Workcamp
Workcamp
Tento článek se zabývá problematikou dobrovolnictví a workcampů, které se stávají v České republice stále populárnějšími.
Obsah |
Dobrovolnictví [editovat]
Pojem dobrovolnictví se využívá pro činnost, kterou osoba vykonává nejen z vlastní vůle, ale zpravidla i nezištně a bezúplatně. Je to tedy dobrovolník anglicky Volunteer. Jedná se zejména o pomoc v oblastech lidského konání kde schází finance pro zaplacení potřebné pracovní síly, je k dispozici nedostatek pracovní síly nebo kombinace těchto faktorů.
V posledních několika letech nabral zmiňovaný pojem dobrovolnictví i další rozměr. Existuje řada projektů a neziskových organizací podporujících a organizujících dobrovolné pracovní pobyty. Tyto pobytové pracovní akce tzv. Workcampy jsou zpravila organizovány domovskou organizací nebo organizacemi v daném státu a jejich nabídka je následně zveřejňována v síti partnerských zahraničních agentur. Ty zpravidla na oplátku nabízejí své projekty - workcampy.
Co je workcamp? [editovat]
Principem těchto workcampů je pomoc místním, často neziskovým subjektům v určité lokalitě a obecně je lze rozdělit podle zaměření do několika skupin: Environmentální, Kulturní, Renovační, Historické, Dětské, Sociální, Umělecké, Jogínské atd. Popis jednotlivé práce je jednoduše k nalezení na webových stránkách jednotlivých neziskových zprostředkovatelských agentur s dostatečnými informacemi o typu ubytování, stravě atd. Práce je tedy velice různorodá od těžké práce při rekonstrukci kamenných zdí hradů, čištění lesů či pláží, přes neméně namáhavou práci s dětmi, popř. postiženými lidmi, až po pořádání kulturních festivalů. Délka tzv. krátkodobých workcampů bývá jeden až tři týdny. Existují také dlouhodobé projekty v řádu několika měsíců až jednoho roku, na které je ovšem výběr dlouhodobější záležitostí a často spojený i s různými školeními.
Výběr dobrovolníků [editovat]
Výběr dobrovolníků je proveden zpravidla na základě podané přihlášky a někdy i motivačního dopisu. Cílem dobrovolnických organizací bývá zpravidla vybrat co nejrůznorodější národnostní složení a omezit počet účastníků se shodnou národností na minimum, což je prospěšné zejména pro dobrovolníky, protože mají jedinečnou možnost procvičit si cizí jazyk (zpravidla Angličtinu, ale někdy i Němčinu, Francouzštinu ad.) a poznat další kultury při práci v cizí zemi.
Finanční náklady [editovat]
Náklady na krátkodobý workcamp pro účastníka/dobrovolníka se skládají nejčastěji ze dvou částí. První je administrativní poplatek zprostředkující agentuře, který je zpravidla nízký a finální. Agentury jsou, jak již bylo zmíněno, neziskové, ale musí zaplatit pracovní sílu, která přihlášku příjme, odešle partnerské organizaci atd.
Druhá část nákladů je cena za dopravu, která záleží na dobrovolníkovi. Pokud například jede stopem, může si tuto položku škrtnout, pokud poletí na workcamp do Austrálie letadlem, bude tvořit poměrně velkou sumu.
Případná třetí část nákladů je rovněž velmi variabilní v závislosti od místa konání a typu workcampu. K vycestování do některých zemí je potřeba vízum; pro některé projekty (např. práce s dětmi) je nutný výpis z trestního rejstříku, což sebou nese další administrativní poplatky; a konečně, některé hostitelské organizace, zejména v rozvojových zemích, vyžadují od dobrovolníků tzv. účastnické poplatky, které se mohou pohybovat ve výši od několika desítek, do několika set dolarů.
Pokud jde o ubytování a stravu ta je, v drtivé většině případů, hrazena organizátorem workcampu, hostitelskou organizací, tzv. místním partnerem, který projekt financuje. Souhrnem lze říci, že například ve srovnání s jazykovými kurzy vycházejí workcampy na zlomek ceny, ale jejich jazykový i kulturní přínos je mnohonásobně vyšší.
