Yser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Yser
Ústí Yseru do Severního moře
Ústí Yseru do Severního moře
Základní informace
Délka toku 78 km
Plocha povodí 381 km²
Světadíl Evropa
Pramen
mezi Buysscheure
a Lederzeele, Francie
35 m n. m.
Ústí
Severní moře
0 m n. m.
Protéká
Francie Francie (Nord-Pas-de-Calais), Belgie Belgie (Západní Flandry)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Povodí Yseru (Francie 53,63%, Belgie 46,37 %)[1]

Yser (nizozemsky IJzer) je 78 km dlouhá řeka, která pramení v severní Francii a ústí v Belgii do Severního moře. Její povodí má plochu 381 km².

Yser ve Francii[editovat | editovat zdroj]

Řeka Yser pramení v nadmořské výšce pouhých 35 m mezi Buysscheure a Lederzeele v departementu Nord. Pokračuje přes Bollezeele, Esquelbecq a Bambecque k belgické hranici. Na francouzském území má délku přibližně 30 km, překonává výškový rozdíl 27 m a průměrný sklon činí 0,9 ‰.

Yser v Belgii[editovat | editovat zdroj]

V Belgii Yser protéká provincií Západní Flandry a městy Diksmuide a Nieuwpoort, kde se vlévá do Severního moře. Yser odvodňuje přibližně 5 % belgického území a je nejkratší ze tří belgických řek, které se vlévají do moře (zbývající dvě jsou Máza a Šelda). Yser je však jediná řeka, která ústí do moře v Belgii, neboť Máza a Šelda Belgií pouze protékají a vlévají se do moře v Nizozemsku. Během bitvy na Yseru za první světové války Belgičané otevřeli hráze na řece Yser, aby zaplavili oblast mezi Nieuwpoortem a Diksmuide a zpomalili postup německých vojsk.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Od období Římanů do poloviny 20. století se řeka využívala k obchodním plavbám, zatímco dnes už pouze k plavbám rekreačním. Od začátku 70. let 20. století se v údolí Yseru vyrábí pitná voda.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Mezinárodní povodí řek v Evropě, Yser

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]