Zbirohy (skály)
| Zbirohy | |
|---|---|
 Skalní věž Král | |
| Vrchol | 452 m n. m. |
| Seznamy | Hory Jičínské pahorkatiny |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Turnovská stupňovina / Sokolská vrchovina / Besedická část[1] |
| Souřadnice | 50°37′26″ s. š., 15°11′25″ v. d. |
  Zbirohy | |
| Hornina | pískovec |
| Povodí | Jizera |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skalní oblast Zbirohy (též Zbiroh) leží na výšině uváděné většinou jako Zbiroh (452 m n. m.) nad osadou Zbirohy nedaleko města Turnov. V západním výběžku skal byl ve 14. století zbudován stejnojmenný skalní hrad. Z něj se dochovaly opěrné zdi, věž a sklepení. Zřícenina leží na území obce Koberovy. Horolezecký průvodce z roku 1994 uvádí 47 věží (a věžiček) a přes dvacet lezených masivů (okrajovek). I přes nízké stěny zde horolezci nacházejí poměrně pevný pískovec, klidnější prostředí a slušný výběr horolezeckých cest v obtížnostech od I po X.A (JPK).[2][3]
Makroreliéf[editovat | editovat zdroj]
Výšina Zbiroh tvoří hřbet ve východo–západním směru. Východní část tvořená protáhlou plošinou, do které se od jihu zakusují krátké rokle, ve své západní části přechází v poměrně úzký skalnatý hřebínek. Na okraji plošiny vystupují skály a nízké věže z křemenného pískovce. Od blízkých skal (Kalich, Chléviště) na sousedním vyšším vrchu Sokol (563 m n. m.) jsou Zbirohy odděleny údolím u osady Michovka. Severozápadní svah Zbirohů (směrem k řece Jizeře) zahrnuje dvě patra skalních stěn vápnitých pískovců a mohutnými gravitačními akumulacemi skalních bloků a balvanů pod nimi. Délka skalních defilé je okolo 1000 m. Četné jsou puklinové jeskyně.[4]).
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Skalní oblast je vyvinuta v jemnozrnných až středně zrnitých křemenných pískovcích hruboskalského kvádru, které tvoří denudační relikty v horních částech vrchů. Tektonické úklony (5–10°) k JJV jsou vázány na pásmo Lužického zlomu. Jsou zde časté ploše zvlněné erozní plochy se znaky tzv. hřbítkového zvlnění (doklad bouří pod bází "běžného" vlnění). Hojné jsou železité inkrustace kulových a trubicovitých tvarů.
Mezo a mikroreliéf[editovat | editovat zdroj]
Svahy pokrývají blokové akumulace křemenného pískovce. Primární výchozy jsou drobné ostrohy (v horolezeckém slangu "okrajovky") a věžičky v nejvyšších partiích hřebene. Povrchy jsou buď oblé a hladké nebo dominují "tektonická žebírka" podle nichž se utvářejí "řetízkovitě" uspořádané voštiny. Časté jsou žlábky na hranách bloků, vzniklé třením stromů. Skalní římsy kopírují primární sedimentární textury, v převisech převládají voštiny.[4]).
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
Nejbližší železniční zastávka je v obci Malá Skála (3 km, značné převýšení!). Je možné také dojet do vesnice Zbirohy a po zelené turistické značce vystoupat asi 800 m s převýšením cca 50 metrů. Skály jsou rozesety v lese východně od zbytků hradu. Od Turnova sem vede zelená značka (5 km).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Kadlec J.,Koudelka J., Zbiroh - Horolezecký průvodce, Jablonec nad Nisou: Tisk a reklama, 1994
- ↑ http://www.lezec.cz/cesty.php?cobl=5a6269726f6879h
- ↑ a b MIKULÁŠ, Radek; CÍLEK, Václav; ADAMOVIČ, Jiří. Pískovcový fenomén Českého Ráje. Turnov: ZO ČSOP Křižánky, 2006. ISBN 80-902751-5-X. Kapitola Geologicko-Geomorfologický popis skalních měst Českého Ráje, s. 262–263.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbirohy na Wikimedia Commons - Web Český ráj
- článek na webu Lezec
