica' stonky a listy mají nafialovělý nádech, zatímco květy jsou purpurově-červená [4] [5]
- 'Belgica Select' - žluté nebo růžové květy
- 'Cream Cloud' - bělavá barva
- 'Early Dutch Honeysuckle'
- 'Graham Thomas' - nažloutlá barva květů, velké množství květů
- 'Heaven Scent' množství žlutých květů [6]
- Lonicera_periclymenum x Honey Baby je keřík s krémovými květy a nízkým vzrůstem.
- 'Honeybush'červé a krémově zbarvené vonné květy [5]
- 'Late Dutch Honeysuckle' kvete později (do září)
- 'Linneus'
- 'Manul' (Berries Jubilee™) žluté květy
- 'Serotina' kvete později (do září).(také uváděna jako 'Serotina Florida' - , květy jsou purpurově-červené a vnější barva květu krémová barva (barva postupně slábne se stářím rostliny).[7] [8] [5]
- 'Sweet Sue' - nažloutlá barva květů.
- 'Quercine'
Pěstování [editovat]
Rostlině vyhovují propustné, živné avšak zásadité půdy s vyšším obsahem vápníku. Snáší ale dobře i půdy s neutrálním pH. Zimolez ovíjivý pěstujeme na plném slunci , nebo v polostínu, ve stínu však méně kvete. Vyžaduje oporu. Tento zimolez lze použít na pokrytí půdy, popnutí plotů a zdí.[2] Zimolezy lze pěstovat i v nádobách. Je ale třeba zabránit promrzání obalením nádoby, nebo ji zapustit do země. Zaléváním během zimy dbáme, aby rostlina netrpěla suchem.
Řez [editovat]
Kvete na konci jednoletých výhonů. Vyplatí se silnější řez kvůli namrzání provést na jaře, je li třeba, mírně lze řezat až do doby květu, kdy se vyhneme silnějším zásahům a necháváme výhony na jejichž konci budou květy (kratší a tenké). V létě lze provést řez po odkvětu, ale nejpozději do konce srpna, aby nové výhony vyzrály a nenamrzaly.
Rozmnožování [editovat]
Množit jej lze vegetativně řízkováním i semeny.
Škůdci a choroby [editovat]
Pravidelně trpí mšicemi, někdy padlím. Může namrzat.
Jedovatost [editovat]
Bobule obsahuje jedovaté saponiny, šťavelan vápenatý a další toxické látky. Bobule, listy i květy se používaly v lidovém léčitelství a jsou pořád předmětem intenzivního výzkumu, zejména pro své protivirové vlastnosti. Požití bobulí způsobuje silné zvracení, malátnost, těžký průjem, tachykardii, někdy následuje koma.[9] [10] [11] Rostlina patří mezi mírně jedovaté. Některé jiné druhy zimolezu (Lonicera involucrata, Lonicera spp. edible) jsou však jedlé.
Ochrana [editovat]
V Polsku je zimolez ovíjivý zákonem chráněným druhem.[12]
Invazivní rostlina [editovat]
Byl zavlečen do Severní Ameriky ale není zde evidován jako invazivní plevel. V ČR se v přírodě vyskytuje vzácně v teplejších oblastech, kde příležitostně pronikla s odpadem ze zahrad a zahrádkářských kolonií.
Odkazy [editovat]
- ↑ popis na linnaeus.nrm.se
- ↑ a b informace na www.hort.uconn.edu (anglicky)
- ↑ informace na www.rostliny.net (česky)
- ↑ obrázek na the-plant-directory.co.uk
- ↑ a b c fotografie a popis na www.bluebellnursery.com(anglicky)
- ↑ a fotografie na www.crocus.co.uk (anglicky)
- ↑ obrázek na www.dkimages.com
- ↑ obrázek na www.findmeplants.co.uk
- ↑ jedovaté rostliny www.ttlntl.co.uk/ (Honeysuckle) (anglicky)
- ↑ Poisonous plants, Dietrich Frohne, Hans Jürgen Pfänder (anglicky)
- ↑ l.periclymenum na herbarium.freehostia.com (francouzsky)
- ↑ popis na http://botany.cz/ (česky)
Externí odkazy [editovat]
- na http://dendro.mojzisek.cz
- obrázky , taxonomie na www.biolib.cz (česky)
- popis podobného druhu - Lonicera caprifolium na http://botanika.wendys.cz/
- taxonomie,fotografie, rozšíření v S.Americe na //plants.usda.gov/(anglicky)
