Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje
ZkratkaZZS PAK
Vznik1. ledna 2003
Typpříspěvková organizace
Právní formapříspěvková organizace
Účelposkytování odborné přednemocniční neodkladné péče
SídloČesko Pardubice, Česko
PůsobnostPardubický kraj
Oficiální webwww.zzspak.cz
Datová schránkau29mvsw
Dřívější názevÚzemní středisko zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje
IČO69172196 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje (ZZS PAK, do 21. února 2007 Územní středisko zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje[1]) je příspěvková organizace a provozovatel záchranné službyPardubickém kraji. Hlavní náplní činnosti organizace je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území Pardubického kraje podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. PNP je zajišťována na území o rozloze 4 519 km² pro více než 520 000 obyvatel. V oblasti Pardubického kraje je k dispozici celkem 27 výjezdových skupin rozmístěných na 16 výjezdových stanovištích.[2][3] Letecká záchranná služba není v Pardubickém kraji provozována.

Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje vznikla 1. ledna 2003.[4] Zřizovatelem organizace je samotný Pardubický kraj, z jehož rozpočtu je hrazena. Od 1. ledna 2003 je jednou ze 14 krajských záchranných služeb.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje vznikla 1. ledna 2003 sloučením organizací Zdravotnická záchranná služba okresu Pardubice, Okresní středisko záchranné služby Svitavy a Okresní zdravotnická záchranná služba Ústí nad Orlicí.[4] Ke stejnému datu zanikly okresní úřady a všechna výjezdová stanoviště i jednotlivé dispečinky byly sloučeny pod jednu organizaci a začala působnost krajské organizace. 21. února 2007 byl změněn název organizace na Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Budova sídla, výjezdového stanoviště a krajského zdravotnického operačního střediska ZZS PAK

Pardubický kraj je pro potřeby záchranné služby rozčleněn do čtyř územních odborů, které čítají dohromady 15 výjezdových stanovišť.[3] Jednotlivá oblastní střediska respektují víceméně hranice okresů. Jednotlivé výjezdové skupiny jsou řízeny krajským zdravotnickým operačním střediskem (KZOS).

Krajské operační středisko[editovat | editovat zdroj]

Krajské zdravotnické operační středisko (KZOS) Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje je jednotné operační středisko, jehož úkolem je řídit a koordinovat činnost výjezdových skupin na území celého Pardubického kraje.[5] To vznikalo v letech 2007 a 2008 a sloučilo čtyři okresní dispečinky záchranné služby.[6][7] ZZS PAK má jako jediná záchranná služba v České republice také záložní krizový dispečink v Chrudimi.[3] Ten slouží v případě nutnosti odstavit krajské zdravotnické operační středisko.[3] Jako doplňková součást zdravotnického operačního střediska tísňové linky 155 uvedla ZZS PAK do provozu Informační zdravotnické centrum, které slouží pro informace v neakutních případech.[8]

Výjezdové skupiny[editovat | editovat zdroj]

Vozidlo Škoda Octavia Combi určené pro výjezdy v režimu RV a Volkswagen Transporter T5 určen pro výjezdy v režimech RZP a RLP

Na území celého kraje je k dispozici v nepřetržitém 24hodinovém provozu celkem 25 výjezdových skupin, jejichž počet se mění s pracovní a noční dobou. V mimopracovní dobu a v nočních hodinách je počet skupin snížen. Výjezdové skupiny pracují v režimech rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář, rychlá lékařská pomoc (RLP) ve složení řidič-záchranář, lékař a zdravotnický záchranář a některé výjezdové skupiny pracují v systému Rendez-Vous s lékařem v osobním automobile.

Systém Rendez-Vous začala Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje využívat ve větší míře až během roku 2011. Do roku 2010 existoval systém RV pouze v Moravské Třebové. V únoru 2011 byl zaveden RV systém nově do Pardubic, v červenci téhož roku se rozšířil do Ústí nad Orlicí a Chrudimi.[9][10][2] Pardubický kraj patřil před rokem 2011 ke krajům s nejvyšším počtem výjezdových skupin s lékařem na počet obyvatel.[11] Systém výjezdových skupin RLP a RZP je však z personálního hlediska nevyhovující.[12] Pardubický kraj navrhl zřídit celoplošně systém RV, jakým disponuje například Liberecký kraj. Tím by se výrazně zvýšil počet výjezdových skupin a počet výjezdových stanovišť (z 15 na 20). V systému RV by pak pracovalo až 26 posádek jako RZP a 9 skupin v systému RV.[11] Tím by došlo k flexibilnějšímu využití lékařů v celém kraji. V současné době je systém Rendez-Vous zaveden jen v některých částech kraje, na mnoha místech stále slouží standardní výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci.[13] V dubnu 2012 byl systém RV rozšířen také do Svitav.[14]

Výjezdová stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Výjezdové stanoviště Pardubice - Pardubičky
Záchranáři sídlí ve společném areálu s hasičským záchranným sborem na výjezdovém stanovišti Pardubice - Dukla
Výjezdové stanoviště Pardubice - Staré Čívice

Pardubický kraj je v současnosti pokryt sítí 16 výjezdových stanovišť.[3] V roce 2007 proběhla rekonstrukce budovy výjezdového stanoviště v Žamberku a bylo otevřeno nové stanoviště v Přelouči.[15][16][17] V Přelouči existovalo stanoviště již dříve, ale záchranáři sídlili v nevyhovujících podmínkách. Dlouhodobě byla plánována výstavba nového výjezdového stanoviště ve Skutči.[18][19] Do Skutče a okolních obcí musely posádky záchranné služby dojíždět až z Chrudimi nebo Hlinska.[20] V dubnu 2013 bylo ve Skutči otevřeno nové výjezdové stanoviště s posádkou rychlé zdravotnické pomoci s omezenou denní dobou.[21][22]

Přehled výjezdových stanovišť[editovat | editovat zdroj]

Oblast Výjezdová stanoviště
Pardubice Pardubice - Pardubičky
Pardubice - Dukla
Pardubice - Staré Čívice
Holice
Přelouč
Chrudim Chrudim
Hlinsko
Skuteč
Seč
Svitavy Svitavy
Litomyšl
Moravská Třebová
Polička
Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí
Červená Voda
Lanškroun
Žamberk
Vysoké Mýto

Letecká záchranná služba[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kryštof 06.
Spádová oblast vrtulníku letecké záchranné služby z Hradce Králové zahrnuje i velkou část Padubického kraje
Sanitní vozidla Mercedes-Benz Sprinter 316 CDI byla dodány na počátku roku 2011

Pardubický kraj na svém území leteckou záchrannou službu (LZS) neprovozuje.[23] Ta je však v případě potřeby zajištěna ve většině případů vrtulníkemvolacím znakem Kryštof 06Královéhradeckého kraje, méně často pak provozovateli z Kraje Vysočina nebo z Olomouckého a Jihomoravského kraje.[3]

Spor o financování[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2010 požádal Královéhradecký kraj hejtmana Pardubického kraje o spolufinancování letecké záchranné služby. Provoz LZS stojí Královéhradecký kraj ročně 6 mil. korun.[23][24] Třetinu zásahů tvoří zásahy v Pardubickém kraji, který LZS neprovozuje.[23] Proto žádá Královéhradecký kraj, aby se Pardubický kraj podílel na spolufinancování provozu LZS částkou 2 mil. korun.[23] To ale Pardubický kraj odmítá s odůvodněním, že nebyly doloženy dostatečné podklady.[24]

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 čítal vozový park Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje celkem 34 sanitních vozidel.[3] Vozový park ZZS PAK zahrnuje především vozidla Volkswagen Transporter T5 a T4, starší vozidla Ford Transit a od ledna 2011 také nová vozidla Mercedes-Benz Sprinter.[3] Pro výjezdy v režimu RV jsou určeny osobní automobily Škoda Octavia Combi a Škoda Yeti.

V roce 2009 byl vozový park ZZS PAK obohacen o tři nová sanitní vozidla Volkswagen Transporter T5.[25][26] V roce 2010 počítal plán s nákupem čtyř nových sanitních vozidel. Po havárii jedné ze starších sanitek bylo však na mimořádném zasedání Rady Pardubického kraje rozhodnuto, že dostane ZZS PAK šest nových vozidel.[27] Šest sanitních vozidel Mercedes-Benz sprinter bylo dodáno 19. ledna 2011.[28][29] V únoru 2011 bylo dodáno první vozidlo Škoda Yeti, jež bylo zařazeno nově do systému RV v Pardubicích.[10] V červnu 2011 byly do systému RV zařazeny další dva automobily Škoda Yeti, jež slouží na výjezdových stanovištích v Chrudimi a Ústí nad Orlicí.[30][31] Šest sanitních vozidel Volkswagen Transporter T5 převzala pardubická záchranná služba 14. října 2011.[32][33] V září 2011 havarovalo jedno z vozidel Škoda Yeti.[34] V dubnu 2012 získala ZZS PAK další vozidlo pro výjezdy v režimu RV, které bylo zařazeno na výjezdové stanoviště do Svitav.[14] Další tři nová sanitní vozidla Volkswagen Transporter T5 byla do vozového parku zařazena v lednu 2013.[35][36]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úplný výpis z obchodního rejstříku platný k 2012-10-03
  2. a b KOPECKÝ, Josef. Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje získala nové vozy [online]. Český rozhlas, 2011-06-23 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h SVOBODA, Pavel. Výroční zpráva 2010 [online]. ZZS PAK, 2011 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. 
  4. a b Pk k 1.1.2003 přebírá organizace dosud zřizované okresními úřady [online]. Pardubický kraj, 2002-11-19 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. 
  5. Technické parametry KZOS ZZS Pardubického kraje [online]. ZZS PAK [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  6. SEJKORA, Jiří. "Teď už můžeme zrychlit jen sanitky," říkají záchranáři [online]. zdn.cz, 2008-07-09 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. BAREŠ, Michal. Pardubičtí záchranáři v novém [online]. radyvnouzi.cz, 2008-05-17 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. Zdravotnické informační centrum [online]. ZZS PAK [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  9. Ve dnech 21.6. a 22.6.2011 byly výjezdovým stanovištím v Ústí nad Orlicí a Chrudimi předány nové osobní vozy pro lékařské posádky. [online]. ZZS PAK, 2011-06-22 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. 
  10. a b KRÁLOVÁ, Stanislava. Místo sanitky přijede k některým pacientům v kraji lékař osobním autem [online]. iDNES.cz, 2011-02-07 [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. 
  11. a b BAREŠ, Michal. Neodkladná péče v Pardubickém kraji [online]. radyvnouzi.cz, 2009-07-15 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. Lékař záchranky: 350 hodin měsíčně ve službě [online]. Komora zdravotnických záchranných služeb ČR, 2010-05-31 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. Výjezdová stanoviště [online]. ZZS PAK [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. 
  14. a b ŠTĚPÁNEK, Bohuslav. Pardubická záchranka dokončila obnovu vozového parku [online]. Pardubice: Mediafax, 2012-04-03 [cit. 2012-10-03]. Dostupné online. 
  15. BAČKOROVÁ, Drahomíra. Záchranka v Žamberku má nové výjezdové stanoviště [online]. Český rozhlas, 2007-09-18 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  16. Přeloučská záchranka má nyní sanitky přímo v domě [online]. prelouc.com, 2007-09-22 [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-13. 
  17. Záchranářům slouží dvě nová výjezdová střediska [online]. Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky, 2007-09-22 [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-12. 
  18. NETOLICKÁ, Romana. Skuteč chce rychlou záchranou službu [online]. Chrudimský deník, 2007-04-12 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  19. KLOKOČNÍK, Michal. Skuteč a okolí trápí dlouhé čekání na záchranku [online]. Česká televize, 2011-02-03 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  20. DUBSKÝ, Kamil. Záchranáři: Dvacet minut? Lepší by to bylo bez limitu [online]. Chrudimský deník, 2011-07-17 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  21. ČTK. Ve Skutči byla otevřena nová výjezdová základna záchranky [online]. ZDN.cz, 2013-04-03 [cit. 2013-04-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  22. Nová výjezdová základna ve Skutči. [online]. ZZS PAK, 2013-04-03 [cit. 2013-04-03]. Dostupné online. 
  23. a b c d POCHYLÝ, Lukáš. Pardubice odmítly platit Hradci za vrtulník [online]. hradeckralove.cz, 2010-01-05 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  24. a b CHVALINA, René. Spor o financování letecké záchranky [online]. zdn.cz, 2010-01-15 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  25. WOLF, Ondřej. Záchranka v Pardubickém kraji má tři nové sanitky [online]. Český rozhlas, 2009-03-02 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  26. BAREŠ, Michal. Pardubická záchranka rozšířila svůj vozový park [online]. radyvnouzi.cz, 2009-03-02 [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  27. BAREŠ, Michal. Kraj koupí další dvě sanity [online]. radyvnouzi.cz, 2010-03-11 [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  28. TUZAR, Pavel. Šest nových sanitních vozů pardubické záchranky [online]. 155ka.cz, 2011-02-27 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  29. KLOKOČNÍK, Michal. Pardubická záchranka dostala nové sanitky [online]. Česká televize, 2011-01-20 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  30. TUZAR, Pavel. VIDEO : Dva nové vozy pro RV systém ZZS PAK [online]. 155ka.cz, 2011-06-25 [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-11. 
  31. KOPECKÝ, Josef. Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje získala nové vozy [online]. Český rozhlas, 2011-06-23 [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-08. 
  32. BAREŠ, Michal. Pardubičtí záchranáři převzali nové sanitky [online]. radyvnouzi.cz, 2011-10-17 [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  33. Priorita kraje: Pravidelná obměna sanitek [online]. Pardubický kraj, 2011-10-14 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  34. SEJKORA, Jiří. Pardubická záchranka přišla o nejnovější vůz [online]. Pardubický deník, 2011-09-22 [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. 
  35. SEJKORA, Jiří. Do služby krajské záchranky nastoupí trojice nových sanit [online]. Pardubický deník, 2013-01-20 [cit. 2013-01-20]. Dostupné online. 
  36. ZÁLESKÁ, Iveta. Tři nové sanitky posílily vozový park záchranářů v Pardubickém kraji [online]. Český rozhlas, 2013-01-17 [cit. 2013-01-20]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]