Yser
| Yser | |
Ústí Yseru do Severního moře |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 78 km |
| Plocha povodí | 381 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| mezi Buysscheure a Lederzeele, Francie 35 m n. m. |
|
| Ústí | |
| Severní moře 0 m n. m. |
|
| Protéká | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Povodí Yseru (Francie 53,63%, Belgie 46,37 %)[1] | |
Yser (nizozemsky IJzer) je 78 km dlouhá řeka, která pramení v severní Francii a ústí v Belgii do Severního moře. Její povodí má plochu 381 km².
Obsah |
Yser ve Francii [editovat]
Řeka Yser pramení v nadmořské výšce pouhých 35 m mezi Buysscheure a Lederzeele v departementu Nord. Pokračuje přes Bollezeele, Esquelbecq a Bambecque k belgické hranici. Na francouzském území má délku přibližně 30 km, překonává výškový rozdíl 27 m a průměrný sklon činí 0,9 ‰.
Yser v Belgii [editovat]
V Belgii Yser protéká provincií Západní Flandry a městy Diksmuide a Nieuwpoort, kde se vlévá do Severního moře. Yser odvodňuje přibližně 5 % belgického území a je nejkratší ze tří belgických řek, které se vlévají do moře (zbývající dvě jsou Máza a Šelda). Yser je však jediná řeka, která ústí do moře v Belgii, neboť Máza a Šelda Belgií pouze protékají a vlévají se do moře v Nizozemsku. Během bitvy na Yseru za první světové války Belgičané otevřeli hráze na řece Yser, aby zaplavili oblast mezi Nieuwpoortem a Diksmuide a zpomalili postup německých vojsk.
Využití [editovat]
Od období Římanů do poloviny 20. století se řeka využívala k obchodním plavbám, zatímco dnes už pouze k plavbám rekreačním. Od začátku 70. let 20. století se v údolí Yseru vyrábí pitná voda.
Fotografie [editovat]
-
Yser v Roesbrugge
-
Yser v Nieuwpoortu