Zaječov
| Zaječov | |
|---|---|
 Dolní náves – centrum Zaječova | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hořovice |
| Obec s rozšířenou působností | Hořovice (správní obvod) |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′28″ s. š., 13°50′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 448 (2023)[1] |
| Rozloha | 22,25 km²[2] |
| Nadmořská výška | 458 m n. m. |
| PSČ | 267 62 až 267 63 |
| Počet domů | 561 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zaječov 265 267 63 Zaječov obec.zajecov@telecom.cz |
| Starosta | Miloš Plešmíd |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Zaječov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 531995 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Zaječov se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, zhruba 9 km jihozápadně od města Hořovice, na okraji CHKO Brdy. Součástí obce jsou vesnice Kvaň a Nová Ves, která vznikla jako osada v roce 1710.[4] Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V minulosti bylo na území dnešního Zaječova několik samostatných osad, které však dnes tvoří jeden celek. Ve středu dnešní obce se nachází Klášter svaté Dobrotivé, který byl založen již roku 1263 Oldřichem Zajícem z Valdeka.[5] Obec Kvaň, která je od roku 1976 součástí Zaječova, při vzniku kláštera již existovala a je tedy starší než samotný klášter. V zakládací listině ke klášteru je zmínka, že bude augustiniánům v klášteru věnována ves Kvaň s poli, loukami a vším, co k ní náleží. Kdy však Kvaň opravdu vznikla, doložit nejde.
V okolí kláštera se rozprostírala osada zvaná Ostrov, která je dnes dolním Zaječovem.[6] V klášterním urbáři z roku 1564 již není uváděna obec Ostrov, ale poprvé je zmiňován Zaječov (Zajíčov), ves poddaná klášteru.[7] Osada s názvem Nová Ves vznikla pravděpodobně kolem roku 1710, kdy byla panská půda rozprodána mezi různé zájemce. Protože si zde postavili nové statky, osadě se začalo říkalo Statky, nebo Nové statky a již při svém vzniku patřila pod Zaječov. Až později je tato osada zmiňovaná jako Nová Ves.
Obživa obyvatelstva Zaječova a Kvaně byla v historii spojena hlavně se zemědělstvím, dolováním železné rudy a jejím zpracováním. V roce 1614 byla v obci postavena vysoká pec s názvem Klášterská, která však byla roku 1817 zrušena. Důvodem jejího zrušení byl nedostatek kvalitní železné rudy. Obyvatelé však u zpracování železa povětšinou zůstali a mnozí z nich se začali živit jako cvočkaři.
V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Zaječov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014[8] a před zřízením vojenského prostoru patřilo k obcím Zaječov a Kvaň. Katastrální území Zaječov v Brdech má rozlohu 15,219 726 km² a je zde evidována 1 budova s adresou, 1 obydlený byt a 1 obyvatel.[9] Území obce Zaječov tak od 1. ledna 2016 zasahuje hluboko do nově zřízené Chráněné krajinné oblasti Brdy a zahrnuje i části některých lokalit, využívaných armádou, jako je například bývalá dopadová plocha Jordán.[10]
V roce 2023 zde žilo 1448 obyvatel.
Historické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Obci se po srpnových událostech roku 1968 začalo říkat Brežněves, napřed posměšně, pak téměř oficiálně a s hrdostí, protože místní obyvatelé až příliš horlivě vítali sovětské okupanty. Okupační vojska Zaječovským tehdy pomáhala svážet z pole brambory, opravovat stroje či zbudovat cestu kolem družstva.[11] O této družbě vznikl v roce 1970 dokumentární film Srpnové pastorále.[12][13][14]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Hořovice, soudní okres Zbiroh[15]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbiroh
- 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Zbiroh
- 1896 země česká, politický okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[16]
- 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[17]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[18]
- 1945 země česká, správní okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[19]
- 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[20]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Zaječov (přísl. Nová Ves, Svatá Dobrotivá, 1242 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[21] bednář, holič, 6 hostinců, 3 výrobci hřebíků, konsum, kovář, 3 krejčí, výroba kuřáckých potřeb, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, 4 řezníci, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek ve Sv. Dobrotivé, stavební družstvo Lidový dům, 2 švadleny, 3 trafiky, 3 truhláři, zámečník.
V obci Kvaň (632 obyvatel, samostatná obec, která se od 1. ledna 1976 stala součástí Zaječova[4]) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[22] 3 hostince, kolář, kovář, obuvník, porodní asistentka, 2 trafiky.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Obec Zaječov se skládá ze tří částí na třech katastrálních územích:
- Zaječov (i název k. ú., také k. ú. Zaječov v Brdech)
- Kvaň (i název k. ú.)
- Nová Ves (leží v k. ú. Zaječov)
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaplička na návsi
- Dům čp. 9
- Svatá Dobrotivá – augustiniánský klášter
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Hořovice-Komárov-Strašice (v pracovních dnech 2 spoje), Hořovice-Chaloupky-Malá Víska-Zaječov (v pracovních dnech 4 spoje) a Strašice-Praha (denně 1 spoj) (dopravce PROBO BUS, a. s.).
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Obecní úřad -
Památkově chráněný dům v Horním Zaječově -
Domky v Kvani -
Horní náves s památkově chráněnou kaplí -
Hasičská zbrojnice -
Klášter Svatá Dobrotivá -
Základní a mateřská škola
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b Vítejte [online]. Zaječov: Obecní úřad [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Poutní místo Svatá Dobrotivá. 1. vyd. [s.l.]: ONYX a O. S. A., 1999. ISBN 80-85228-50-5.
- ↑ KASTNER, Zdeněk. Kvaň – Povídání o Kvani. 1. vyd. Zaječov: Obecní úřad Zaječov, 2009. ISBN 978-80-254-6073-3.
- ↑ KASTNER, Zdeněk. Nová Ves – Povídání o Nové Vsi od roku 1676. 1. vyd. Zaječov: Obecní úřad Zaječov, 2005.
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.
- ↑ katastrální území Zaječov v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
- ↑ Záječov [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
- ↑ KOMÁREK, Michal. Do zaječích do Brežněvsi. Reflex [online]. 6. 5. 2003 [cit. 29.5.2010]. Dostupné online. ISSN 0862-6634.
- ↑ Srpnové pastorále(na Wikidatech)
- ↑ TELEAUTOMAT (TV seriál, 2004, 8x137 minut). Část "Vzpomínky na pořady a události z let 1974 až 1971" [online]. Česko-slovenská filmová databáze [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Video Srpnové pastorále, ČST 1970 na youtube.com
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitrných č. 146/1896 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1902. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 667. (česky a německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zaječov na Wikimedia Commons - Zaječov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Obec Zaječov, historie[nedostupný zdroj]
- Místopisný průvodce, obec Zaječov[nedostupný zdroj]
