Zbručský idol
Zbručský idol je kamenný idol z 10. století připisovaný Slovanům.[1] Byl nalezen u Husjatynu v řece Zbruč, přítoku Dněstru, na západní Ukrajině roku 1848 při neobvykle nízkém stavu vody. Dnes je uložen v muzeu v Krakově. V blízkosti místa nálezu leží hradiště Bogit, z kterého byl idol pravděpodobně v 10. – 12. století odstraněn a vhozen do řeky.[1] Podle jiné teorie stál blíže řeky.
Popis
Idol je vysoký 2,7 metru, kamenný a podle rozborů byl původně polychromní. Na každé ze stran je v horní části vyobrazena postava s kloboukem a dlouhými vlasy, s naznačeným pasem a suknicí:
- Postava na první ze stran drží v pravé ruce roh hojnosti, což vedlo k teoriím spojujícím idol se Svantovítem. Podle některých názorů má ženské rysy a jedná se tedy o bohyni.
- Na druhé straně drží postava kotouček, nejspíše prsten nebo náramek.
- Na třetí straně má postava zavěšenou u pasu šavli a pod ní je vyobrazen neosedlaný kůň v pohybu.
- Na čtvrté straně je postava bez atributů.
Pod naznačenýma nohama postav jsou vyobrazeny na každé straně menší postavy, střídavě ženské a mužské. Jsou v suknici, drží se za ruce, snad v obřadním tanci. Pod ní je pak na spodní vrstvě, s výjimkou čtvrté strany, vyobrazena klečící postava muže s knírem, který podpírá zbytek idolu.
Výklad
Idol byl kvůli rohu hojnosti nejčastěji spojován se Svantovítem. Problémem je, že se od popisovaného idolu tohoto boha výrazně liší a centrum jeho kultu bylo velmi daleko. Dále byl spojován se Svarogem, Rodem, postava s kotoučkem s Ladou, postava s rohem hojnosti s Mokoš, válečník s Perunem, Svantovítem, Jarovítem i Triglavem, hlava na spodní straně pak s Velesem. Často je také vykládán jako zobrazení tří světů, nebeského, pozemského a podsvětního.
Zdeněk Váňa poukazuje na skutečnost že postavy jsou spojeny jedním kloboukem a vykládá postavu s rohem jako aspekt hojnosti a plodnosti, postavu s šavlí jako válečný aspekt a postavu s prstem, který chápe jako symbol nebe či slunce, jako kosmický aspekt. Poslední figura by pak měla představovat čistou podstatu božstva.[2]
Reference
- ↑ a b PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-219-8. S. 246.
- ↑ VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 172.