Zdeněk Jičínský

Prof. JUDr. Zdeněk Jičínský, DrSc. (*26. února 1929, Ostřešany) je český právník, politik a publicista, autor řady odborných knih, statí a učebnic, nejdříve člen KSČ, posléze OF a OH, dnes ČSSD.

Zdeněk Jičínský

Vzdělání a pedagogická činnost

Po studiu Právnické fakulty UK v Praze působil v letech 1954 až 1964 jako docent na Vysoké škole politické. V letech 1964 až 1970 přednášel na Právnické fakultě UK v Praze, kde roku 1969 získal profesuru. Jako právník se zaměřuje na teorii státu a práva, ústavní právo a politologii. Bývá označován za stoupence právního pozitivismu. V roce 1965 označoval tento pravověrný komunista prvorepublikové sociální demokraty jako reformisty s mozky ztuhlými parlamentním kreténismem.

Veřejná činnost

V šedesátých letech byl Zdeněk Jičínský členem několika významných odborných komisí: komise pro přípravu tzv. socialistické ústavy 1960, "barnabitská komise", přezkoumávající okolnosti soudních procesů s "buržoazními nacionalisty (G. Husák, L. Novomeský), a krátce též Právní komise ÚV KSČ v roce 1964. V roce 1968 pracoval ve vládní komisi pro přípravu federalizace republiky. Stal se členem prozatímní a posléze řádné České národní rady, kde zastával funkci předsedy ústavněprávní komise, respektive výboru a místopředsedy komory, a získal mandát i ve Sněmovně národů Federálního shromáždění. Po potlačení obrodného procesu byl nucen složit poslanecké mandáty a vyloučen z KSČ a též musel opustit právnickou fakultu. V letech 1971 až 1977 byl podnikovým právníkem. Roku 1977 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77 a byl propuštěn ze zaměstnání. Dva roky byl nezaměstnaný, od ledna 1979 do prosince 1989 pracoval jako podnikový právník v Mototechně. Publikoval v samizdatu.

V prosinci 1989 byl kooptován do Federálního shromáždění (do Sněmovny národů) za OF a stal se jeho místopředsedou. Spolu s dalšími právníky v OF připravil druhou vlnu kooptací. Příslušný ústavní zákon č. 14/1990 Sb., schválený ve FS po dohodovacím řízení, v zásadě po formální stránce v tomto směru kopíroval normalizační ústavní zákon č. 117/1969 Sb. Proti skupině okolo Václava Havla prosazoval Zdeněk Jičínský poměrný volební systém a navrhoval též zkrácení funkčního období FS, které mělo vzejít z mimořádných voleb v červnu 1990, na dva roky. V roce 1992 vstoupil do Československé strany sociálně demokratické. Ostře kritizoval proces dělení federace především z ústavního hlediska a prosazoval referendum. Podílel se na alternativním návrhu české ústavy, počítajícím mj. jen s jednokomorovým parlamentem, který však při jednáních nebyl v ČNR brán v potaz. Po rozpadu Československa, kdy mu zanikl poslanecký mandát, působil jako komentátor deníku Právo. Od roku 1996 je s výjimkou roční přestávky v letech 2002–2003 členem Poslanecké sněmovny PČR. Ve funkčním období 2002–2006 získal mandát 26. července 2003 jako náhradník v kraji Vysočina, poté co tento mandát složil poslanec Jaroslav Tvrdík. Byl místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru a předsedou Stálé komise pro otázky Ústavy ČR. Ač byl nejstarším poslancem, patřil k těm nejaktivnějším. Věnuje se zejména ústavněprávním problémům, je znám mj. kritikou Senátu, příležitostně některých rozhodnutí Ústavního soudu, zákonů usilujích o vyrovnání s minulostí (lustrační zákony, zákon o zřizení Ústavu pro studium totalitních režimů apod.) a prosazováním prvků přímé demokracie. Ve volbách roku 2010 již ze zdravotních důvodů nekandidoval.

Odkazy

Literatura

Pocta Zdeňku Jičínskému k 80. narozeninám (Ed. Vladimír Mikule, Radovan Suchánek). Praha : ASPI - Wolters Kluwer, 2009

Externí odkazy

• Osobní stránky
• Zdeněk Jičínský na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky