Zdravý talíř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
USDA MyPlate green.jpg

Zdravý talíř (My Plate) vznikl ve USA, kde od roku 2005 nahradil výživovou pyramidu (My Pyramid) jako základní doporučení zdravé výživy. Na talíři je zastoupeno pět skupin potravin. „Podle tohoto doporučení by zhruba tři čtvrtiny naší stravy měly být tvořeny rostlinnou stravou, tedy zeleninou, ovocem a obilninami. Poslední čtvrtinu pokrývá maso a ryby. Denně bychom měli konzumovat mléko nebo mléčné výrobky“. Hlavní propagátorkou je Michelle Obama, první dáma USA a manželka Baracka Obamy. V Česku je hlavní propagátorkou specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.[1]

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Můj talíř je rozdělen do pěti následujících skupin - ovoce, zelenina, bílkoviny, obilniny, mléčné výrobky.

Ovoce[editovat | editovat zdroj]

První skupinu tvoří ovoce, to by mělo být nejlépe čerstvé, protože obsahuje nejvíce přirozených látek (vitamíny, minerální látky a vláknina). Řadíme sem i ovoce, které prošlo určitou úpravou př. kandované, sušené, mražené, pasírované, mixované. Dále do této skupiny spadají džusy. Nejvíce prospěšné jsou džusy 100 % bez přidaného cukru, konzervantů a barviv.

Zelenina[editovat | editovat zdroj]

Zelenina je našemu tělu nejprospěšnější jako čerstvá. Zelenina může být zpracována různými postupy úpravy, např. dušením, vařením, mražením, sušením či ve formě džusu.

Obilniny[editovat | editovat zdroj]

Do skupiny obilnin patří hlavně výrobky z mouky. Nejběžnější a nejvíce využívaná, na výrobu pečiva, je pšeničná mouka. Celozrnná mouka je svým složením více tělu prospěšná, protože obsahuje vlákninu, vitamíny, minerální látky, atd. Výrobky z celozrnné mouky by měly v jídelníčku člověka převládat.

Bílkoviny[editovat | editovat zdroj]

Za bílkoviny označujeme všechny druhy masa. Dále do této skupiny spadají luštěniny a oříšky. Opatrní bychom měli být hlavně v konzumaci živočišných tuků a uzenin. Ty obsahují nasycené mastné kyseliny, které při nadměrné spotřebě vedou k obezitě, zvýšení hladiny LDL cholesterolu a k srdečně cévním onemocnění (infarkt myokardu).

Mléčné výrobky[editovat | editovat zdroj]

Poslední skupina - mléčné výrobky jejich konzumace by měla být minimálně jednou denně. Obsahují vysoké množství bílkovin, vápníku, mléčných kultur. Některé mléčné výrobky jsou moc tučné, proto bychom měli upřednostňovat ty polotučné a nízkotučné. Nejvíce prospěšné jsou zakysané mléčné výrobky s probiotickou kulturou př. jogurt, podmáslí, kefír a tvaroh. Do mléčných výrobků dále patří - mléko, sýry a smetana.

Oleje[editovat | editovat zdroj]

Nezařazenou skupinou jsou oleje, ty se dělí na rostlinné a živočišné. Zástupci živočišných tuků jsou máslo, sádlo a mléčný tuk. Rostlinné oleje jsou vyrobeny například z oliv, slunečnice, řepky, kukuřice, sezamu, oříšků, atd. Pozor na nadměrnou konzumaci palmového a kokosového oleje, které zvyšují hladinu cholesterolu a představují riziko vzniku nemoci srdečně cévního systému.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdravý talíř
  2. ChooseMyPlate.gov (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]