Zdymadlo Hadík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdymadlo Hadík
Horní vrata plavební komory. Z druhé strany zabetonovaná
Horní vrata plavební komory. Z druhé strany zabetonovaná
Poloha
AdresaRousovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdymadlo Hadík je již neprovozované zdymadlo na středním Labi, první zdymadlo vybudované nad soutokem s Vltavou v původním říčním kilometru 2,165. Nachází se v katastrálním území Mělník, pod jeho částí Rousovice. Dokončeno bylo roku 1911 [1] jako první součást záměru splavnění středního Labe, daného vodocestným zákonem z roku 1901.

Popis původního stavu[editovat | editovat zdroj]

Součástí zdymadla byly:

  • Jez o třech polích, z nichž dvě byla hrazena svislými hradidly podpíranými slupicemi (hradlový jez) a levé pole bylo hrazeno deskovými hradidly připevněnými na zvedacím hradidlovém mostě. Toto pole při vyšších průtocích sloužilo k plavbě, přičemž hradidlový most byl zvednut nad plavební profil. Jez je uváděn mezi technickými díly architekta Františka Roitha.
  • Plavební komora – stála (a stále stojí) na pravém břehu v samostatném průplavu. Má užitné rozměry stejné jako menší z první generace plavebních komor na dolním Labi a částečně i dolní Vltavě, tedy 73 × 11 metrů, s hloubku 2,5 metru, pro lodě o nosnosti 600 až 800 tun, dle současné klasifikace odpovídající vodní cestě třídy III.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Zdymadlo sloužilo plavbě do 70. let 20. století, kdy bylo při úpravách středního Labe pro zahájení přepravy energetického uhlí do Elektrárny Chvaletice rozhodnuto o jeho zrušení a soustředění spádu na novém zdymadle Obříství. Důvodem byly jak nevyhovující parametry plavební komory (od 20. let nad zdymadlem Obříství mají rozměry 85 × 12 metrů), zastaralá technologie hradlového jezu, tak zřejmě i malá délka zdrže (kolem 4 km).

Během rušení zdymadla byly odstraněny všechny části jezu zasahující do řeky a celá bývalá zdrž byla pomocí prohrábek prohloubena až na hydrostatickou hladinu jezu zdymadla Dolní Beřkovice pod Mělníkem, čímž se jeho zdrž prodloužila až k novému zdymadlu Obříství (i v současnosti je zahloubení řeky pod zdymadlem Obříství jasně patrné). Horní plavební kanál byl oddělen od řeky sypanou hrází a horní ohlaví před vraty plavební komory bylo zabetonováno.

Do dnešních dnů zůstávají zachovány oba krajní jezové pilíře na březích řeky, dolní plavební kanál, který slouží jako lodní útulek, a především původní plavební komora. Ačkoliv z jedné strany zabetonovaná, je stále přístupná z lodního útulku a po zahrazení a odčerpání vody slouží dnes jako suchý dok pro opravu velkých plavidel a menších nákladních lodí.

Celek je uváděn jako „přístav Hadík se suchým dokem“ v současném řkm 839,17.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obnova, provoz a stavba nových vnitrozemských vodních cest. envi.upce.cz [online]. [cit. 2009-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-04-25. 
  2. plavební mapa SL02 Státní plavební správy, dostupná na [1] (pdf)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]