Zbraslav (syn svatého Václava)
| Zbraslav | |
|---|---|
| Narození | dvacátá léta 10. století? |
| Úmrtí | před 935? |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | svatý Václav |
| Rod | Přemyslovci |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zbraslav (dvacátá léta 10. století? – před 935?) byl syn svatého Václava.
Narodil se patrně ve dvacátých letech 10. století knížeti Václavovi a neznámé ženě.[1] Historik Josef Pekař se domníval, že jej Václav zplodil se svou řádnou manželkou,[2] Dušan Třeštík však soudil, že žil s onou ženou jen v jakémsi pevnějším vztahu.[3] Vratislav Vaníček klade narození Zbraslava do počátků Václavovy vlády.[4] O Zbraslavovi se zmiňuje zejména Druhá staroslověnská legenda o svatém Václavu, podle níž byl k jeho zplození Václav donucen bratrem Boleslavem a dalšími vladyky.[1]
| „ | Neboť, byv přinucen jednou od svého bratra a svých vladyků, pro zrození synů obcoval s ženou a zplodil s ní syna jménem Zbraslav. | “ |
| — Druhá staroslověnská legenda o svatém Václavu[4] | ||
Po Zbraslavově narození měl Václav v úmyslu udržovat čistotu. Ženě, s níž Zbraslava zplodil, dal na výběr, aby se buď provdala, anebo se stala Václavovou „sestrou“. Vybrala si druhou možnost, avšak zanedlouho zhřešila s jedním z Václavových sluhů, za něhož ji Václav později provdal. Dle Dušana Třeštíka jím mohl být služebník Podiven.[5]
| „ | ...jednou však zhřešila s milým jeho služebníkem.
A světec sám, když to viděl, řekl: „Proč jsi selhala pře Bohem? Tobě bylo vdáti se nebo nevdati. Ale neopovažte se nyní nikomu, ať je to kdokoli, o tom zmínit, dokud já si to nerozvážím.“ A učiniv velikou hostinu, aniž kdo věděl, co zamýšlí, provdal ji za téhož služebníka, čině ji jeho sestrou. |
“ |
| — Druhá staroslověnská legenda o svatém Václavu[4] | ||
Není zřejmé, zda Zbraslav zemřel před vraždou svého otce, či byl ještě stále naživu. Autoři monografie Přemyslovci. Budování českého státu usuzují, že Zbraslav zemřel patrně před rokem 935.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 550.
- ↑ PEKAŘ, Josef. Svatý Václav. In: Svatováclavský sborník I.. Praha: [s.n.], 1934. S. 40.
- ↑ TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Lidové Noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 384–385. [Dále jen: Počátky Přemyslovců].
- ↑ a b c VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4. S. 104.
- ↑ Počátky Přemyslovců, s. 386
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s. Dostupné online.
- SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.
- VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav – panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4.