Zhoř (okres Brno-venkov)
| Zhoř | |
|---|---|
 Pohled na Zhoř | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Tišnov |
| Obec s rozšířenou působností | Tišnov (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′53″ s. š., 16°28′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 69 (2023)[1] |
| Rozloha | 2,09 km²[2] |
| Katastrální území | Zhoř u Rohozce |
| Nadmořská výška | 495 m n. m. |
| PSČ | 679 23 |
| Počet domů | 23 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zhoř 24 679 23 Lomnice obec@zhor-bv.cz |
| Starosta | Petr Klepárník |
| Oficiální web: www | |
  Zhoř | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 582735 |
| Kód části obce | 192911 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zhoř (německy Zhorz) je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se na okraji Boskovické brázdy a přírodního parku Lysicko, přibližně 8 kilometrů severovýchodně od Tišnova, v katastrálním území Zhoř u Rohozce. Žije zde 69[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je totožný se starým obecným jménem zhoř (ženského rodu) – „vypálená půda“ (odvozeným od slovesa shořeti). Toto jméno, jímž se označovaly vsi, které vznikly na půdě získané vypálením lesa či křovin, bylo typické pro oblast západního Tišnovska, Velkomezeříčska a Jihlavska a mělo stejný význam jako žďár, ale je starší. V pozdějších dobách jmenný rod kolísal (v místní mluvě je mužského rodu).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území obce spadá do oblasti kolonizované od 13. století v návaznosti na založení tišnovského kláštera, jejímž přirozeným centrem je městys Lomnice.
První písemná zmínka o obci Zhoř pochází z roku 1348. Byla zemědělskou osadou o malém množství domů a několika desítkách obyvatel. V roce 1880 to bylo 114 obyvatel. Po celou dobu si Zhoř uchovala ráz zemědělské krajiny.
Nejsou zde žádné významné historické památky a ani velké stavby pro průmysl či zemědělství. Do druhé poloviny 20. století bylo všechno obyvatelstvo katolické. Proto zde byla v roce 1872 postavena kaplička zasvěcená Cyrilu a Metodějovi. U kaple byl v roce 1892 postaven kamenný kříž a v roce 1900 malá kaplička pod lípou u silnice k Rašovu, zasvěcená Panně Marii Lurdské. Další tři kříže byly postaveny u cest od Zhoře směrem k Rašovu, Brťovu a na rozcestí polních cest.
Od roku 1850 do druhého desetiletí 20. století byla Zhoř součástí Rašova.[5] Od roku 1896 patřila Zhoř do nově vzniklého okresu Tišnov, od roku 1961 pod okres Blansko. Od roku 2007 patří pod okres Brno-venkov.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 113 | 114 | 109 | 110 | 113 | 104 | 106 | 103 | 96 | 87 | 73 | 55 | 59 | 63 | 74 |
| Počet domů | 18 | 18 | 18 | 19 | 20 | 20 | 20 | 21 | 19 | 18 | 18 | 20 | 20 | 21 | 23 |
Vývoj počtu obyvatel
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple svatého Cyrila a Metoděje
Příroda[editovat | editovat zdroj]
Krajina okolí Zhoře si zachovává především zemědělský ráz. Vyskytují se zde rostliny typické pro dané klimatické podmínky. Na travnatých plochách traviny z čeledi lipnicovitých, na podmáčených plochách pak často z čeledi pryskyřníkovitých. Původní lesní porost smíšeného lesa, především dubů a buků, byl činností člověka výrazně pozměněn. Převážná většina lesa je tvořena smrkem ztepilým a borovicí lesní. Jen na podmáčených plochách se drží typické druhy vrb a olší. Vitalita dřevin je dobrá vlivem lesního hospodářství a obnovováním lesa. Na území se vyskytují charakteristické druhy živočichů bez výrazně chráněných druhů.
Zemědělská plocha byla dříve mechanicky obdělávaná pro pěstování obilovin a okopanin, dnes je téměř celá zatravněná, což má vhodný protierozní důsledek. Slouží k produkci sena a spásání dobytkem. Vodní plocha je zde velmi malá, ale výraznou část krajiny tvoří podmáčené louky a mokřady. Ty slouží pro úkryt živočichů, bohatý výskyt fauny a flory.
Biogeografické členění[editovat | editovat zdroj]
Území obce spadá do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynská podprovincie, Sýkořského biogeografického regionu.
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Intravilán obce se nachází na samém okraji Žernovnické hrásti v rámci geomorfologického celku Boskovické brázdy v České vysočině. Západní a severní část katastru obce spadá do Sýkořské hornatiny v Hornosvratecké vrchovině.[8]
Pedologické poměry[editovat | editovat zdroj]
Převažujícím půdním typem je kambizem typická a její kyselé varianty, které přechází do půd hnědých až obdělávaných kultizemí. V údolích blízko vodních toků, se pak nachází půdy mírně oglejené. Tyto půdy jsou hluboké až středně hluboké. Na výsušných lokalitách, mělkých půdách, pak rankery a litozemě.[9]
Hydrologické poměry[editovat | editovat zdroj]
Oblast spadá pod hlavní povodí řeky Moravy, do dílčí části řeky Svratky. Odvodňována je potokem Lubě, který v katastru Zhoře pramení. Malá část území je také odvodňována potokem Křížovským. Je zde Zhořský mokřad se zachovalými mokřadními bioty. Schopnost krajiny zadržet vodu je velmi malá.
Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]
Oblast spadá do klimatické oblasti MT 7 (Quitt 1971). Klima mírně teplé oblasti.
Nejbližší klimatická stanice Tišnov-Hájek.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 792, 793.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Tišnov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ J. Demek: Geomorfologické členění, mapy.nature.cz
- ↑ Česká geologická služba: Lokalizační aplikace, [2014]
- ↑ Údaje z meteorologické stanice Tišnov Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine., [2014]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zhoř na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Zhoř v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Zhoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
