Zakarpatská oblast
| Zakarpatská oblast Закарпатська область (Zakarpatska oblasť) | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Užhorod |
| Souřadnice | 48°24′36″ s. š., 23°17′24″ v. d. |
| Rozloha | 12 777 km2 23, místo v rámci Ukrajiny km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 244 476 (2022) |
| Hustota zalidnění |  98 obyv./km² |
| Jazyk | ukrajinština (oficiální), rusínština, maďarština[1], romština, rumunština, ruština |
| Národnostní složení | Ukrajinci 80,5 %, Maďaři 12,1 %, Rusíni 0,8 %, Rumuni, Rusové, Romové, Slováci |
| Náboženství | řeckokatolické a pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Nadřazený celek | Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 13 rajónů |
| Vznik | 1946 |
| předseda oblastní administrace | Hennadij Moskal |
| předseda oblastní rady | Ivan Baloha |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +380-31 |
| Označení vozidel | AO a KO |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zakarpatská oblast (ukrajinsky Закарпатська область, rusínsky Закарпатьска область, maďarsky Kárpátontúli terület, běžněji Kárpátalja), též zvaná Zakarpatská Ukrajina, je nejzápadnější oblast Ukrajiny, víceméně shodná s někdejší Podkarpatskou Rusí. Obyvatelé jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou; ukrajinskou administrativou jsou však pokládáni za Ukrajince. Významnou menšinou jsou dále Maďaři, tvořící asi osminu obyvatelstva a koncentrovaní na jihozápadě u hranic s Maďarskem. Hlavním městem je Užhorod, sekundárním centrem Mukačevo. Kraj je poměrně turisticky přitažlivý, především pro milovníky dobrodružnějších horských túr. Je to jediná ukrajinská oblast, která sousedí se čtyřmi různými státy.
Dějiny
Od 10. století až do počátku 20. století bylo území Zakarpatské oblasti součástí uherského státu. V letech 1919/1920–1938 patřilo usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu, roku 1938 bylo jihozápadní pohraničí připojeno k Maďarsku, které pak v letech 1939-1944 okupovalo celou oblast, než ji obsadil Sovětský svaz. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. město Čop a obce Ašvaň, Batva, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová, Téglás.
Geografie
Oblast hraničí na západě se Slovenskem, na jihu s Maďarskem a Rumunskem, na severu krátce s Polskem a na severovýchodě s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí. Oblast se zvedá od Panonské nížiny na jihozápadě k vrcholkům Karpat na severovýchodě; na východní hranici oblasti stojí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a tvoří značnou část jižní hranice oblasti (s Rumunskem a Maďarskem). Další důležitější řeky – Uh (Už), Latorica, Rika, Tereblja a Teresva – patří vesměs do jejího povodí.
Krajní body
Krajními body oblasti jsou: na západě 9° 22'E, 48° 27'N 1,5 km od obce Solomonovo na hranici se Slovenskem. Na východě 24° 37'E, 4° 48'N na hřebeni Čornohora 12 km od vsi Luhy v Rachovském okresu. Na severu 22° 35'E, 49° 5'N; na jihu 24° 18'E, 47° 53'N. Geometrický geografický střed Zakarpatí se nachází v blízkosti hory Kuk ve Svaljavském okresu.
Administrativní členění
Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v 60. letech) dělí na 13 rajónů. 5 měst oblastního významu (viz níže) je spravováno městskou radou podléhající přímo oblastní radě.
Města a obce
V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 sídel městského typu a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Tučně jsou vyznačena města oblastního významu. Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, byť některé mají více než 5000 obyvatel (např. Ilnycja či Koločava, jež byly v minulosti sídly městského typu).
Doprava
Přes Zakarpatskou oblast vstupuje na Ukrajinu několik důležitých silničních a železničních tahů ze střední Evropy.
Železnice
Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem, jednak někdejší příslušností k Uhrám, kdy byly tratě směrovány od Budapešti. Z toho důvodu například největší města Užhorod a Mukačevo nejsou železnicí propojeny přímo, ale značnou oklikou.
Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná železniční trať Lvov – Stryj – Čop ze Lvova (Lvovská oblast) přes Volovecké sedlo a Mukačevo do Čopu, která je součástí 5. panevropského dopravního koridoru; z Čopu vedou frekventované hraniční přechody na Slovensko (Čierna nad Tisou) a do Maďarska (Záhony). Ukrajinské železnice zde provozují rychlíky do různých koutů Ukrajiny, do Moskvy a několika středoevropských měst[3] a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu dále vychází trať do Užhorodu (kde jsou ukončeny některé rychlíky z vnitrozemí), pokračující údolím Uhu přes Perečín a Užocký průsmyk dále směrem na Lvov.
Další osou je jednokolejová neelektrifikovaná železniční trať Baťovo – Královo nad Tisou, na kterou navazuje trať Královo nad Tisou – Chust – Teresva – Solotvina – Velký Bočkov (poslední není v provozu od r. 1995); úsek Teresva (obec) – Trebušany vede peáží přes rumunské Sighetu Marmației, přičemž osobní i většinou nákladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena, a osobní vlaky tak končí na jedné straně v Solotvině, na druhé v Rachově; úsek Rachov – Jasiňa – Ivanofrankivská oblast je tak izolovanější. Dále jsou v provozu odbočky z Králova nad Tisou do Ďakova s hraničním přechodem do rumunského Halmeu, z Baťova do maďarského Eperjeske, z Užhorodu do slovenských Maťoviec (víz Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach), a úzkorozchodná trať v okolí Iršavy.
Silnice
Síť hlavních silnic je podobná železniční síti, napojuje však i Mižhirjský okres, který železnici nemá. Mezinárodní silniční tahy se křižují v západní části oblasti, s uzly v Užhorodě a Mukačevu. Oblastí prochází evropská silnice E50 (Košice -) Užhorod - Mukačevo - Latorka (dále Stryj - Ternopil), s větví E471 do Lvova. V Užhorodě se napojuje E573 vedoucí přes Čop z Debrecína. Souběžně s E50 vede evropská silnice E58, která se v Mukačevu odpojuje spolu s E81 přes Berehovo a Výlok směr Rumunsko.
Meziměstské autobusové linky jezdí poměrně často a na východě oblasti jsou dostupnější a využívanější než železnice, která se uplatňuje spíše v okolí Užhorodu a Mukačeva. Existuje několik přímých autobusových linek spojujících Zakarpatí s Československou republikou přes hraniční přechod Užhorod/Vyšné Nemecké. V provozu je několik hraničních přechodů do Maďarska a od roku 2007 rovněž do Rumunska (v Solotvině).[4] V Užhorodě funguje také menší letiště.
Zakarpatí je jedinou oblastí Ukrajiny a Užhorod jediným oblastním městem, kde není v provozu tramvajová ani trolejbusová síť. Městské dopravy se v posledních letech zhostily hlavně maršrutky.
Turistické zajímavosti
|
|
|
Reference
- ↑ Maďarština je uznávána jako oficiální jazyk v sedmi obcích Mukačevském okresu.
- ↑ Odhad k roku 2006.
- ↑ Ukrzaliznycja: Jízdní řád pro stanici Čop-pas.
- ↑ BBC Romanian – Preşedinţii Băsescu şi Iuşcenko deschid podul peste Tisa
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zakarpatská oblast na Wikimedia Commons - Zakarpatská oblast – informace + fotografie přírody i místních obyvatel
- Zakarpati.cz – aktuální i historické materiály o Zakarpatí
- Zakarpatská Ukrajina v zimě – fotogalerie a informace
- Zakarpatská Ukrajina – horská turistika – fotogalerie
- Ukrajinské Karpaty na www.karpaty.net
- Půl čtvrté – filmový dokument o životě v Rachovském okresu
- Karpatia – všeobecné aktuální informace o Zakarpatí i Ukrajině, katalog ubytování
- Slovník Zakarpatská slova
