Vratislav (město)
| Vratislav Wrocław |
|||
|---|---|---|---|
 centrum města |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 105-155 m n. m. | ||
| stát: |  Polsko |
||
| vojvodství: |  Dolnoslezské |
||
| samosprávný orgán: | městská rada | ||
 Wrocław
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 292,9 km² | ||
| počet obyvatel: | 632 996 [1] (2010) | ||
| hustota zalidnění: | 2161 [1] obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Rafał Dutkiewicz | ||
| oficiální web: | www.wroclaw.pl | ||
| telefonní předvolba: | (+48) 71 | ||
| PSČ: | 50-041 až 54-612 | ||
Vratislav (polsky 
Wrocław, slezskoněmecky: Brassel, německy Breslau, latinsky Wratislavia či Vratislavia) je historické hlavní město Slezska a bývalého Vratislavského knížectví a hlavní město Dolnoslezského vojvodství v Polsku. Je to čtvrté největší město Polska a současně i jedno z nejstarších polských měst. Má přibližně 633 tisíc obyvatel (2010) a jeho rozloha činí 292,9 km².
Evropské hlavní město kultury v roce 2016.
Obsah |
[editovat] Poloha
Leží při soutoku Odry a Oławy, Bystrzycy, Ślęzy a Widawy v jihozápadním Polsku. Nachází se 60 km od českých hranich. Dále pak 350 km od hlavního města polska Varšavy.
[editovat] Název
Ačkoli se můžeme setkat i s v různém stupni počeštěnými formami (Wroclaw, Wroclav, Vroclav), jediné spisovné české tvary názvu tohoto města jsou dva: Wrocław a Vratislav.[2]
[editovat] Původ názvu
O původu názvu města nepanuje shoda. Častý je názor, že nese název po českém knížeti Vratislavovi I., je ale také možné, že se jmenuje po nějakém slezském panovníkovi či po prvním vládci města nazývaném Vratislav.
[editovat] Historie
První písemná zmínka o městě pochází z kroniky Dětmara z Merseburku a vztahuje se k roku 1000, kdy bylo v rámci zřízení polské církevní provincie založeno ve Vratislavi biskupství. Sídliště na křižovatce obchodních cest však existovalo již od pravěku. Podle některých hypotéz nese své jméno po údajném zakladateli města, českém knížeti Vratislavovi I., za jehož vlády již mohlo být území Slezska připojeno k českému státu.[3]
V roce 1138 se Vratislav stala hlavním městem celého Slezska a v 13. století získala městská práva, rozšířila se o Nové město. Za vpádu Mongolů do Slezska roku 1241 byla vypálena, netknutý zůstal jen Tumský ostrov s katedrálou.[4] V roce 1272 obdržela právo mílové a o dva roky později právo skladu.[5] Ve 14. století se stala členem hanzy. Roku 1327 uznal vratislavský kníže svrchovanost českého krále Jana Lucemburského, připojení celého Slezska k českému státu bylo následně stvrzeno v Trenčínské smlouvě (1335). Dodnes je ve vratislavském erbu zachován český lev. Během 16. století byla Vratislav nejdůležitějším obchodním městem zemí Koruny české.[6]
V 18. století zde pak byla založena jezuitská univerzita, v roce 1742, po prohrané válce o rakouské dědictví byla Vratislav připojena k Prusku. V 19. století se stala jedním z nejvýznamnějších měst v Německu.
V noci z 9. na 10. listopadu 1938 ve Vratislavi proběhla tzv. „Vratislavská křišťálová noc“, kdy zde došlo k největšímu útoku na místní židovské obyvatelstvo. Ke konci 2. světové války byla Vratislav Němci prohlášena za pevnostní město (Festung Breslau) a za cenu obrovské materiální devastace a velkých ztrát na životech se zde německá vojska bránila postupující Rudé armádě. 6. května 1945 se Vratislav vzdala. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto, město bylo připojenu k obnovenému Polsku a osídleno Poláky, především z oblastí odstoupených Polskem Sovětskému svazu (hlavně ze západní Ukrajiny, ze Lvova a okolí a z Litvy - Vilniusu a okolí).
V 80. letech 20. století byla Vratislav významným centrem polského protikomunistického odporu.
[editovat] Sport
Město je sídlem fotbalového klubu WKS Śląsk Wrocław.
Každý rok město hostí Wrocław Maraton.
[editovat] Významné osobnosti města
[editovat] Slavní rodáci
- Angelus Silesius
- Dietrich Bonhoeffer
- Jechezkel Braun
- Edith Steinová
- Felix Hausdorff
- Ján Jesenský (Jessenius)
- Manfred von Richthofen
- Wanda Rutkiewiczová
[editovat] Nositelé Nobelovy ceny
- Theodor Mommsen (1902)
- Philipp Eduard Anton von Lenard (1905)
- Eduard Buchner (1907)
- Paul Ehrlich (1908)
- Gerhart Hauptmann (1912)
- Fritz Haber (1918)
- Friedrich Bergius (1931)
- Otto Stern (1943)
- Max Born (1954)
- Reinhard Selten (1994)
[editovat] Galerie
-
Centrem města je Rynek (Große Ring), jedno z největších středověkých náměstí v Evropě
-
Scenérie města
-
Scenérie města
-
Vratislav - řeka Odra
-
Radnice
-
Opera
-
Univerzita
-
Most Grunwaldzki a Most Pokoju
-
Katedrála sv. Jana Křtitele (Vratislavský dóm) je ústředním chrámem města a arcikatedrálou vratislavské diecéze
-
Wratislauia/Breßlaw – zobrazení města na vedutě Matthäuse Meriana st. z r. 1642
-
Vratislav Město věží - 1736 r.
-
Vratislavská fontána
-
Most Rędziński
[editovat] Partnerská města
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
DAVIES, Norman - MOORHOUSE, Roger: Mikrokosmos. Portrét jednoho středoevropského města. Jiří Buchal - BB/art, Praha 2007. ISBN 80-7341-799-5
[editovat] Reference
- ↑ a b Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2010 r.,[1]
- ↑ Pravidla českého pravopisu. Praha : Academia 2006, s. 368
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 16.
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha : Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-245-7. S. 50.
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 51.
- ↑ JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. str. 99.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||||
|
||||||||
