Zavedení pravostranného provozu v Československu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vyhláška o zavedení jízdy vpravo na území Velké Prahy

K zavedení jízdy vpravo „v přiměřeně vhodné době“ se signatářské státy včetně Československa zavázaly v rámci dodatku k Pařížské úmluvě v roce 1926.[zdroj?] V roce 1931 Československo přislíbilo, že změnu zavede do pěti let.[zdroj?] Bylo o ní však rozhodnuto teprve Opatřením Stálého výboru Národního shromáždění č. 275/1938 Sb. ze dne 10. listopadu 1938. Účinnost tohoto ustanovení byla stanovena na 1. května 1939.

Obsazení části republiky dne 15. března 1939 Německem však vedlo k uspíšení účinnosti - výnosem vrchního velitele německé armády Brauchitsche byl pravostranný provoz v Protektorátu Čechy a Morava zaveden dnem 17. března 1939, v Praze až od neděle 26. března 1939 od 3 hodin ráno. Například v Ostravě se naopak jezdilo vpravo již od prvního dne okupace.

Oblasti Československa, které byly postoupeny Německé říši Mnichovskou dohodou, se staly součástí Německé říše a vztahovalo se na ně veškeré tehdejší německé právo, včetně dopravních předpisů. Pravostranný provoz byl proto v těchto oblastech zaveden záhy po odstoupení Německu během počátku října roku 1938 (jednalo se např. o města Liberec, Ústí nad Labem, Český Krumlov, Cheb, Karlovy Vary, Opava). Jde o první oblasti Československa a dnešní České republiky, kde byla uvedena do praxe jízda vpravo.

Na Slovensku byl pravostranný provoz zaváděn v letech 1939–1941.

Zvláštností byla první liberecká tramvajová trať, na jejíž krátké dvojkolejné části (od nádraží k mostu přes Nisu) byl z důvodu uspořádání navazujících jednosměrných úseků pravostranný provoz již od počátku, tedy od 25. srpna 1897.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Levostranný provoz byl po mnoho let též na některých železničních tratích, přestože v českých zemích od roku 1851 platil zákon, který nařizoval pravostranný provoz. Důvody zavedení levostranného provozu na některých tratích jsou podle historika Pavla Schreiera neznámé, ale hlavní roli mohla hrát inspirace v zahraničí – například ve Švýcarsku a ve Francii vlaky dosud standardně jezdí vlevo. V ČR byly stálou výjimkou trati soukromé společnosti KFNB (Kaiser Ferdinands-Nordbahn), na které se na rozdíl od státem provozovaných tratí nevztahovala v plném rozsahu tehdy platná legislativa. Na trati z Prahy do Benešova se jezdilo vlevo od roku 1905 až do konce 40. let, levostranný provoz byl též na trati mezi Chomutovem a Chebem, kde na posledním úseku byl zrušen roku 2006. Do roku 2009 se jezdilo vlevo v úseku Bohumín – Petrovice u Karviné. Poslední českou tratí s levostranným provozem byla trať Břeclav – Bohumín, kde byl původně pravostranný provoz, levostranný provoz zaveden od roku 1872 a pravostranný provoz byl opět zaveden 9. prosince 2012. Důvodem zavedení pravostranného provozu je sjednocení pravidel evropské železniční sítě.[1][2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Nevyhoštěný, Martin Vokáč: Po 140 letech vystupujeme vpravo, varují letáky na poslední „levé“ trati
  2. Jan Sůra, Martin Vokáč: Vlaky z Břeclavi do Bohumína čeká změna. Po 140 letech pojedou vpravo, iDnes.cz, 27. 6. 2012