Zdeněk Burian

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdeněk Burian
Zdeněk Burian – pamětní deska v Kopřivnici
Zdeněk Burian – pamětní deska v Kopřivnici
Rodné jménoZdeněk Michael František Burian
Narození11. února 1905
Kopřivnice, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. července 1981 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníZbraslavský hřbitov
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, ilustrátor a kreslíř
Podpis[[Soubor:|128px|alt=Podpis|Podpis]]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Michael František Burian (11. února 1905 Kopřivnice1. července 1981 Praha) byl český malíř a ilustrátor dobrodružných knih. Proslul zejména svými paleontologickými rekonstrukcemi společně s profesorem Josefem Augustou.

Život

Jeho výtvarného talentu si všimli již na základní škole, ve 14 letech byl (údajně na doporučení ilustrátora Jana Gotha a Maxe Švabinského[p 1]) přijat na Akademii výtvarných umění, přímo do druhého ročníku. Na škole vydržel ale pouze necelé 2 roky a už v šestnácti se začal živit jako ilustrátor. Ilustroval především dobrodružnou literaturu. První knihou, k níž takto přispěl, bylo Dobrodružství Davida Balfoura od Stevensona.[1] Ilustroval také řadu knih Eduarda Štorcha, a tyto ilustrace měly osudový význam pro jeho celoživotní dílo.

Mezinárodního uznání se mu totiž dostalo především za rekonstrukce vymřelých zvířat a rostlin, kterým se věnoval ve spolupráci s předními odborníky, mezi nimiž byli paleontolog Josef Augusta, antropolog Vojtěch Fetter a další.[1] Po smrti Josefa Augusty spolupracoval na řadě rekonstrukcí s paleontologem Z. V. Špinarem, četné paleoantropologické rekonstrukce vedl zoolog Vratislav Mazák, který se původem člověka intenzivně zabýval. Vratislav Mazák byl také významným katalogizátorem Burianova díla.

Přesto byl Zdeněk Burian značně opomíjen (byl mu vytýkán naturalismus a akademismus), protože se režimu (mimo jiné) nelíbila ani jeho orientace na západní literaturu, ani jeho aktivní působení v trampingu či velké sympatie ke hnutí woodcraft.[zdroj?] Byl členem Svazu čs. výtvarných umělců, Sdružení výtvarníků Purkyně a pravidelně se zúčastňoval členských výstav.

Dílo

Soubor:Štramberk, Muzeum Zdeňka Buriana (07).jpg
Výstava obrazů Z. Buriana

Jeho dílo je velmi rozsáhlé. Vytvořil asi 10 000 děl určených k reprodukci (tedy ilustrace a obálky pro knihy i časopisy, v tomto počtu je zahrnuta i drtivá většina jeho „pravěkého“ díla). Kromě toho vytvořil dnes těžko zjistitelné množství (řádově stovky) děl v rámci tzv. volné tvorby (zde lze počítat nejrůznější věci - od rozměrných olejů až po malé kresbičky obdivovatelům do památníčku či ty nejjednodušší přípravné skici).

Nebyl experimentátor, zdokonaloval pouze svoji techniku, snažil se, aby jeho dílo bylo přístupné každému. Ilustroval česká vydání kolem 500 knih (a navrhl 600 knižních obálek), například od autorů Jaroslava Foglara, Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Karla Maye, Eduarda Štorcha nebo Julese Verna. Jaroslav Foglar mu složil mimo jiné hold v románu Když duben přichází, kde si hoši přicházejí pro autogram k obdivovanému ilustrátorovi knih Florianovi (kapitola V umělcově svatyni).

S paleontologem Josefem Augustou spolupracoval na mnoha paleontologických rekonstrukcích pravěkých zvířat a prehistorických krajin. Známé jsou zejména jeho obrazy dinosaurů, mamutů i prvních lidí. Přispěl tak k popularizaci této vědní disciplíny. Kromě toho namaloval i další obrazy, hlavně portréty osob a další obrazy zejména z jeho vlastních cest po světě. Dodnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů pravěku na světě.

Posledním velkým cyklem je nedokončený soubor pláten pro Východočeskou zoologickou zahradu ve Dvoře Králové nad Labem, posmrtně doplněný o uvolněné práce malované pro Komenium.[2]

Vedle rekonstrukcí vznikla i řada volných pláten a dva cykly – oslava přírodních národů „Porobení“ a protiválečný cyklus „Obžalování“.

V roce 2012 vystavilo Moravské zemské muzeum v Brně v pavilonu Anthropos dosud neznámou studii k proslulému obrazu Neolitičtí zemědělci z roku 1951.[3][4]

Burianovi pokračovatelé

V našich zemích na Burianovo dílo z oblasti paleorekonstrukce po jeho smrti navázali ze starší generace ilustrátoři Zdeněk Berger[5] a Pavel Major (spolupracující s paleontology Josefem Benešem a Oldřichem Fejfarem). Pavel Dvorský[6] a Libor Balák (projekt Antropark) se věnují především "lovcům mamutů" moravskému gravettienu. S vědci kolem pražského Chlupáčova muzea historie Země pak spolupracují dva významní paleoartisti Petr Modlitba[7] a Jiří Svoboda. Pro Národní muzeum vytvořil mnoho rekonstrukcí v Kanadě usídlený Jan Sovák. Kvalitní úrovně dosahují i dva malující přírodovědci Karel Cettl a Pavel Říha. Tvorbě 3D modelů pravěké fauny v životní velikosti se na špičkové úrovni věnuje Radek Labuťa (mj. projekt Giganti)[8].[zdroj?]

Burianosaurus

Na počest vlivného a nadčasového díla Zdeňka Buriana (zejména jeho četných paleorekonstrukcí) byl v roce 2017 poprvé pojmenován český dinosaurus, a to pod názvem Burianosaurus augustai (doslova „Burianův a Augustův ještěr“), přičemž kromě Buriana jde také o poctu paleontologovi a popularizátorovi přírodních věd Josefu Augustovi. Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny již roku 2003 u Kutné Hory, šlo o menšího ornitopodního dinosaura, který žil v období rané pozdní křídy (stupeň cenoman, asi před 94 miliony let).[9]

Odkazy

Poznámka

  1. Tato tradovaná historka není ve zdrojích doložena. V té době byl Jan Goth studující práv a kresbě se soukromě učil u Vojtěcha Hynaise. Max Švabinský byl profesorem na Akademii výtvarných umění. Vladimír Prokop, autor publikace Ilustrátoři dobrodružství (Toužimský a Moravec, 2017) proto vyvozuje, že spíše než o přímluvu neznámého začínajícího výtvarníka Gotha se jednalo o zákrok Vojtěcha Hynaise.

Reference

  1. a b ŠKODA, Eduard. Tygr šavlozubý věděl jak na to... SKAUT-JUNÁK. 1970-1-28, roč. XXXII, čís. 20, s. 3. 
  2. Pravěk očima Zdeňka Buriana [online]. ZOO Dvůr Králové, 2008 [cit. 2012-09-09]. Dostupné online. 
  3. Moravské muzeum vystaví neznámého Buriana [online]. MAFRA [cit. 2012-06-29]. Dostupné online. 
  4. OBRAZEM: Odhalení studie k obrazu Zdeňka Buriana Neolitičtí zemědělci [online]. Vltava-Labe-Press [cit. 2012-06-29]. Dostupné online. 
  5. Prostor (Spořilov): Zdeněk Berger
  6. Moravské zemské muzeum: Pavel Dvorský
  7. Petr Modlitba (webová stránka)
  8. Trilopark: Radek Labuťa
  9. https://dinosaurusblog.com/2017/09/26/burianosaurus-augustai/

Literatura

  • A. Durčák, Štramberk a Zdeněk Burian, in: Štramberk – Moravský Betlém, 650 let od založení města Štramberka 1359 – 2009, Štramberk – Nový Jičín 2009, s. 267–286.
  • E. Hochmanová-Burianová, Zdeněk Burian – pravěk a dobrodružství (rodinné vzpomínky), Praha 1991.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 86. 
  • V. Prokop, Zdeněk Burian, Praha 2005.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 163. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 348–349. 
  • VYKOUPIL, Libor. Ecce homo : z rozhlasových fejetonů. Brno: Julius Zirkus, 2004. 312 s. ISBN 80-903377-0-8. 

Související články

Externí odkazy