Petrovice (zámek)
Zámek Petrovice je barokní památka nacházející se v pražských Petrovicích. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]. Jedná se o poměrně jednoduchou jednopatrovou stavbu obdélníkového půdorysu s orientací podél osy od severu k jihu.
Adresa zámku je Edisonova 1, Praha-Petrovice. Objekt je však veřejnosti nepřístupný.
Historie [editovat]
V roce 1489 prodali Václav a Heřman Petrovští plat na Petrovické vsi a tvrzi staroměstskému kostelu sv. Linharta - tehdy také byla zdejší tvrz postavená zřejmě ve 13. století poprvé zmíněna. V roce 1716 Petrovice koupil František Paceli z Adlersheimu, který nechal tvrz ve dvoře přestavět v jednopatrový barokní zámek se středním rizalitem, členěným v patře polosloupy s ukončeným štítem. Paceli zemřel bez potomků v roce 1734 a panství tak zdědil jeho synovec, apelační rada Jan Jindřich, hrabě z Bissingenu.
V roce 1861 Petrovice získal francouzský chemiko Nicolas Bellot, spoluzakladateli firmy Sellier-Bellot, která na Žižkově vlastnila továrnu na výrobu nábojových kapslí. Bellot statek se zámkem prodal hornoměcholupskému statkáři Františku Procházkovi a od něj jej v roce 1908 koupila hraběnka Marie Antonie Gabriela Silva Tarouca. V roce 1912 si petrovické panství pronajal Ludvík Kolben.
V roce 1923 bylo z pozemků statku odebráno 60 hektarů, které byly díky pozemkové reformě přiděleny především malorolníkům a drobným živnostníkům z Petrovic a Horních Měcholup. Na zbývajících pozemcích byl vyměřen tzv. zbytkový velkostatek s půdou o rozloze přibližně 100 ha a celým komplexem hospodářských budov včetně zámku, který roku 1925 koupil bývalý hospodářský správce Petrovic Roman Danner.
V letech 1927–1929 nechal Zdeněk Danner, bratr majitele a majitel občanské záložny ve Vršovicích, zámek na svůj náklad zrekonstruovat a zřídit terasu před západním průčelím zámku. Roku 1942, v době německé okupace, byl statek Romanu Dannerovi zabaven pro účely Gestapa, v prvních mírových týdnech se sem však Daner vrátil.
Část pozemků náležejících k petrovického statku byla po roce 1946 rozprodána, na další půdě vznikl státní statek, do jehož vlastnictví přešel také celý zámecký areál. V březnu 1948 vydal Okresní národní výbor v Říčanech nařízení vyhlásit nad statkem národní správu. Téměř celý pozemkový majetek převzal stát a svěřil ho státnímu statku, včetně zámku a přilehlých hospodářských budov.
Státní statek do oprav zámku neinvestoval, budovy sice chátraly, ale po dobu jeho působení si zachovaly funkčnost. Po roce 1989 požádalo o restituci zámku několik osob z různých větví rodiny bývalého vlastníka – Roman Daner neměl vlastní děti, ale 6 sourozenců. Rozhodnutím městského soudu v Praze dostala v roce 2001 zámek jeho neteř Václava Kocíková, a ihned začala s přípravami oprav, pro které jí magistrát přidělil grant ve výši 2,272 milionu Kč na opravu střechy, avšak týden před plánovaným zahájením opravy ústavní soud rozsudek městského soudu zrušil. Zámek pak dalším rozhodnutím soudu získala praneteř Romana Danera Andrea Isholová, která zámek ani pozemky neudržuje a nemá ani zájem je prodat. Zámek je zpustlý a zchátralý, místy má i propadlé střechy, je obydlený bezdomovci.[2] Některé její pozemky udržuje městská část na své náklady s tím, že je chtěla od majitelky později vymáhat.[3]
Reference [editovat]
- ↑ Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Osud zámečku v Petrovicích, Reportéři ČT, 10. 9. 2012 21:25 h, poslední reportáž od minuty 26:15, Jana Sotonová
- ↑ např. 11. zasedání Rady městské části Praha-Petrovice, 28. 3. 2011
