Základní škola Brána jazyků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Základní škola Brána jazyků
I. stupeň Vojtěšská 13
II. stupeň Mikulandská 5
Ředitel Petr Tlustý
Adresa Základní škola Brána jazyků
Mikulandská 5
110 00 Praha 1
Specializace rozšířená výuka cizích jazyků:
francouzština,
angličtina,
němčina
Kontakt info@branajazyku.cz
Webová stránka http://www.branajazyku.cz/
Facebook http://www.facebook.com/group.php?gid=55658716272

Základní škola v Ostrovní ulici (od roku 1990 Brána jazyků sídlící v Mikulandské ulici v Praze 1) je pražská základní škola s rozšířenou výukou jazyků. Cizí jazyky se na škole vyučují už od roku 1963. S výukou jsou spojeny výměnné pobyty žáků ve Francii.

Obsah

[editovat] Název školy: Brána jazyků

Název základní školy - Brána jazyků - odkazuje logicky k zaměření školy, tedy výuce cizích jazyků, a využívá názvu jazykové učebnice z roku 1631 "učitele národů" Jana Amose Komenského s latinským názvem Janua linguarum reserata (česky Dvéře jazyků odevřené, v jiném překladu Brána jazyků otevřená aneb Krátký a snadný způsob kteréhokoli jazyka, spolu i se začátky všech umění svobodných, pochopení: v kterémž pod stem titulů v tisíci průpovědech všecka slova celého jazyka obsažena jsou). Před Komenským se cizí jazyk učil nazpaměť - slovíčka, gramatika, citáty, texty. Smysl slov i vět při memorování žákům unikal. Komenský přišel na to, že se slova mnohem lépe pamatují ve větách, kde si na příkladu nebo ukázce uvědomujeme smysl věty. Vybral proto 8000 slov "v životě potřebných", vytvořil z nich 1000 vět a z těch pak 100 odstavců (článků). Každý odstavec obsahoval jednoduchý a stručný popis části lidského vědění - od původu světa, přírodních živlů, vegetace, zvířeny, člověka a jeho činností, až po výklad morálních a psychologických témat. Tak vznikla učebnice Dvéře jazyků odevřené. To nebylo vše. K takto uspořádané látce přidal Komenský poznání, že žák si mnohem lépe zapamatuje látku, pokud je spojena s fyzickým konáním. Převedl proto kapitoly Dvéří jazyků do divadelních scén. Studenti, převlečení za dramatické postavy, předváděli a v dialozích popisovali probíranou látku, např. práci a nástroje řemeslníka. "Přitom se objevila obdivuhodná přeměna smýšlení, neboť naši herci hráli svou úlohu tak obratně, že jsme se dívali užaslí. Neboť ti, kteří dříve stěží mohli snésti oči dospělého a nemohli nic pronésti bez koktání, počínali si tu se slušnou volností!"[1]. Oblíbená učebnice se užívala k výuce až do 19. století.

[editovat] Počátky školy

Základní škola, tedy její druhý stupeň, se přestěhovala do Ostrovní ulice v Praze 1 v roce 1952 (do budovy bývalého církevního gymnázia postavené roku 1938. Před druhou světovou válkou byla v budově nejmodernější škola na území Československé republiky - světlé a prostorné třídy, speciální učebny, tělocvična, bazén; stavitelem byl ing. Nevšímal z Hradce Králové). Výuka francouzského jazyka se ve škole datuje od poloviny 60. let 20. století. Ve školním roce 1964/1965 přibyly na první stupeň školy sídlící ve Vojtěšské ulici 3. – 5. třídy ze základní školy v Klimentské ulici. Třídy přišly společně s panem ředitelem Emilem Vohradníkem (který se stal ředitelem školy v Ostrovní) a základním sborem učitelů jazyků. Chodit do „Ostrovní“ bylo před lety velmi prestižní[2]. Byla to totiž jedna z mála škol, kde bylo možné studovat cizí jazyky. Vyučoval se samozřejmě ruský jazyk, k němuž si žáci mohli vybrat francouzský, anglický nebo německý jazyk.

[editovat] Výuka francouzštiny, výměnné pobyty ve Francii - Manosque

V polovině 60. let začala městská část Praha 1 spolupracovat s francouzským městem Nîmes. Žákům ze školy v Ostrovní ulici bylo umožněno vyjet na první výměnný zájezd do Francie. Z těchto zájezdů se stala tradice, žáci jezdí na výměnné zájezdy dodnes, i když už ne do Nîmes, ale do Paříže,[3] Saint-Germain-en-Laye [4] a do Manosque[5] v jižní Francii - a do míst v Provence spjatých s novelou Muž, který sázel stromy od Jeana Giona.

[editovat] ZŠ Brána jazyků: sídlo v Mikulandská ulici

Rok 1989 znamenal v životě školy změnu. Budova v Ostrovní ulici byla vrácena řádu sv. Voršily[6] (Českomoravská provincie Římské unie řádu svaté Voršily), který od 1. září 1990 zahájil činnost církevní školy. Budova totiž až do roku 1949 sloužila řádovému dívčímu reálnému gymnáziu. Arcibiskupství pražské (arcidiecéze pražská), v čele s Františkem kardinálem Tomáškem zřídilo v budově v Ostrovní ke dni 1.7.1990 Základní církevní školu sv. Voršily s rozšířeným vyučováním cizích jazyků[7]. Pro státní školu, respektive pro její 2. stupeň, byly nalezeny prostory v Mikulandské ulici č. 5, 1. stupeň (1.-5. třída) najdeme ve Vojtěšské ulici č. 13. Škola dnes nese název Základní škola Brána jazyků a její žáci pravidelně obsazují přední místa v rámci republikového kola každoročně pořádané olympiády ve francouzském jazyce.

[editovat] Olympiády ve francouzském jazyce - umístění zástupců ZŠ Brána jazyků

  • 2011 Aneta Váchová (kategorie A II) - 2. místo, krajské kolo[8]
  • 2010 Rut Habartová (kategorie A II) - 1. místo, republiková vítězka[9][10]
  • 2009 Anne-Marie Rohanová (kategorie A II) - 1. místo, republiková vítězka
  • 2008 Alžběta Wolfová (kategorie A II) - 1. místo, republiková vítězka
  • 2007 Nella Schussová (kategorie A II) - 2. místo v rámci České republiky
  • 2007 Kristýna Péčová (kategorie A I) - 4. místo v rámci České republiky
  • 2006 Antonie Kellyová (kategorie A II) - 1. místo, republiková vítězka
  • 2005 Terezie Šmejkalová (kategorie A I) - 2. místo v rámci České republiky
  • 2005 Dragana Žarkovič (kategorie A II) - 2. místo v rámci České republiky
  • 2004 Michal Šafránek (kategorie A I) - 1. místo, republikový vítěz
  • 2004 Dragana Žarkovič (kategorie A II) - 3. místo v rámci České republiky[11]
  • 2003 Kateřina Farková (kategorie A II) - 1. místo, krajské kolo
  • 2002 Kateřina Farková (kategorie A II) - 3. místo, krajské kolo
  • 2000 Lucie Šafránková (kategorie A II) - 1. místo, republiková vítězka

[editovat] Škola & umění, soužití žáků s uměním

Škola každoročně oslovuje předního sochaře/sochařku s prosbou o zapůjčení některého díla, které je první školní den za přítomnosti autora instalováno a celý školní rok zůstává vystaveno v areálu školy.

  • 2012/2013
  • 2011/2012 "FOTO-HRANÍ" - výstava fotografií členů fotografického kroužku vedeného Michaelou Antůškovou ()
  • 2010/2011 Filomena Borecká (1977) - "Oko - bdící, snící"
  • 2009/2010 "FOTÍ-NEZLOBÍ" - výstava fotografií členů fotografického kroužku vedeného Michaelou Antůškovou ()
  • 2008/2009 Martin Péč (1967), člen skupiny Matky a otcové - "Svačina"
  • 2007/2008 Vojtěch Kokeš (1961) - "Brand"
  • 2006/2007 Josef Vajce (1937-2011) - "Pozdrav mládí"
  • 2005/2006 Ivana Bartáková () - "Strom poznání"
  • 2004/2005 Jan Koblasa (1932) - "Návrat ztraceného syna"
  • 2003/2004 Jasan Zoubek (1956) - "Dva"
  • 2002/2003 Jan Hendrych (1936) - "Kabáty"
  • 2001/2002 Ellen Jilemnická (1946) - "Na refýži"
  • 2000/2001 Vladimír Preclík (1929-2008) - "Červená monstrance"
  • 1999/2000 Jaroslav Róna (1957) - "Platýz"
  • 1998/1999 Čestmír Suška (1952) - "Kužely"
  • 1997/1998 Stefan Milkov (1953) - "Pieta"
  • 1996/1997 Michael Bílek (1942) - "Pozdrav přírodě"
  • 1995/1996 Aleš Lamr (1943) - "Tři objekty"
  • 1994/1995 Michal Gabriel (1960) - "Písař"
  • 1993/1994 Věra Janoušková (1922-2010) - "Objekt"
  • 1992/1993 Kurt Gebauer (1941) - "Trpaslík"
  • 1991/1992 Olbram Zoubek (1926) - "Vzpomínání"

[editovat] Vojtěšská 13 - historie budovy a počátky jazykové školy

Původně stála na pozemku, na kterém byla roku 1906 postavena budova školy ve Vojtěšské ulici, škola U sv. Vojtěcha, postavená v roce 1882. Zvláštní komise městské rady se 1. února 1877 vyjádřila, že škola trpí nedostatkem světla, nedostatkem lavic, tělocvičen a pracoven pro dílny. V roce 1902 proběhla asanace novoměstského nábřeží. Zbořeno bylo mnoho starých budov. V roce 1904 městská rada rozhodla o stavbě nové výstavné budovy obecné školy pro dívky u sv. Vojtěcha. Stavba byla zahájena v roce 1905. Budova byla dokončena a slavnostně vysvěcena 30. prosince 1906 pražským arcibiskupem kardinálem Skrbenským. Budova byla na svou dobu velmi moderně pojata. Zasloužili se o to starostové Charles Groš, Vl. Srb a architekt Francois Velich. Krátce po otevření navštívil budovu rakousko-uherský císař Františka Josefa I.. Škola byla propojena s kostelem sv. Vojtěcha (školní mše). Měla dobrou pověst. Navštěvovaly ji především dívky měšťanského původu mezi nimiž bylo ale množství dívek ze sociálně slabších poměrů. Od roku 1912 byla část místností školní budovy pronajata osmiletému dívčímu gymnáziu Minerva. Po 1. sv. v. obě školy společně využívaly tělocvičnu. Z doby 2. sv. v. se skoro nic z historie školy nedochovalo. Do srpna 1949 působila v budově 3. národní škola. Po tzv. Vítězném Únoru – od 1. září 1949 - byla ve Vojtěšské zřízena 6. střední škola Prahy 2. V průběhu školního roku 1950/1951 se rozhodlo, že od 1. září 1952 se škola stane fakultní školou pedagogické fakulty UK a bude k ní přičleněna národní škola ve Vojtěšské. Tak vznikla 7. osmiletá střední škola. Ředitelem se stal Štěpán Czehilly. Ve školním roce 1951/1952 škola ve Vojtěšské a 7. osmiletá střední škola a pedagogická škola v Ostrovní ulici spolupracovaly, až byly obě školy sloučeny. V roce 1952 byla nakonec Jiráskova pedagogická škola zrušena. Došlo k navýšení počtu tříd v základní škole a žáci byli rozděleni do dvou školních budov: 1. – 5. tříd (cvičné = zbyly po zrušené pedagogické škole, se přestěhovaly do Vojtěšské a spojily se se shodnými ročníky v tamtéž), 6. – 9. třídy se přestěhovaly do školy v Ostrovní ulici. Ve vedení školy se vystřídali Libuše Gabrielová, Zdena Psotová a Jarmila Peprlová. Ve školním roce 1964/1965 došlo ke sloučení 3. – 5. tříd z Vojtěšské se základní školou v Klimentské ulici. Třídy přišly společně s panem ředitelem Emilem Vohradníkem (ředitelem dále v Ostrovní) a základním sborem učitelů jazyků. Vyučoval se samozřejmě ruský jazyk, k němuž si žáci mohli vybrat francouzský, anglický nebo německý jazyk.[12]

[editovat] Mikulandská 5 - historie budovy

Už od roku 1833 v objektu sídlila německá reálka (tehdy číslo popisné 134-II). Reálka jako typ školy (zprvu šestiletá "univerzální průmyslovka", od roku 1868 sedmiletá) byla původně přípravnou školou pro oblast zemědělství a průmyslu, vzdělávala v "reáliích", po roce 1869 - tedy po zavedení maturity - se stala fakticky střední školou připravující studenty ke vstupu na některou z technických vysokých škol.[13] Šlo samozřejmě o "střední" školu s německým vyučovacím jazykem a jen pro chlapce - české školy (a to gymnázia) začaly vznikat až po roce 1866 a střední školu, která by je připravila ke studiu vysoké školy, mohly dívky začít studovat až díky Elišce Krásnohorské[14] po roce 1890. Na zmíněné německé reálce v Mikulandské ulici působil jako učitel (od roku 1858) Jan Neruda, který učil češtinu žáka reálky Jakuba Arbese. Fyziku a matematiku na reálce učil i Josef Hašek - otec Jaroslava Haška[15][16]. Žáky reálky byli např. i architekti Viktor Fürth a Emil Mühlstein (školu ukončili r. 1911). Oba projektovali Schückovu vilu čp. 222 (Nad Kazankou 39 v Praze-Troji). V roce 1951 se do budovy v Mikulandské ulici přestěhovala na žádost Výzkumného ústavu pedagogického (VÚP), který zde sídlil, Národní pedagogická knihovna Komenského (NPKK), vzniklá v roce 1919 jako knihovna pro další vzdělávání učitelů (do roku 1925 byla součástí Československého pedagogického ústavu J. A. Komenského, po jeho zrušení se stala samostatnou knihovnou, řízenou ministerstvem), která dnes spravuje např. i Sukovu studijní knihovnu literatury pro mládež s cca 25 000 svazky. Dnes je vlastníkem budovy Národní pedagogické muzeum a knihovna Jana Amose Komenského (NPMKJAK). Od roku 1990 sídlí v části budovy z Ostrovní ulice přesunutá základní škola - dnešní Brána jazyků.[17]

[editovat] Aktivity ZŠ Brána jazyků

  • Spolupráce s Institut Français de Prague (Francouzským institutem v Praze)[18], multidisciplinárním kulturním centrem sídlícím od dob československé První republiky od roku 1930 ve Štěpánské ulici č.35. Institut zprostředková francouzskou kulturu a propaguje Frankofonii.
  • Nonstopčtení[20]
  • Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka. Projekt pořádaný Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Akce podporující čtenářství a zájem o knihy.[22].
  • Mikulášské trhy
  • Večer pod lipou - každoroční veřejná červnová školní akademie pořádaná na školním dvoře ve stínu lípy a spojená se setkáním současných a minulých žáků, rodičů a přátel školy. V souvislostí s událostí vychází tištěný občasník časopis Listy lípy.[27]
  • Snídaně šampionů - slavnostní snídaně pana ředitele se žáky-mistry v různých oborech[28]
  • Mezinárodní vědecká olympiáda (Olympiade Internationale sur les bases des sciences, International general knowledge Olympiad, Международная Олимпиада по основам наук) - soutěž žáků i učitelů pořádaná autonomní neziskovou organizací Dům učitelů uralského federálního obvodu (Rusko)[29] [30] [31] a zahrnující účastníky z Běloruska, Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Turecka, Německa a České republiky, kteří soutěží v 5 předmětech: angličtina, biologie, zeměpis, matematika, informatika a navazují kontakty. Neodmyslitelným účastníkem a organizátorem zábavně hudebního doprovodného programu [32] vždy byl Roman Haas - učitel hudební výchovy na ZŠ Brána jazyků a na ZŚ nám. Curieových, v roce 2006 finalista soutěže o nejlepšího učitele Zlatý Amos [33] [34] [35] [36] [37]

[editovat] Bývalí žáci školy

Žáky školy v minulosti (navštěvujícími budovy ve Vojtěšské ulici a/nebo v Ostrovní ulici a/nebo v Mikulandské ulici) byli mimo mnoha jiných:

[editovat] Bývalí učitelé ZŠ Brána jazyků / ZŠ v Ostrovní

Učitelé ocenění za své pedagogické působení odbornou i laickou veřejností:

[editovat] Ředitelé/ředitelky

[editovat] "Pátečníci" - páteční podvečery s hosty Věry Perlínové

Tradiční páteční podvečery iniciované bývalou ředitelkou školy Věrou Perlínovou, při nichž se ve školní budově za přítomnosti pozvaného (a přednášejícího) hosta setkávají pracovníci školy, bývalí školní rodiče, bývalí žáci i přátelé školy. Host:

[editovat] Poloha školy

Poloha budovy v Mikulandské ulici 5: 50°4′51,975″ s. š., 14°25′3,308″ v. d.
Poloha budovy ve Vojtěšské ulici 13: 50°4′43,852″ s. š., 14°24′53,886″ v. d.

[editovat] Reference

  1. ↑ [1]
  2. ↑ Slavní školáci - návrhářka Tátiana Kovaříková o synovi a základní škole Brána jazyků
  3. ↑ Oficiální stránky města Paříže
  4. ↑ Oficiální stránky západního předměstí Paříže Čechům známého díky mírové dohodě z roku 1919 mezi v 1. sv. v. poraženým Rakouskem a vítěznými mocnostmi Dohody
  5. ↑ Oficiální stránky města Manosque v Provence
  6. ↑ Almanach vyšlý u příležitosti desetiletého výročí navrácení budovy v Ostrovní ulici řádu sv. Voršily
  7. ↑ Oficiální stránky Základní školy sv. Voršily v Praze
  8. ↑ [2]
  9. ↑ [3]
  10. ↑ [4]
  11. ↑ Oficiální stránky olympiády ve francouzském jazyce
  12. ↑ [5]
  13. ↑ Vývoj školství v českých zemích v 18. a 19. století
  14. ↑ Eliška Krásnohorská - založení gymnázia Minerva
  15. ↑ Chlapec - životopis Jaroslava Haška od Radko Pytlíka
  16. ↑ [6]
  17. ↑ MF Dnes - Specializovaným školám v centru chybějí žáci, 22.5.2009
  18. ↑ Oficiální stránky Francouzského institutu v Praze
  19. ↑ Oficiální stránky festivalu lidskoprávních filmových dokumentů Jeden svět
  20. ↑ Česká centra - informace o projektu Nonstopčtení
  21. ↑ Oficiální stránky knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti, která organizuje celostátní, dnes už mezinárodní, čtenářskou akci Noc s Andersenem
  22. ↑ Oficiální stránky projektu Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka
  23. ↑ Fotogalerie z posledního společenského večera ZŠ Brána jazyků v roce 2009
  24. ↑ Ukázka z průběhu společenského večera - část 1, zdroj YouTube
  25. ↑ Ukázka z průběhu společenského večera - část 2, zdroj YouTube
  26. ↑ Ukázka z průběhu společenského večera - část 3, zdroj YouTube
  27. ↑ Fotogalerie z posledního večera pod lipou v roce 2009
  28. ↑ Fotogalerie z poslední snídaně šampionů v roce 2009
  29. ↑ Mezinárodní vědecká olympiáda - český spolupořadatel, kontaktní informace
  30. ↑ Mezinárodní vědecká olympiáda - ideově organizační informace
  31. ↑ Mezinárodní vědecká olympiáda - informace o průběhu olympiády
  32. ↑ Ruská pohádka - hudebně dramatická scénka připravená žáky ZŠ Brána jazyků pod vedením dirigujícího pana učitele Romana Haase pro ruské účastníky Mezinárodní vědecké Olympiády v roce 2009, zdroj YouTube
  33. ↑ Oficiální stránky soutěže o nejlepšího učitele Zlatý Amos - finalisté roku 2006
  34. ↑ Celkové výsledky 13. ročníku ankety Zlatý Amos, rok 2006
  35. ↑ Zpráva Dětské tiskové agentury k průběhu soutěže
  36. ↑ Napínavé změny v průběhu anketního 13. ročníku
  37. ↑ Fotografie z průběhu ankety Zlatý Amos - Roman Haas a jeho viola
  38. ↑ UNESCO - oficiální stránky informující o Medaili Jana Amose Komenského
  39. ↑ [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.  
  40. ↑ http://www.seniorum.cz/volny-cas/rozhovor-s-osobnosti/1151-jaromir-hanzlik-videt-hvezdy-a-slyset-ticho-to-je-dnes-luxus
  41. ↑ VČELIŠ, Michal. Budoucí královna sjezdovek vládne lyžím i snowboardu [online]. Praha : iDnes.cz, 2010-02-26, [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.  
  42. ↑ [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.  
  43. ↑ PROCHÁZKA, Luboš. Bavič Petr Novotný velmi drsně: Můj syn Pavel je lempl! ...ale někdy mě pobaví [online]. Praha : AhaOnline.cz, 2009-04-19, [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.  
  44. ↑ Absolventi školy [online]. Základní škola Brána jazyků, [cit. 2010-02-09]. Dostupné online.  
  45. ↑ HUDEČKOVÁ, Kamila. Koně maluju i na nich jezdím, říká dcera návrhářky a malíře [online]. Praha : iDnes.cz, 2009-08-28, [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.  
  46. ↑ URBAN, Pavel. Král Kambodže teď čte Staré pověsti české [online]. Phnompenh : Novinky.cz, 2004-11-18, [cit. 2010-02-10]. Dostupné online.  
  47. ↑ Absolventi školy [online]. Základní škola Brána jazyků, [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.  
  48. ↑ http://www.seniorum.cz/volny-cas/rozhovor-s-osobnosti/1151-jaromir-hanzlik-videt-hvezdy-a-slyset-ticho-to-je-dnes-luxus
  49. ↑ . Dostupné online.  
  50. ↑ [7]
  51. ↑ [8]
  52. ↑ Petr Tlustý v iVysílání České televize, pořad Sama doma, téma: 1. stupeň ZŠ - výchovný program - nové osnovy, 10.3.2009
  53. ↑ Události, komentáře, Česká televize 1.9.2008, téma: Je šikana jedním z hlavních problémů českého školství?, host Petr Tlustý, video
  54. ↑ [9]
  55. ↑ Věra Perlínová v České televizi, pořad Rodina & škola, 2004
  56. ↑ Věra Perlínová v iVysílání České televize, pořad Rodina, škola a já, téma: Tři generace bez legrace, 20.2.2007

[editovat] Literatura

  • Pollak, Ernst: Die Nikolander Realschule in Prag, 1933, Prag, 185 s., fot. Sborník příspěvků ke stoletému výročí (1833-1933) německé reálky. Kniha dostupná v Městské knihovně Praha
  • Vybíral, Jindřich: Osudy pražského architekta Victora Fürtha, DaS 1/2005. On-line článek
  • Sborník 10 let trvající tradice soužití žáků školy Brána jazyků s uměním, Praha 2001, 12 s., 2000 ks.

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_%C5%A1kola_Br%C3%A1na_jazyk%C5%AF&oldid=8219219“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje