Západní fronta (druhá světová válka)

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Západní fronta během druhé světové války byla válečná fronta v Dánsku, Norsku, Lucembursku, Belgii, Nizozemí, Francii a Německa a zahrnuje dvě střetnutí v období let 1939 až 1940 a v druhou frontu v období roků 1944 a 1945. Součástí západní fronty byla také letecká válka mezi Velkou Británií a Nacistickým Německem, bitvu o Británii. Druhá fronta byla otevřena ve Francii spojeneckým vyloděním v Normadii. Druhá fronta zanikla s porážkou Německa v roce 1945.

První fáze (1939 až 1940)

Podivná válka

Podrobnější informace naleznete v článku Podivná válka.

Byla obdobím mezi vyhlášením války války Německu ze strany Francie a Velké Británie v září 1939 a Německým útokem na Francii v květnu 1940. Ačkoliv byla válka vyhlášena Spojenci v tomto období nepodnikli proti Německu žádné významnější ofenzivní akce, což bylo v rozporu s Polsko-francouzskou a Polsko-britskou vojenskou smlouvou.

Norsko

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Weserübung.

Velitel německého válečného námořnictva (Kriegsmarine) vyzýval od podzimu 1939 Hitlera k okupaci Norska, jehož přístavy představovaly optimální základny pro německé ponorky. V polovině prosince Hitler projevil souhlas, načež byl vypracován plán Unternehmen Weserübung, podle něhož mělo být Norsko obsazeno po souběžném vylodění německých pozemních sil v osmi největších přístavech. Plán zahrnoval také okupaci Dánska, které mělo poskytnout letecké základny.

Začátkem dubna zahájili Britové zaminovávání norských výsostných vod, čímž však podnítili německý útok, k němuž došlo 9. dubna 1940. Dánsko se vzdalo bez boje během jediného dne. Zato v Norsku narazili Němci na houževnatý odpor. Většina vylodění proběhla úspěšně s výjimkou Osla, které bylo dobyto teprve německými výsadkáři. V Narviku se Němcům podařilo obsadit město i přístav, záhy však byli obklíčeni takřka pětinásobnou přesilou Britů, Francouzů a Norů, podporovaných Královským námořnictvem (Royal Navy). V následné bitvě o Narvik byli Němci koncem května nuceni město vyklidit a ustoupit směrem k hranicím Švédska, ovšem vývoj situace ve Francii přiměl Spojence počátkem června ke stažení jejich oddílů z Norska. Němci zde později instalovali loutkovou vládu pod vedením norského zrádce Vidkuna Quislinga.

Pád Francie

Podrobnější informace naleznete v článku Bitva o Francii.

10. května 1940 spustilo německé veselení operaci Fall Gelb. V níž bojovali na jedné straně vojáci Třetí říše a Itálie proti spojencům. Bitva skončila obrovským vítězstvím Osy a obsazením Paříže 14. června. Spolu s Francii byly napadeny a obsazeny také země Beneluxu. Při jejichž obraně byli zničeny také francouzské a britské jednotky. Spojenci byli tvrdě poraženi a Britské expediční síly ve Francii zachránila před zničením evakuace z přístavu Dunkerque.

Druhá fronta (1944 až 1945)

Západní fronta během druhé světové války byla znovu otevřena 6. června 1944 vyloděním v Normandii. Zanikla po kapitulaci německých vojsk v roce 1945, kdy utichly boje v Evropě. Prakticky po celou dobu se situace na ní odvíjela v duchu zdrcující převahy Spojenců, jen lokálně byla narušené během bitvy v Ardenách, kdy museli západní spojenci přejít do obrany.

Invazní plavidla poblíž pobřeží Normandie 6. června 1944.

Sovětský svaz nesl po dlouhou dobu válečné břímě sám a naléhal na západní spojence, aby urychlili vytvoření západní fronty, která by donutila nacistické Německo rozdělit své síly a bránit se na dvou frontách současně. Západní spojenci však vyčkávali, až budou mít plné síly.

Bitva o Normandii

Podrobnější informace naleznete v článku Bitva o Normandii.

Dne 6. června 1944 v ranních hodinách zahájili západní spojenci operaci Overlord, během které se na pobřeží vylodily jednotky Američanů, Britů a Kanaďanů. Po počátečních obtížích s vyloděním na některých plážích se spojencům podařilo prorazit německé opevnění na pobřeží a začali rychle postupovat do vnitrozemí, kde se spojili s dříve vysazenými parašutisty, čímž zajistili předmostí pro další vojenské operace.

V průběhu následujících bojů spojenci osvobodili Cherbourg a Caen. a Prorazit hlouběji do vnitrozemí Francie se podařilo v průběhu operace Kobra přibližně měsíc po vylodění.

Osvobození Francie

Do konce června dopravili Spojenci do Normandie kolem 850 000 vojáků a vyčistili poloostrov Cotentin s přístavem Cherbourg. Zároveň podnikali útoky na Caen, které bylo po tuhých bojích dobyto Brity a Kanaďany v průběhu července. Koncem téhož měsíce zahájili Američané operaci Cobra, jež vedla k prolomení německé linie na počátku srpna. Hitler se pokusil provést protiútok, jímž by odřízl divize generála Pattona pronikající do Bretaně a k Loiře. Jeho tanky však byly snadno odraženy. Kolem německých pancéřových sil na západě se navíc začala u Falaise nebezpečně stahovat smyčka hrozící jejich obklíčením. Westheer jen stěží vyvázl z této pohromy a v značně pošramoceném stavu se stáhl za Seinu. Vítězní Spojenci poté za úzké součinnosti s francouzským hnutím odporu osvobodili 25. srpna Paříž. Už o deset dnů dříve uskutečnili Američané a svobodní Francouzi operaci Dragoon, když se vylodili v jižní Francii, odkud rychle postoupili údolím řeky Rhôny na sever. Do poloviny září se setkali u Dijonu se spojeneckými jednotkami razícími si cestu z Normandie.

Po překročení Seiny pronikli Spojenci do Belgie a k německým hranicím. Britové vstoupili v prvním zářijovém týdnu do Bruselu a osvobodili také Antverpy. Ústí Šeldy, bez něhož byl zdejší přístav bezcenný, setrvalo v rukou Němců až do listopadu. Řadu jiných přístavů na pobřeží Lamanšského průlivu a Atlantiku držely v souladu s Hitlerovými rozkazy německé posádky, které tím výrazně narušily již tak komplikované zásobování Spojenců. Mezi tyto přístavy patřil i Dunkerque, na jehož obléhání se výrazně podílela i Československá samostatná obrněná brigáda.

Operace Market Garden

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Market Garden.

Výsadek parašutistů v Holandsku během operace Market Garden.

Byla největší výsadkovou operací v lidských dějinách, která proběhla v září 1944 u měst Arnhemu a Nijmegenu. Jejím cílem bylo obsazení řady důležitých mostů přes řeku Rýn a další v Němci okupovaném Nizozemsku za pomoci mohutného nasazení výsadkářů a techniky shozené na padácích. Záměrem operace bylo umožnění spojencům pokračovat k dobytí Německa bez těchto posledních přírodních překážek na kterých Němci vybudovali silnou obranou linii.

Operace začala slibně a některé jednotky dosáhly stanovených cílů, ale následný průlom britských obrněnných jednotek byl mnohem pomalejší, než se očekávalo a nakonec byl zastaven. Vysazené jednotky byly udrženy pod neustálým tlakem, což mělo za následek jejich postupné vyřazení z bojů (ztráty či zajetí) (jako v případě britské 1. výsadkové divize). Němcům se podařilo operaci odrazit, což mělo za následek zpomalení postupu Spojenců a rozplynutí se představ o rychlém konci války.

Boje na Siegfriedově linii

Po operaci Market Garden se boje na západní frontě uklidnily a spojenci postupně postupovali k německému opevnění v podobě Siegfriedovy linie (zvané Westwall), které chtěli prorazit a následně překročit Rýn. Na začátku září zahájili krvavou vojenskou operaci, která se vžila pod označením Bitva v Hürtgenském lese a během které Američané začali pomalu postupovat skrz těžce bráněné pozice Němců.

Německá zimní protiofenziva

Podrobnější informace naleznete v článku Bitva v Ardenách.

Americká hlídka kryjící se za tankem během bitvy v Ardenách.

Byla poslední německá protiofenzíva, která měla za úkol donutit západní spojence jednat o míru s Německem. Němci využili špatně prostupný terén v oblasti Ardénského lesa spojeného se špatným počasí, které nedovolilo spojencům plně nasadit své bojové kapacity (převážně letectvo). Němci podnikli nenadálý útok, do kterého vrhli většinu záloh a vybavení. Vzhledem k nedostatku paliva a zlepšení počasí po několika dnech se podařilo útok zastavit a spojenci se opět chopili iniciativy a Němce zatlačili.

Bitva začala 16. prosince 1944 ráno, kdy Německé dělostřelectvo zahájilo palbu na spojenecké pozice. Během operací bylo nasazeno přes 600 tisíc německých a 500 tisíc spojeneckých vojáků. Ztráty dosáhly přibližně 125 tisíc mužů na obou stranách a vojenské operace skončily přibližně 25. ledna 1945, kdy spojenci dosáhli pozic, jaké měli v době protiútoku.

Invaze do Německa

Překročení Rýnu americkými jednotkami 24. března 1945. V pozadí je vidět zničený most ustupujícími německými jednotkami.

V průběhu února Spojenci vyčistili Porýní, načež 24. března překročili na široké frontě samotný Rýn a pronikli do nitra Německa. V dubnu se rozhořela bitva v Porúří, kde bylo obklíčeno a zajato přes 300 000 německých vojáků. Mezitím Britové překonali 5. dubna řeku Veseru a o šest dnů později dosáhli Američané Labe u Magdeburku. Berlín se nacházel pouhých 120 kilometrů na východ, nicméně Eisenhower rozhodl přenechat dobytí německého hlavního města Rudé armádě. 25. dubna se američtí vojáci setkali se Sověty v Torgau na Labi. Americká 3. armáda pokračovala na jih do Bavorska a začátkem května překročila západní hranice Československa. Současně Britové a Kanaďané dorazili k Baltu.