Zalužany (Chabařovice)
| Zalužany | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklé sídlo |
| Obec | Chabařovice |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°39′40″ s. š., 13°54′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Zalužany u Vyklic (0,57 km²) |
| Nadmořská výška | 180 m n. m. |
  Zalužany | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 1018 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zalužany (německy Senseln) jsou zaniklá vesnice, která ležela asi 2,5 kilometru jihozápadně od Chabařovic v okrese Ústí nad Labem na severu Čech. Zalužany ležely v katastrálním území Zalužany u Vyklic o výměře 56,57 hektarů.[1]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen z označení jejích obyvatel, které vycházelo z polohy vsi v místech za luhem, tj. zalužanů. Německý název Senseln se poprvé objevil v roce 1653 a nejspíš vznikl chybnou reprodukcí českého jména. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: „in v. Zaluzan“ (1397), Zaluziany (1542), w Zaluzany (1552), Senczel (1654), Sensln (1726), Zalužany a Sensel (1848) a úředně Zalužany nebo Senseln (1854).[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1397.[2]
Roku 1902 u vesnice fungoval hnědouhelný důl Austria III. O pět let později patřil Uhelnému těžařstvu Austria, J. Peter a spol. a pracovalo v něm 234 zaměstnanců, kteří vytěžili 82 687 tun uhlí. Dne 21. prosince 1917 v dole došlo k závalu a požáru, v jejichž důsledku zemřelo třináct horníků.[3]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 336 obyvatel (z toho 166 mužů), z nichž bylo 159 Čechoslováků, 169 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a šest cizinců. Většina (235 osob) byla římskými katolíky, ale ve vsi bylo také dvanáct evangelíků, jeden člen církve československé a 88 lidí bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 247 obyvatel: 160 Čechoslováků, 85 Němců a dva cizinci. Kromě deseti členů církve československé a 66 lidí bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[5]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 117 | 229 | 273 | 403 | 472 | 336 | 247 | 50 | 20 | 9 |
| Domy | 17 | 23 | 27 | 31 | 37 | 33 | 29 | 20 | . | 4 |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2010-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Zalužany, Senseln, s. 722, 723.
- ↑ Dějiny města Chabařovic. Příprava vydání Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Chabařovice: Město Chabařovice, 1998. 190 s. ISBN 80-902278-1-3. S. 110, 112.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 186.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 387.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Ústí nad Labem. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Zalužany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Zalužany na serveru Zaniklé obce
- Katastrální mapa katastru Zalužany u Vyklic na webu ČÚZK
