Xenotoka červenoocasá
 Xenotoka červenoocasá | |
|---|---|
 Xenotoka červenoocasá | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád | halančíkovci (Cyprinodontiformes) |
| Čeleď | gudeovití (Goodeidae) |
| Rod | xenotoka (Xenotoca) |
| Binomické jméno | |
| Xenotoca eiseni (Rutter, 1896)[2] | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Xenotoka červenoocasá (známá též pod názvy gudea červenoocasá, gudea Eisenova[3], živorodka červenoocasá[4], živorodka mexická[rozpor][pozn. 1], gudea mexická[rozpor][pozn. 2] a živorodka Eisenova[zdroj?]) je drobná sladkovodní rybka původem ze středního Mexika. Je chována též jako akvarijní ryba.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Xenotoka červenoocasá je jedna z mála viviparních, tedy pravých živorodých akvarijních ryb. Oproti mnoha jiným živorodým rybkám tento druh rodí svá mláďata ocasem napřed. Naproti tomu ovoviviparní, nepravé živorodky rodí svá mláďata v jikerném obalu, který při opuštění těla matky praskne. Tělo rybky silně připomíná kapra. Samice je olivové barvy, samec mívá zadní polovinu těla zbarvenou do oranžova až do červena. Rozdíl obou pohlaví je velmi výrazný.[6] V akváriích byly prošlechtěny formy s více či méně odlišným zabarvením, vždy se ale jedná převážně o červenou a žlutou barvu. Obě pohlaví mívají na skřelích modročerně zabarvenou skvrnu.[6] Samci dorůstají délky až 6 cm, samice až 7 cm.[7][8] Maximálně se může dorůst délky 7,5 cm.[9] Je všežravec, mimo rostlin se živí červy, drobnými korýši, hmyzími larvami, detritem nebo vodním hmyzem.[6]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
V přírodě se vyskytuje pouze v Mexiku, je tedy endemitem. Konkrétně žije v řekách Rio Grande, Ameca, Ayuquila, Compostela a Coahuayana u města Tepic ve státě Nayarit.[6][10] V roce 2019 se její stav stále snižoval, výskyt se omezil jen na několik potoků a bystřin v oblasti.[11] Jde v přírodě o velmi vzácnou rybu. Traduje se, že v minulosti za ni hrozil trest smrti.[zdroj?] Je velmi přísně chráněná a od roku 2018 se eviduje v červené knize ohrožených druhů zvířat.[12] Mezi akvaristy poměrně rozšířená. Vláda Mexika již několikrát od akvaristů tuto rybku vykupovala a vracela zpět do volné přírody.[zdroj?] To je jasně doložitelná ukázka zásluhy akvaristů – díky nim má tato velmi zajímavá a vzácná živorodka šanci alespoň na život v akváriích, jelikož jak již bylo řečeno v přírodě již téměř neexistuje. V osmdesátých letech minulého století jakýsi neznámý akvarista dostal od tamější vlády povolení pro odchyt několika jedinců – to možná tuto zajímavou rybku zachránilo pro budoucí generace akvaristů.[zdroj?]
Chov[editovat | editovat zdroj]
Voda by měla mít neutrální pH, ale při výkyvech o l stupeň nahoru i dolů nebyly za 20 let chovu zaznamenány žádné negativní účinky. To samé platí i o tvrdosti vody. S úspěchem lze použít vodu 5–25°dGH.[13] Xenotoka červenoocasá je vysloveně všežravec. Nepohrdne komářími larvami, suchými vločkami ani jiným zcela běžným krmením. Doporučuje se do krmení přidávat zelenou složku – salát a špenát. Chov je jednoduchý při dodržení několika zásad – kvalitní krmení, teplota kolem 20–26 °C a dostatek vody.[13] Nádrže by měly mít kolem 200 litrů vody a více. Je dobré chovat samce se samicemi v poměru 1 : 2.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
V těle matky dojde k oplodnění vajíčka a samice během 55–60 dní (podle teploty vody) porodí životaschopné jedince. V akváriích je však třeba vytvořit úkryty, jelikož samice jsou kanibalové. S úspěchem lze použít tzv. porodničku – tedy v akváriu plovoucí nádobku se sítí tak, aby oky sítě propadla mláďata při porodu a samice na ně nemohla.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V přímém rozporu s wikipedií. Živorodka mexická odpovídá Poecilia mexicana.
- ↑ Tento název odpovídá druhu Zoogoneticus purhepechus.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ Species details: Xenotoca eiseni [online]. Catalogue of Life, 2012 [cit. 2012-10-27]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ PLÍŠTIL, Jiří. Aquatab. www.aquatab.net [online]. 2004-2009 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online.
- ↑ a b AKVARKO.cz - svět akvárií, jezírek a terárií. www.akvarko.cz [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online.
- ↑ ZICHA, Ondrej;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d "Xenotoca" eiseni | goodeidworkinggroup.com. www.goodeidworkinggroup.com [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Xenotoca eiseni (Redtail Goodeid, Orangetail Goodeid, Redtail Splitfin) — Seriously Fish [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online.
- ↑ BAENSCH, H. A.; RIEHL, R. Aquarien Atlas, Band 2. 4. Auflage). vyd. Melle: Mergus-Verlag, 1985. 1216 s. ISBN 3-88244-011-2.
- ↑ MILLER, R. R.; MINCKLEY, W.L.; NORRIS, Steven. Freshwater fishes of México [online]. Chicago: [cit. 2022-06-08]. Dostupné online.
- ↑ KENWAY-LYNCH, Carys S.; MCMAHAN, Caleb D.; GEHEBER, Aaron D. Threatened fishes of the world: “Xenotoca” eiseni Rutter, 1986 (Goodeidae). Environmental Biology of Fishes. 2010-03, roč. 87, čís. 3, s. 219–220. Dostupné online [cit. 2022-06-08]. ISSN 0378-1909. DOI 10.1007/s10641-010-9584-2. (anglicky)
- ↑ LYONS, John; PILLER, Kyle R.; ARTIGAS-AZAS, Juan Miguel. Distribution and current conservation status of the Mexican Goodeidae (Actinopterygii, Cyprinodontiformes). ZooKeys. 2019-11-04, roč. 885, s. 115–158. Dostupné online [cit. 2022-06-08]. ISSN 1313-2970. DOI 10.3897/zookeys.885.38152. PMID 31736620.
- ↑ IUCN. Xenotoca eiseni: Koeck, M.: The IUCN Red List of Threatened Species 2019: e.T191717A2000040. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.2305/iucn.uk.2019-2.rlts.t191717a2000040.en.. (anglicky) Type: dataset DOI: 10.2305/IUCN.UK.2019-2.RLTS.T191717A2000040.en.
- ↑ a b Xenotoka červenoocasá - Xenotoca eiseni. rybicky.net [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu xenotoka červenoocasá na Wikimedia Commons
