Zánik trestnosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zánik trestnosti je pojem z oblasti trestního práva. Nastává za zákonem stanovených okolnosti, které způsobí, že trestnost činu, který byl v době svého spáchání trestným činem zanikne, tj., že zanikne vztah mezi státem a pachatelem trestného činu, vůči kterému již nadále nemohou být vyvozeny důsledky spojené s jeho spácháním. K okolnostem způsobujícím zánik trestnosti se přihlíží z úřední povinnosti. Nastanou-li, je trestnost činu vyloučena. Okolnosti způsobující zánik trestnosti mohou nastat teprve poté, co byl trestný čin dokonán.

Okolnostmi způsobujícími zánik trestnosti uvedenými v trestním zákoně jsou:

• zánik nebezpečnosti trestného činu pro společnost (§ 65 TZ)
• účinná lítost (§ 66TZ)
• promlčení trestního stíhání (§ 67, 67a TZ)
• zánik trestnosti přípravy k trestnému činu (§ 7 odst. 3, 4 TZ)
• zánik trestnosti pokusu trestného činu (§ 8 odst. 3, 4 TZ)

Okolnostmi způsobujícími zánik trestnosti neuvedenými v trestním zákoně jsou:

• zánik trestnosti účastenství
• smrt pachatele trestného činu
• milost prezidenta republiky

Tento článek o právu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje Portál Právo