Závěť (Velký testament)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Závěť (nebo též Velký testament) je název díla francouzského spisovatele Françoise Villona.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Vyznačuje se ironickým pohledem na svět. V díle autor hodnotí a zamýšlí se nad svým pohnutým životem a své hříšné činy omlouvá chudobou a krutým osudem, vzpomíná také na své lásky. Popisuje zřícení starých jistot.
V díle se nacházejí různorodé básně:

  1. vysokého stylu (nábožné písně,…)
  2. nízkého stylu (pijácké motivy, obhroublé výrazy …)

Dílo by se také dalo označit jako „výsměch době, všem a všemu i jemu samému“. Obsahuje 172 osmiveršových strof vložených do šestnácti balad, dvou písní a tří rondeauxů. Dílo obsahuje mnoho provokací ale i znechucení ze světem. Čtenář se setkává s prostředím hospod i paláců, je také seznámen s pocity společenského vyvrhele.

Villonské balady[editovat | editovat zdroj]

Ve sbírce najdeme také tzv. francouzské (villonské) balady. První až třetí sloka má 7–12 veršů. Čtvrtá sloka má poloviční počet veršů. Každá sloka končí stejným veršem = refrén.

Ukázka[editovat | editovat zdroj]


Ach, kdybych já byl studoval
v svém mládí bláznivém, můj Bože,
a na dobré se mravy dal,
teď měl bych dům a měkké lože.
Však způsobné já dítě? Cože?
Já za školu jen chodil, běda.
To slovo bolí jak hrot nože
a skoro dál mi psát už nedá.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]