Zaklínač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
ikona
Tato stránka je právě ve výstavbě nebo prochází rozsáhlou přestavbou

Jste vítáni, abyste při této činnosti byli nápomocni vlastními editacemi. Najděte vkladatele této zprávy v historii, pokud se chcete seznámit s jeho představou o budoucí koncepci stránky. Děkujeme.

Pokud stránku právě editujete, zvláště v případě, že editace trvá jen krátkou dobu, použijte raději {{Pracuje se}}, abyste zabránili editačním konfliktům.

Tato šablona je určena pro užití v řádu dní. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než týden, neváhejte šablonu odstranit.


Zaklínač je fantasy cyklus od polského spisovatele Andrzeje Sapkowského. Odehrává se ve fiktivním světě, který je volně inspirován středověkou Evropou.

Ústřední postavou jak povídek, tak i románové Ságy o zaklínači je zaklínač zvaný Geralt z Rivie. V ději se mihnou i vedlejší postavy několika dalších zaklínačů. Jedna z dalších hlavních postav je princezna Cirilla. Ta se sice nepodrobí mutacím, ale podstoupí kompletní zaklínačský výcvik.

Zaklínači jsou popisováni jako mutanti, kteří byli proměněni pomocí magie, mutagenů a jedů. Získali tak magické schopnosti a dalším výcvikem si osvojili také pokročilé bojové techniky. Své nadlidské schopnosti využívají především k boji s různými obludami a magickými tvory, kteří sužují lidstvo.

Obsah

Knihy [editovat]

Přeskočit
Varování: Následující část článku vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Povídky o zaklínači [editovat]

Geralt z Rivie, hlavní hrdina těchto povídek, se jako mnoho jiných dětí narodil nechtěn a podstoupil zaklínačský výcvik v Kaer Morhen. V povídkách dále vystupuje Geraltův přítel Marigold, trubadúr, který se neustále nachází v nějaké šlamastyce, co se citů a známostí týče. Příběhy také popisují Geraltovo seznámení s krásnou čarodějkou Yennefer, později zaklínačovou partnerkou. Tito dva se v příběhu, počítaje i ságu, neustále hádají a následně usmiřují. Další postavou cyklu je Cirilla Fiona Elen Riannon z Cintry (v příběhu nazývána jako Ciri), královská vnučka. Ke Geraltovi je připoutána záhadnou sudbou, která je nerozlučně pojí k sobě jako otce a dceru.

Sága o zaklínači [editovat]

Krev elfů [editovat]

Kaer Morhen je zaklínačské hradiště, od nepaměti se zde cvičí mladí muži vybraní osudem, který jim vytyčil zabíjení netvorů. Jednoho dne na toto místo připutuje Geralt s Ciri, královskou vnučkou. Ta zde důkladně pozná řemeslo, jež zde již tolikrát bylo vyučováno. Po nějakém čase zaklínači zjistí, že Ciri není obyčejná dívka, ale Zřídlo (má magické schopnosti). Čarodějka Triss, povolaná k rozřešení dívčiných schopností, však do záležitosti vnese ještě větší zmatek prohlášením, že tak silné Zřídlo, jako je Ciri, sama nezvládne. Geralt je nucen svou malou chráněnku odvést k osobě, která by ji naučila, jak zvládnout magii, kterou v sobě má, ke své bývalé (i současné) milence Yennefer. Dlouhou dobu se Ciri ve svatyni bohyně Melitelé učí kouzlům, až nastane den, kdy i se svou učitelkou musí odjet na konvent všech nordlingských mágů a čarodějek.

Čas opovržení [editovat]

Yennefer a Ciri cestují od kněžek bohyně Melitelé na ostrov Thanedd, kde se koná veliký konvent mágů. Mezitím se Geralt snaží u učenějších a vlivnějších lidí zjistit původ dívky, která je s ním spojena sudbou. Králové Nordlingů plánují zničit svého nepřítele, hrozivý Nilfgaard. Netuší však, že on již je o krok před nimi a jeho vojska jsou připravena na vpád do jejich zemí. Přičiněním Ciri se Yennefer a Geralt na konventu setkají a usmíří, tak jak už je jejich zvykem. Rada mágů se ale zvrhne v jatka, při kterých spolu bojují čarodějní přívrženci Nordlingů a Nilfgaardu. Ciri, pronásledovaná hned několika nepřáteli, se na Thaneddu dostává do Tor Lara – Věže racka. Tam vstoupí do rozbitého vyhaslého portálu, který zanáší neznámo kam, a teleportuje se na poušť Korath daleko na jihu. Zemřela by, nebýt mladého jednorožce a jejích vlastních magických schopností. Po mnoha útrapách se nakonec Ciri dostává do lupičské bandy Potkanů.

Křest ohněm [editovat]

Geralt se po bojích na Thaneddu zotavuje u dryád v Brokilonu. Poté odjíždí spolu s Marigoldem a lučištnicí Milvou hledat Ciri. Záhy se připojí ke skupině utíkající před válkou složené z trpaslíků, gnóma a žen s dětmi, které trpaslíci chrání. Geralt pozná jednoho ze svých starých přátel, trpaslíka Zoltana Chivaye. Cestou na jih do Nilfgaardu potkají na starém elfském pohřebišti bylinkáře – upíra jménem Regis, který je uhostí kořalkou z mandragory a připojí se k nim. Po čase se k nim připojí také zběhlý nilfgaardský agent Cahir. Geralt neví, že Ciri se nenachází v Nilfgaardu; mezitím se přidala k tlupě loupeživých Potkanů a stopuje ji nelítostný lovec lidí Leo Bonhart. Regis navrhne cestovat za druidy v Caed Dhu, kteří by mohli v pátrání pomoci. Poté, co zaklínač spolu s Cahirem pomůže vojákům z Lyrie a Rivie zahnat nilfgaardskou jízdu, jej královna Meve pasuje na rytíře a udělí mu predikát, takže se nyní právem může nazývat Geralt z Rivie.

Věž vlaštovky [editovat]

Vysogota z Corvia, zneuznaný filozof, žijící coby poustevník uprostřed močálů, nachází jednoho dne těžce zraněnou Ciri. Ujme se jí a ona mu vypráví o tom, jak se z Ciri stal nelítostný zabiják a co se dělo s bandou Potkanů. Stefan Skellen, agent Nilfgaardu, na ně nasadil nájemného vraha Leo Bonharta. Ten zabil její společníky a ji samou si držel v aréně, kde bojovala pro potěšení davu a pro Bonhartův zisk, dokud se jí nepodařilo utéci. Mezitím Geralt opouští armádu královny Meve a pokračuje na jih najít druidy. Yennefer, která pátrá po Ciri na vlastní pěst, je zajata čarodějem Vilgefortzem, jenž by se rád Ciri zmocnil. Uzdravená Ciri opouští poustevníka, postupně zabíjí své pronásledovatele a před Bonhartem nakonec uniká portálem ve Věži vlaštovky. Ačkoli čekala, že bude přenesena na Thanedd, objeví se kdesi v jiné dimenzi, kde ji vítá elf Avallac'h.

Paní jezera [editovat]

V závěrečném dílu dojde na finální střetnutí, a to jak Geraltovy družiny s Vilgefortzem, tak i vojsk Nordlingských království proti Nilfgaardskému císaři. V závěrečném pogromu v Rivii je Geralt těžce raněn a odplouvá spolu s Yennefer kamsi do neznáma. Cirilla se na konci příběhu magicky přenese do Británie v době krále Artuše.

Svět Zaklínače [editovat]

Erby zemí ve světě Zaklínače
Kovir&Poviss COA.svg
Kovir a Poviss		 Caingorn COA.svg
Hengfors		 Kaedwen COA.svg
Kaedwen
Redania COA.svg
Redanie		 Mahakam COA.svg
Mahakam		 Aedirn COA.svg
Aedirn
Cintra COA.svg
Cintra		 Temeria COA.svg
Temerie		 Lyria&Rivia COA.svg
Lyrie a Rivie
Nilfgaard COA.svg
Nilfgaard

Cech zaklínačů [editovat]

Zaklínači v podání Sapkowského představují společný projekt druidů a mágů, kteří vyvinuli různé postupy, jak pomocí mutagenů, jedů a magických přípravků upravit lidský organismus, aby pracoval rychleji, efektivněji, měl zostřené smysly a mohl používat jednoduchou magii. Mutace v zaklínače, tzv. „zkouška trav“, představovala velice komplikovaný a nebezpečný proces, který velká část adeptů nepřežila. I úspěšná proměna ale měla nežádoucí vedlejší účinky – zejména neplodnost a často i citovou plochost. Následovala „cesta meče“ – bojový výcvik, který kladl důraz na boj s mečem a fyzickou připravenost.

Cech zaklínačů získával adepty a dohlížel na jejich přerod a výcvik. Stanovil též etický kodex. Nábor zaklínačů probíhal různými způsoby, oblíbený byl nahodilý výběr prostřednictvím osudu. („Dáš mi to, co nalezneš doma, aniž bys to čekal,“ tak zněla často odpověď zaklínače na otázku zachráněného, jak se mu má odměnit.) Tuto alternativu zaklínači často upřednostňovali, mnozí doufali, že takto získaní adepti budou osudem předurčení k úspěšnému prodělání proměny.

Lidé zaklínače na jedné straně potřebovali, na druhé straně se jich báli, někdy i víc než nestvůr. Několikráte se objevilo tažení lidí proti zaklínačům, často podněcované čaroději, kteří od jisté doby začali zaklínače nenávidět a považovali je za nežádoucí konkurenci. Jedno takové tažení vyústilo v dobytí Kaer Morhen, sídla zaklínačského cechu, a vybití většiny jeho členů. Od té doby se zaklínači stali vzácnými a zastavila se obnova jejich řad. Zhruba 100 let po tomto období začíná děj první knihy ze zaklínačské ságy, Krev elfů.

Hlavní postavy [editovat]

  • Geralt
  • Cirilla je princezna z Cintry, dcera Pavetty a Dunyho. Jejími předky jsou elfka Lara Dorren aep Siadhal a lidský mág Cregennan z Lód; díky tomu se z ní stává Paní míst a časů. Je sudbou spojena se zaklínačem Geraltem, sama také podstupuje zaklínačský výcvik, ale bez mutací. Navíc ji Yennefer krátce učí čarování.
  • Yennefer z Vengerbergu je mocná čarodějnice, Geraltova milenka a Trissina blízká přítelkyně. Vychovávala Ciri a učila ji magii. Sama děti (jako většina čarodějnic) mít nemohla.
  • Triss Ranuncul (v orig. Triss Merigold) je čarodějnice, přítelkyně Geralta a Yennefer.
  • Marigold (v orig. Jaskier) je známý trubadúr, Geraltův přítel a milovník alkoholické i sexuální zábavy. Zná se s bezmála každým člověkem obývající severní království, i z toho důvodu se ho pokusí Dijkstra naverbovat do své redanské tajné služby.
  • Yarpen Zigrin je trpasličí žoldnéř, nájemný zabiják a voják.
  • Regis je abstinující upír, lékař a bylinkář. Setká se se zaklínačem při jeho cestě za Ciri a vytrvá s ním až na konec cesty, kde se za zaklínače při boji obětuje.
  • Angoulême je plavovlasá nemanželská dcera cintránské šlechtičny a banditka. Pomáhá Geraltovi hledat Ciri.
  • Milva je dryáda, průvodkyně elfských utečenců a zručná lukostřelkyně; doprovází Geralta na jeho cestě za Ciri.
  • Cahir je nilfgaardský rytíř a odpadlík, důležitá postava nilfgaardského pátrání po Ciri. Později se přidává ke Geraltově družině.
  • Bonhart je nájemný lovec lidí pronásledující Ciri a její družinu.

Místa [editovat]

  • Wyzima je hlavní město Temerie, druhé největší země světa Zaklínače. Sídlo zde má i král Foltest Temerský. Wyzima je přístavní město a nachází se na významné obchodní křižovatce. Proto jeho příjmy plynou především z obchodu.
  • Vengerberg je hlavní město Aedirnu a také největší město Zaklínačova světa. Ve městě sídlí aedirnský král Demawend. Vengerberg je rovněž, jako Wyzima přístavní město s 30 tisíci obyvateli, obrovským hradem, nespočtem krčem, bank, škol, nevěstinců, tržišť a obrovského přístavu. Ve Vengerbergu bydlí i Zaklínačova partnerka Yennefer.
Konec části článku, která vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Recenze [editovat]

„S vyzývavou, řemeslně perfektně zvládnutou drzostí se odvolává na různé mýty, pohádky a legendy a také na naše současné spory... U Sapkovského je literárním kobercem nádherný gobelín, který je utkán ze zlata, stříbra a vlny, ale i z nylonu.“[1]

Adaptace [editovat]

Filmy [editovat]

V roce 2001 byla sága Zaklínači (polsky Wiedzmin) zfilmována. Vznikl třináctidílný[2] seriál, který byl následně sestříhán do stotřicetiminutového filmu. Přijetí filmu i seriálu bylo spíše rozporuplné. Režie se ujal Marek Brodzki, v hlavních rolích hráli: Michal Zebrowski, Olaf Lubaszenko, Zbigniew Zamachowski. Sapkowski sám i jeho fanoušci tuto filmovou adaptaci nepovažují za povedenou.[3]

Počítačové hry [editovat]

V roce 2007 byla vydána počítačová hra Zaklínač, která volně navazuje na Geraltův příběh. Jeho děj nenapsal Sapkowski, ale scenáristé z vývojářské firmy. V roce 2011 vyšlo pokračování s názvem Zaklínač 2: Vrahové králů. Závěrečný díl Zaklínač 3: Divoký hon je plánován na rok 2014.

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ http://mdia0128.www3.50megs.com/Sapek/clanek01.htm – Fantasy, Postkomunismus – Nacionalismus & Sapkowski – Napsal Dittmar Chmelař
  2. ↑ http://www.filmweb.pl/serial/Wied%C5%BAmin-2002-119350
  3. ↑ Proměny Zaklínače, říjen 2007

Literatura [editovat]

Povídky o Zaklínači – první české knižní vydání
Povídky o Zaklínači – nově uspořádané vydání
Sága o zaklínači (v nových vydáních jsou svazky označovány Zaklínač III až Zaklínač VII)

Externí odkazy [editovat]

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zaklínač&oldid=10343014“