Zákon o dráhách
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zákon o dráhách vyšel poprvé[zdroj?] roku 1937 (zákon 86/1937 Sb., s alternativním titulem Železniční zákon). Později byl nahrazen zákonem č. 97/1950 Sb., ten byl nahrazen zákonem č. 51/1964 Sb. (novela č. 104/1974 Sb. obsahovala zřízení Sboru ozbrojené ochrany železnic a úpravy státní správy a státního odborného dozoru).
Zásadní změnu přinesl Zákon o dráhách č. 266/1994 Sb., který oddělil funkci provozovatele drážní dopravy od funkce provozovatele dráhy a obnovil rozlišení celostátní dráhy a regionálních drah, čímž vytvořil prvotní podmínky pro konkurenci na železnici a pro případnou privatizaci nebo komunalizaci regionálních drah i drážní dopravy. Zákon a jeho četné novely zpracovávají směrnice (předpisy) Evropského společenství. Zákon upravuje podmínky pro stavbu drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových a stavby na těchto dráhách a současně podmínky při provozování dráhy a provozování drážní dopravy a současně práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené. Současně zákon upravuje podmínky státní správy a státního dozoru ve věcech drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových.
Zákon se nevztahuje na dráhy důlní, průmyslové a přenosné. Na lyžařské vleky se vztahuje jen částečně (lyžařský vlek není dráhou ve smyslu zákona, ale tzv. určeným technickým zařízením).
[editovat] Související články
- Zákon o dráhách č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů zákona 124/2008
- zákony o drahách - přehled různých zákonů a novelizací

