Zákon Jante

Zákon Jante sepsal norský spisovatel Aksel Sandemose. Prvně se objevil v roce 1933 v knize Uprchlík kříží svou stopu (En flyktning krysser sitt spor).

Zákon má podobu deseti přikázání (aluze na Desatero je zjevná) a v myslích nejen Norů se usídlil jako výraz lidské zloby a tyranizujícího tlaku většinové společnosti na jednotlivce. Dle názoru Aksela Sandemose je Zákon Jante vrozený.

Název získal podle městečka Jante, z něhož hrdina románu jako mladík uprchne. Sandemose prohlásil, že hlavní obrysy vesničky Jante se shodují s jeho dánským rodištěm, městečkem Nykøbing, lidé, které popisuje, by však mohli být z Nykøbingu stejně jako odkudkoliv jinud.

Zákon Jante zní:

1. Nebudeš si myslet, že jsi někdo.
2. Nebudeš si myslet, že znamenáš stejně hodně jako my.
3. Nebudeš si myslet, že jsi chytřejší než my.
4. Nebudeš si namlouvat, že jsi lepší než my.
5. Nebudeš si myslet, že víš víc než my.
6. Nebudeš si myslet, že jsi víc než my.
7. Nebudeš si myslet, že jsi k něčemu dobrý.
8. Nebudeš se nám smát.
9. Nebudeš si myslet, že někoho zajímáš.
10. Nebudeš si myslet, že nás něco můžeš naučit.