Vojenský újezd Záhorie
| Vojenský újezd Záhorie Vojenský obvod Záhorie | |
|---|---|
 Váté písky | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°29′ s. š., 17°7′ v. d. |
| Nadmořská výška | 326 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Bratislavský |
| Okres | Malacky |
| Tradiční region | Záhoří |
  Vojenský újezd Záhorie | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 276,52 km²[1] |
| Počet obyvatel | 140 (31. 12. 2021) |
| Hustota zalidnění | 0,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | vojenský újezd |
| Vznik | 1951 |
| Telefonní předvolba | 034 |
| PSČ | 901 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | MA |
| NUTS | 500267 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojenský újezd Záhorie (slovensky Vojenský obvod Záhorie) je vojenský újezd na Slovensku v okrese Malacky. Nachází se v tradičním západoslovenském regionu Záhoří. Vojenská cvičení se zde provádějí od 20. let 20. století, oficiálně byl vyhlášen v roce 1951. Současná rozloha újezdu je 27 650 hektarů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Výcvikový prostor se rozkládá na bývalých pozemcích hraběte Pálffyho. Pro vojenské účely se začal využívat již na počátku 20. let 20. století,[pozn. 1] po vykoupení pozemků československou vládou po rozpadu Rakousko-Uherska; trvalo vykupování pozemků celkem 13 let. Nejdřív zde byla zřízena letecká střelnice, o rok později pak dělostřelecká střelnice, kterou využívala například plzeňská Škoda, v té době největší středoevropská zbrojovka.[3][4] Během druhé světové války zde Wehrmacht nacvičoval své tažení do Afriky.[4]
Oficiálně byl újezd vyhlášen nařízením vlády z roku 1951.[3] Podle nepotvrzených informací zde americká armáda na počátku 90. let nacvičovala operaci Pouštní bouře. Od roku 1999 na Záhorie cvičí americké letectvo.[4] Po roce 2012 došlo k částečnému zpřístupnění do té doby pro veřejnost prakticky zcela uzavřeného prostoru – s výjimkou několika ploch (zejména původní střelnice) se lze po území újezdu volně pohybovat, kromě doby, kdy probíhají vojenská cvičení.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Prostor se rozkládá ve střední a východní části Záhorské nížiny, přičemž geologicky spadá do geomorfologického celku menší a na jejím jihu se nacházející Borské nížiny. Částečně zasahuje do pohoří Malé Karpaty.[2] Území se nachází na navátých křemičitých píscích.[5]
Nachází se zde pestrá mozaika biotopů – tekoucí i stojící vody, mokřady, váté písky (nacházejí se zde nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě), rozsáhlá vřesoviště a lesní biotopy (například slatinné olšiny nebo borové doubravy, jež zde vznikly za pomoci francouzských lesníků po třicetileté válce), které tvoří přibližně 72 % území újezdu.[2][4]
Rozloha obvodu je 27 650 hektarů. Dělí se na 3 vojenské výcvikové prostory:[2][3]
- Vojenský výcvikový prostor Záhorie (severní část, slouží zejména jako dělostřelecká a raketová střelnice)
- Vojenský výcvikový prostor Kuchyňa (jižní část, cvičí zde zejména slovenské, americké a francouzské letectvo)
- Vojenský výcvikový prostor Turecký vrch (jihovýchodní část, připravuje se zde zejména slovenské pozemní vojsko na účast v zahraničních vojenských misích).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 883 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2017-01-18]. S. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (slovensky)
- ↑ a b c d Vojenský obvod Záhorie [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d Na využitie vojenského obvodu Záhorie sú odlišné názory. Sme.sk [online]. 2011-01-22 [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d SLADKÝ, Jiří. Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda. iDNES.cz [online]. 2017-08-13 [cit. 2019-09-04]. Dostupné online.
- ↑ BŘEŇOVÁ, Marie; ČEPLOVÁ, Lucie. Testování vlivu terénu na průchodnost území. Unob.cz [online]. Univerzita obrany v Brně, 2013-10-22 [cit. 2019-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-04.
