Záviš (zpěvák)
| Záviš | |
 Záviš na festivalu Krákor (2011) |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Rodné jméno | Milan Smrčka |
| Přezdívka | Záva, Kníže pornofolku |
| Narození | 27. září 1956  Citonice, Československo |
| Původ | Citonice |
| Žánry | Folk[1] |
| Povolání | zpěvák, písničkář, textař, básník |
| Nástroje | Zpěv, kytara |
| Hlasový obor | folk |
| Aktivní roky | 1968 - současnost |
| Vydavatel | hudební - vlastní náklad / knižní - Julius Zirkus |
| Web | Oficiální web, Neoficiální web Facebook |
| Významný nástroj | |
| akustická kytara | |
Záviš, vlastním jménem Milan Smrčka (27. září 1956, Citonice) je český zpěvák, písničkář a básník. Záviš bývá nazýván Kníže pornofolku a jeho tvorba je označována jako „pornofolk“.[2]
Obsah |
[editovat] Život a dílo
Svou tvorbu začal Záviš představovat veřejnosti za minulého režimu v hospodě poblíž Vranovské přehrady.[zdroj?] Jeho tvorba má autobiografické prvky. Na své rodné město odkazuje zejména ve svých písních Znojemské vlakové nádraží a Červený most a postavu svého otce – vojáka z povolání ztělesnil v písni Já na vojnu nepudu. S otevřeností prezentuje i sebe sama, například v písni Úděl šumařů.[3]
S jeho jménem se pojí výraz "pornofolk", kterým bývají jeho písničky, obsahující často sprostá slova, označovány. Pornofolk jako hudební žánr již má i vlastní festival Pornofest, kde se jeho přední představitelé každoročně scházejí.
V roce 2006 brněnské rádio Hey vyzvalo k hlasování pro Záviše v anketě Český slavík, později se ale od akce distancovalo, protože se "Záviš nelíbil sponzorům"[4]. Popularita Záviše od té doby stoupala.
Vystupuje pravidelně po celé České republice - stálé scény má ve dvou pražských klubech (Vagon, Nad Viktorkou) a v brněnském klubu Šelepka N°1 (každý měsíc). V roce 2005 vystoupil v České televizi v rámci benefičního koncertu pro konto Paraple.
Záviš se stal hlavním motivem filmu známého českého dokumentaristy Karla Vachka, který byl v roce 2006 natočen pod názvem Záviš, kníže pornofolku. Jeho tvorbu pozitivně hodnotí např. i Karel Gott. [5]
[editovat] Hudební tvorba
Záviš doposud stačil vydat dvanáct alb.
- Určeno pro uši rabijáků (1998)
- Slunce v duši (2000)
- Záviš, syn vojáka (2001)
- Sejdeme se na věčnosti (2002) - s dechovkou
- Radost pohledět (2004) - s rockovou kapelou
- Život je sranda (2005)
- Když prší (2006) - s různými nástroji
- Rolník a rorýsek (2007)
- Bože, já jsem vůl (2008) - s houslemi a kontrabasem
- Závišova devátá (2009)
- Záva a Pepa - Naživo za pivo (Live Záviš & Josef Klíč) (2010)
- Nevytahuj mi ho prosím na veřejnosti (2012) /vyjde v dubnu 2012
Kromě toho složil hymnu pro sbor dobrovolných hasičů z Plzně-Košutky a hymnu fotbalového klubu SC 1. Znojmo.
[editovat] Literární tvorba
V nakladatelství Julius Zirkus vyšlo 6 knih jeho básní a krátkých literárních útvarů. První knihu "Oběšený Petr" z roku 1998 si vydal sám:
- Oběšený Petr (1998)
- Konec zhuntovaného kavalíra (2001)
- Záviš, pacient Šafáře (2003)
- Ať žije republika (2005)
- Nedá se svítit (2007)
- Prvé písně Závišovy (2008)
- Pičoviny (2010)
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ Jan Kodym: Studnice hudebních nápadu, NOVÉ LITERÁRNÍ VIBRACE, číslo 5, 6. 7. 2006
- ↑ ČSFD: Záviš, kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho prázdnin pana Hulota aneb Vznik a zánik Československa (1918 – 1992)
- ↑ http://www.ujdeto.cz/lyrics/zavis/udel-sumaru-cz/
- ↑ http://www.goat.cz/index.php?path=Zavis_Zavis
- ↑ Písničkář Záviš zavítá do plzeňského Zach´s Pubu
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální Závišovy stránky
- Neoficiální stránky
- Základní informace a ukázky hudby
- Profil Záviše na myspace + několik písní
- Závišovy neoficiální stránky
- Informace o filmu Záviš – kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance
- Recenze alba Radost pohledět Jiřího moravského Brabce na serveru folkcountry.cz
