Yves Montand
| Yves Montand | |
|---|---|
 Yves Montand na Filmovém festivalu v Cannes (1987) | |
| Rodné jméno | Ivo Livi |
| Narození | 13. říjen 1921  Monsummano Terme |
| Úmrtí | 9. listopad 1991 (70 let)  Senlis, Oise |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise |
| Aktivní roky | 1946 - 1991 |
| Choť | Simone Signoret (1951-1985) Carole Amiel 1987-91 |
| Partner(ka) | Édith Piaf |
| Děti | Catherine Allégretová |
| Příbuzní | Julien Livi (sourozenec) Benjamin Castaldi (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Yves Montand, rodným jménem Ivo Livi (13. října 1921, Monsummano Alto, Toskánsko, Itálie – 9. listopadu 1991, Senlis (Oise)) byl francouzsko-italský herec a šansoniér.
Život
Začátky
Pocházel z prosté rodiny chudých katolických venkovanů. V roce 1921, krátce po jeho narození jeho rodiče odešli z Itálie do Francie. Když žádali o francouzské občanství, jeho otec uvedl, že opustili Itálii, aby unikli Mussoliniho režimu. Montand vyrůstal v Marseille, kde pracoval v holičství své sestry. Začal svou kariéru jako zpěvák v marseilleském music-hallu. Měl velmi atraktivní vzhled a podmanivou barvu hlasu. V roce 1944 ho objevila Édith Piaf, v roce 1945 přešel do théâtre de l'Étoile v Paříži, zde byla odstartována nejprve jeho kariéra obdivovaného šansoniéra a později i úspěšného filmového herce. Po boku Edith Piaf, která se stala jeho rádkyní, učitelkou i milenkou dosáhl svých prvních úspěchů, během roku 1946 se však jejich cesty rozdělily.
Kariéra
Jakožto šansoniér a protagonista mnoha filmů byl znám po celém světě. V roce 1951 se oženil s herečkou Simone Signoret a během své kariéry spolu vytvořili mnoho hlavních rolí. Manželství bylo podle známých svědectví velmi harmonické a trvalo do Simoniny smrti v roce 1985, i když měl Yves řadu jiných vztahů, především s Marilyn Monroe, se kterou natočil jeden ze svých posledních filmů, Let's Make Love Milujme se.
Během své kariéry Montand hrál v mnoha amerických filmech, jako např. v Broadwayi. V roce 1980 byl nominován na cenu Premio César jako nejlepší herec za film I comme I care a znovu v roce 1984 za film Garçon!
V roce 1986, poté, co jeho mezinárodní věhlas znatelně upadl, Yves v 65 letech získal jednu ze svých nezapomenutelných rolí jako strýc ve dvoudílném filmu Jean de Florette (Jean od Floretty),[1] natočeného podle románu francouzského spisovatele Marcela Pagnola Živá voda. Dalšími protagonisty byli Gérard Depardieu a Daniel Auteuil. Ve druhém díle filmu ze stejného roku Manon des Sources (Manon od pramene), hrála po jeho boku herečka Emmanuelle Béart. Filmy dosáhly světového úspěchu a příznivé kritiky přinesly Montandovi roli v americké talkshow Late Night with David Letterman.
Osobní život
Jediného syna Valentina (narozen 1988) měl Montand se svou asistentkou Carole Amiel. V žalobě o určení otcovství, která rozbouřila Francii, jiná žena označila Montanda jako otce své dcery a žádala poskytnutí jeho vzorku DNA. Montand se bránil, ale neustoupila a řízení neskončilo ani jeho smrtí – žena získala právo k exhumaci a odebrání vzorku DNA. Prokázalo se ovšem, že Montand otcem holčičky není.
V posledních letech svého života našel svůj domov v Saint-Paul-de-Vence, Provence. Zemřel 9. listopadu 1991 na infarkt myokardu během natáčení filmu IP5 (L'Ile aux pachydermes) (režie Jean-Jacques Beineix). Pochován je na hřbitově "Père Lachaise" v Paříži ve Francii, vedle své první ženy Simone Signoret.
Diskografie
- Yves Montand live at the Olympia, Paris. 1981.
- Yves Montand chante Jacques Prévert. Mercury France, 1998.
Filmografie
- IP5 (L'Ile aux pachydermes) (1991)
- Jean de Florette (1986)
- Manon des Sources (1986)
- Garçon! (1983)
- Le choix des armes (1981)
- I comme Icare (1979)
- Le Fond de L'air Est Rouge (1977)
- Police Python 357 (1976)
- Vincent, François, Paul…Et les Autres (1974)
- État de Siège (1973)
- César et Rosalie (1972)
- Tout va Bien (1972)
- Pošetilost mocných (La folie des grandeurs) (1971)
- Doznání (1970)
- Le Cercle rouge (1970)
- On A Clear Day, You Can See Forever (1970)
- Z (1969)
- Vivre pour Vivre (1967)
- Grand Prix (1966)
- La Guerre est finie (1966)
- Compartiment tueurs (1965)
- My Geisha (1962)
- Milujme se (1960)
- Goodbye again (1960)
- La Grande Strada Azzurra (1957)
- Le Salaire de la Peur (1953)
- Les Portes de la Nuit (1946)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yves Montand na španělské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Yves Montand na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Yves Montand
- Classic Movies (1939–1969): Yves Montand
- Yves Montand v Internet Movie Database (anglicky)
