Záhady Udolfa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Titulní strana prvního vydání

Záhady Udolfa (angl. The Mysteries of Udolpho) je román Ann Radlicffové, který byl vydán v roce 1794.

Záhady Udolfa jsou jednou z nejslavnějších děl Ann Radcliffové, které ještě více posílilo její věhlas. Jedná se o gotický román, kterému však Radcliffová dala nový rozměr.

"Na Záhadách Udolfa (The Mystery of Udolpho, 1794), které ještě posílily autorčin věhlas a nadlouho se pak staly její nejčtenější a nejobdivovanější knihou, můžeme si nejlépe ozřejmit, jakými transformacemi posouvala Radcliffová gotickou beletrii do oblasti vzdalujících ji stále výrazněji od původního modelu tohoto literárního druhu, Otranského zámku Horace Walpola."[1]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj se odehrává v Itálii šestnáctého století a je příběhem mladé ženy Emilie, která se po náhlé smrti obou rodičů přestěhuje z Itálie do Francie ke své tetě madame Cheronové. Avšak ta by se jí nejraději zbavila, jelikož jí její přítomnost obtěžuje a necítí k ní žádné příbuzenské pouto. Jediné, kvůli čemu je s ní ochotna jednat mile je její jmění. Jednou se tedy vypraví do Benátek, kde se seznámí s bohatým hrabětem Montonim a zanedlouho, i přes Emiliiny protesty, obě vbrzku odjíždění na Montoniho hrad Udolfo poté, co si jej paní Cheronová pod vidinou velkého zisku vzala. Avšak tam Emily i její teta zjistí, že Montoni není nic lepšího než lupič a zlodějíček a má s nimi zcela jiné plány než žít společně spořádaný život. Hodlá totiž Emilii provdat za bohatého hraběte Morana, aby na tomto spojení zbohatnul, a zanechat ji pak svému osudu. Avšak Emiliino srdce to vidí jinak. A když se jednoho dne na hradě opět setká s mladíkem Valancourtem, jehož vroucně miluje již od dětství, odmítne Moranovu ruku. Veškeré tyto hluboké emoce v její takřka bezvýchodné situace jí nedávají spát a mnoho nocí tráví psaním veršů nebo hrou na svou loutnu, aby tak ukonejšila své trýzněné srdce. Je však nucena svá vnitřní muka před Montonim skrývat, aby se neprozradila, jelikož její nevlastní otec je pouhý hrubián a násilník, jak se jednoho dne ukáže na nebohé paní Cheronové (teď již Monotoniové), kterou zavře, po té, co mu odmítne přenechat své statky ve Francii, do věže bez jídla a pití. Avšak její situace se ještě o to více zhorší, když hrad přepadnou vojáci, jejichž majetek Montoni uloupil a ona je nucena uprchnout bez haléře v kapse a jen díky náhodě se jí podaří se dostat zpět do vlasti. Hrad ale opouští ve spěchu, takže již nemá naději na další setkání s minlovaným Valancourtem, jelikož on teď neví, kde se nalézá a jsou tak odsouzeni k odloučení. A nebo ne?

Celý děj je psán velmi poetickým jazykem a je dokonce protkán i několika básnickými kousky, které nás utvrzují v emočních prožitcích a stavech hlavní hrdinky a nenechávají nás na pochybách o jejích vroucích citech.

Knihu mimo jiné používá také Jane Austenová ve svém díle Northangerské opatství, jako odstrašující případ lehkovážného čtení, kterému soudobé dívky ihned bezduše uvěří a které jejich fantazii zbytečně zahlcuje nevhodnými podněty a smyšlenkami.[2]

Postavy[editovat | editovat zdroj]

Emilie St. Aubert[editovat | editovat zdroj]

Hlavní postava knihy. Mladá slečna, která je po smrti své matky vychovávána pouze svým otcem, jenž ji učí, jak být poctivá, dobrotivá a vnímavá ke krásám přírody. Dokonce spolu vyráží i na cesty podél pobřeží, aby společně navštívili hrad Chateu-de-Blanc, jenž její otce rozruší natolik, že po krátkém strádání umírá. Emili je tedy zanechána péči své tety, madame Cheronové, která si jí příliš nehledí, ale které je Emilie oddána a poslušna jako vlastní matce.

Již od mládí je Emilie poněkud útlucitná a nejen že s nadšením obiduje krásy boží přírody, ale je i velmi romanticky založená a často pláče i pro úplné maličkosti. Avšak jak jí život přináší mnohá nebezpečenství a útrapy, stává se více bojácnější a samostatnější, až vyroste v mladou a sebevědomou dámu, která je schopna se jako jejich paní starat o zděděné statky i personál. Emilie je přátelská, otevřená a milá, což z ní dělá báječnou společnici a vítaného hosta všude, kam vkročí.

Madame Cheronová[editovat | editovat zdroj]

Cheronová je sestrou otce Emilie pana St. Auberta. Je závistivá a zlbná a nikomu nepřeje nic dobrého, leda-že by z toho měla nějaký prospěch. Za vidinou zisku se také vdá za bohatého hraběte Morana, který se k ní ale nechová nijak pěkně, bije ji a často na ni křičí až ji zavřenou ve věži vyhladoví k smrti.

Valancourt[editovat | editovat zdroj]

Milý slečny Emilie, kterého poprvé potkává na cestách se svým otcem a jimž oběma se ihned zalíbí. Pan St. Aubert si jej váží pro jeho neohroženou cestovatelksou duši, kterou s ním sdílí, a Emilie má ráda jeho vlídnou povahu a laskavost, se kterou se jí po celou cestu věnuje. Je Emilií vzpruhou v nesnadných chvílích, kdy se opanuje myšlenkami na něj a sám se pak stává její oporou, ale i pádem (jelikož osud nikdy není takový, jaký si jej přejeme a naše cesty nevedou vždy jen rovně).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HORNÁT, Jaroslav. Záhady paní Raddcliffové. RADCLIFFE, Ann Ward; přeložili Eliška a Jaroslav Hornátovi. Záhady Udolfa II: román s několika básnickými vložkami. Praha: Odeon, 1978. s. 590.
  2. Austen, Jane. Opatství Northanger. Vyd. 2., V nakl. Academia 1. Praha: Academia, 2005. 199 s. ISBN 80-200-1313-X

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BŁASZAK, Marek. Ann Radcliffe's Gothic romances and the Romantic revival. Opole: Wyższa Szkoła Pedagogiczna im. Powstanców Śląskich, 1991, 116 p. ISBN 8385012710
  • PROCHÁZKA, Martin a Zdeněk STŘÍBRNÝ. Slovník spisovatelů: anglická literatura, africké literatury v angličtině, australská literatura, indická literatura v angličtině, irská literatura, kanadská literatura v angličtině, karibská literatura v angličtině, novozélandská literatura, skotská literatura, waleská literatura. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2003, 823 s. Radcliff(ová) Ann, s. 557. ISBN 8072771310
  • RADCLIFFE, Ann Ward; přeložili Eliška a Jaroslav Hornátovi. Záhady Udolfa I: román s několika básnickými vložkami. Praha: Odeon, 1978. 584 s.
  • RADCLIFFE, Ann Ward; přeložili Eliška a Jaroslav Hornátovi. Záhady Udolfa II: román s několika básnickými vložkami. Praha: Odeon, 1978. 600 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]