Zalužany
| Zalužany | |
|---|---|
 Kostel v Zalužanech | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Příbram |
| Obec s rozšířenou působností | Příbram (správní obvod) |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′32″ s. š., 14°5′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 325 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,56 km²[2] |
| Katastrální území | Zalužany |
| Nadmořská výška | 466 m n. m. |
| Počet domů | 173 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zalužany 145 26284 Zalužany obeczaluzany |
| Starosta | Zdeněk Soukup |
| Oficiální web: www | |
  Zalužany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541613 |
| Kód části obce | 190764 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Zalužany se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji u hranice Jihočeského kraje, asi 20 km od Příbrami. Rozkládá se u silnice I. třídy č. 4, jež spojuje Prahu se Strakonicemi a Německem, v převážně zemědělské krajině nedaleko od vodní nádrže Orlík. Žije zde 325[1] obyvatel. Je členem mikroregionu Povltaví.
Obec má protáhlou náves se zachovalým historickým jádrem a řadou objektů lidové architektury. Na katastru obce, k níž patří celkem 685 ha zemědělské půdy a 167 ha lesů, z nichž 81 ha vlastní Karel Schwarzenberg,[4] se nachází řada různě velkých vodních nádrží.
Historie
Při archeologickém průzkumu zdejší oblasti byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby kolem 10. století př. n. l.[4] Soudě podle stříbrného denáru římského císaře Hadriána, jenž byl v obci nalezen v roce 1922, existovala zde osada ještě v 2. století. V době kolem 8. století zde již sídlilo slovanské obyvatelstvo.
V 13. století patřily Zalužany pod správu královského hradu Kamýk nad Vltavou. První dochovaná písemná zmínka o vsi pochází z roku 1291, kdy ji král Václav II. daroval benediktinskému klášteru sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle. V následujícím století byla ves rozdělena na dvě části, z nichž menší patřila královskému hradu Orlík, a větší střídavě vlastnily různé panské rody. Tak tomu bylo i v následujících stoletích.
V souvislosti se Zákonem o obecním zřízení vydaném na jaře 1848 získaly i Zalužany úplnou samosprávu a byly začleněny do nově zřízeného mirovického okresu.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Plzeň, politický okres Březnice, soudní okres Mirovice[5]
- 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Mirovice
- 1868 země česká, politický okres Písek, soudní okres Mirovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[7]
- 1945 země česká, správní okres Písek, soudní okres Mirovice[8]
- 1949 Českobudějovický kraj, okres Písek[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Rok 1932
V obci Zalužany (722 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický. kostel, synagoga, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] autodoprava, drogerie, holič, 3 hostince, 2 kamenictví, kapelník, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, lihovar, obuvník, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, 2 pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, 18 rolníků, 3 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Zalužany, 2 švadleny, 2 trafiky, 4 truhláři, velkostatek.
Pamětihodnosti
Zámek
Zalužanský zámek patří neodmyslitelně k historickému jádru obce, s jejímž vývojem úzce souvisí. Písemné zprávy o zdejší tvrzi se objevují sice až v 15. století, lze však předpokládat, že na jejím místě existoval již předtím dřevěný zemanský dvorec.
Velkou zásluhu na stavebním rozvoji zdejšího šlechtického sídla měli pánové Loubští z Loub, kteří je po většinu 16. století vlastnili. Někdy v letech 1650–1660, kdy tvrz vlastnili páni ze Šternberka, byl zbořen východní čelní trakt s bránou a padacím mostem a zasypán obranný příkop. V severním křídle byl pivovar, takže obyvatelný byl jen jižní trakt. Na východ od zámku byl vybudován hospodářský dvůr.
Po roce 1727, kdy se zpustlé sídlo ocitlo v majetku rodu Kotzů z Dobrše, došlo k zásadní přestavbě původně středověké tvrze na renesanční zámek. Z té doby se datuje i přístavba zámecké kaple. V letech 1804–1922 vlastnili zámek Schwarzenberkové. Roku 1924 se stal majetkem rodiny Václava Biskupa ze Žbonína, jehož potomci zámek zrestituovali.[11]
V roce 1974 převzalo zámek do správy Okresní kulturní středisko v Příbrami a v prvním poschodí byla zřízena expozice „Muzeum středního Povltaví“. Po vynucené přestávce ve vlastnictví byly provedeny nutné opravy a od roku 1997 do roku 2005 byl zámek pronajat rodině Carla Albrechta Waldsteina jako rodinné sídlo.[11] Zámek, k jehož poslední významné rekonstrukci došlo v letech 1920–1924, je včetně pozemku zapsán v seznamu kulturních památek.
Kostel
V roce 1869 požádaly Zalužany o povýšení na městys. Žádost však byla zamítnuta, protože obec v té době neměla vlastní kostel. Z podnětu občanů byl tedy v letech 1872–1874 postaven klasicistní kostel sv. Karla Boromejského.[4] V současné době je kostel pro veřejnost uzavřen. K památkově chráněným patří mobiliář kostela a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny před vchodem.
Hřbitov
Zalužany mají svůj samostatný hřbitov zřízený nákladem obce v roce 1880. Jeho výstavba byla dokončena roku 1882.
Židovský hřbitov
V prostoru nad zámkem, na severním okraji obce, je situován židovský hřbitov, jenž také patří ke kulturním památkám, nachází se však v neutěšeném stavu.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/4 Praha - Dobříš - Strakonice.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dobříš, Mirovice, Písek, Praha, Prachatice, Příbram.
Turistika
Obcí vede turistická trasa 
Březnice - Zalužany - Orlík nad Vltavou.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c wwwZalužany
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1904-1905. (česky a německy)
- ↑ a b Zámek Zalužany
Literatura
- Alexandr Debnar: K otázce vyobrazení čtyřkřídlé tvrze v Zalužanech, in: Podbrdsko, sborník SokA Příbram a Okresního muzea v Příbrami, roč. XIII./2006.
- Jan Toman: Kronika Zalužany. K příležitosti 700. výročí založení obce 1291 - 1991. Zalužany 1991.
- František Růžička - Trilogie "Mirovice na prahu století" - ISBN 80-239-1867-2. Vyšlo vlastním nákladem v roce 2003. Dokument o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji města na konci XX. století. (Včetně okolních obcí Zalužany, Horosedly, Pohoří a dalších).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zalužany na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Zalužany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Zalužany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Zámek Zalužany
