ZAVNOBiH

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

ZAVNOBiH (srbochorvatsky: Zemaljsko antifašističko vijeće narodnog oslobođenja Bosne i Hercegovine, česky: Zemský antifašistický výbor lidového osvobození Bosny a Hercegoviny) byl hlavní orgán protifašistického boje v Bosně a Hercegovině během druhé světové války. Zároveň posloužil jako předchůdce politické reprezentace pro Bosnu a Hercegovinu ještě před ustanovením svazové republiky. Jeho předsedou byl Vojislav Kecmanović. ZAVNOBiH byl zformován v listopadu roku 1943.

Stejně jako u celojugoslávského AVNOJe, i ZAVNOBiH se sešel celkem třikrát:

První zasedání[editovat | editovat zdroj]

První zasedání ZAVNOBiHu se odehrálo v Mrkonjić Gradu 25. listopadu 1943 v 19 hodin večer. Trvalo celou noc a skončilo se ve 4 hodiny ráno.

Akce se účastnilo 247 delegátů ze všech oblastí Bosny a Hercegoviny, 173 z nich mělo hlasovací právo. Na prvním zasedání byl ZAVNOBiH formálně prohlášen vůdčí organizací národněosvobozeneckého boje v Bosně a Hercegovině, byť toto postavení měl fakticky díky vývoje na bojištích již delší dobu. Byla sepsána rezoluce ZAVNOBIHu a Prohlášení k národům Bosny a Hercegoviny, jehož klíčovou částí bylo zajištění, že v budoucnosti Bosnu a Hercegovinu, i její národy, může zastupovat pouze ZAVNOBiH nebo celojugoslávský AVNOJ. Rovněž byla garantována rovnoprávnost jednotlivých národů, tedy že Bosna a Hercegovina nebude srbská, chorvatská nebo muslimská, ale srbská, i chorvatská i muslimská. Vzhledem k situaci, že o budoucím uspořádání Bosny a Hercegoviny se v kruzích partyzánů poměrně bouřlivě diskutovalo, a také se mluvilo o tom, jak bude území rozděleno mezi jednotlivé národní celky, bylo rozhodnutí ZAVNOBiH poměrně klíčové. Na zasedání byla vybrána 58členná delegace, která měla zastupovat Bosnu a Hercegovinu na druhém zasedání AVNOJe (uskutečnilo se 29. listopadu 1943). Také bylo ustanoveno předsednictvo ZAVNOBiH, které mělo 31 členů a jeho hlavou se stal Vojislav Kecmanović, lékař z Bijeljiny.

V Mrkonjić Gradu se dnes nachází muzeum, věnované prvnímu zasedání, stejně jako Dům ZAVNOBiHu. Ten byl otevřen k výročí 30 let od zasedání (listopad 1973) a slouží dnes jako kulturní centrum.

Druhé zasedání[editovat | editovat zdroj]

Druhé zasedání ZAVNOBiH se konalo ve dnech 30. června - 2. července 1944 v Sanském Mostu, kde byla 1. července přijata deklarace o právech občanů Bosny a Hercegoviny. Tím byly závěry z předchozího jednání upřesněny a rovněž stanoveny následující body:

  • Rovnoprávnost Srbů, Muslimů a Chorvatů Bosny a Hercegoviny, pro které je země jejich společnou a nedělitelnou vlastí.
  • Svoboda vyznání a rovnoprávnost všech náboženství a jejich vyznání.
  • Svoboda shromažďování a slova, stejně tak i svoboda tisku.
  • Zajištění osobních a vlastnických práv občanů, svobodu soukromé iniciativy v hospodářském životě.
  • Rovnoprávnost žen s muži, a to jak v politickém životě země, tak i ve všech ostatních oblastech.
  • Volební právo v demokratické Bosně a Hercegovině, kde se volí tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.
  • Právo volit a právo být volen pro každého občana, který dovršil 18 let a nebyl toho práva zbaven zákonem.
  • Bojovníci národněosvobozeneckého boje a partyzánských oddílů Jugoslávie mají toto právo bez ohledu na dovršený věk.
  • Každému občanu je zaručené právo odvolat se na rozhodnutí státních orgánů, stejně jako právo uplatnění stížnosti na státní orgány.
  • Nikdo nemůže být odsouzen bez rozhodnutí soudu.

Třetí zasedání[editovat | editovat zdroj]

Po vstupu partyzánských jednotek do Sarajeva 26. dubna 1945 bylo svoláno třetí zasedání ZAVNOBiHu, které bylo posledním lidovým shromážděním během války a zároveň i posledním v krátké době existence Rady.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ZAVNOBiH na bosenské Wikipedii.