Woodcraft
Woodcraft je slovo pocházející z americké angličtiny a je úzce spojen se zálesáckou tradicí osídlování východního pobřeží Ameriky. Proto se také pro tento výraz používá překlad „zálesácká dovednost“. V obecné angličtině tento pojem zahrnuje především činnosti související s opracováním dřeva.
V literatuře jako první použil "Woodcraft" v titulu své knihy George Washington Sears, přezdívaný "Nesmuk" v druhé polovině 19. století. Vzhledem k obsahu této knihy lze říct, že původní význam slova je obsahově ekvivalentní dnešnímu výrazu "survival" - tj. přežití ve volné přírodě.
Obsah |
Woodcrafterské hnutí v USA [editovat]
V češtině však představuje toto slovo jednoznačný terminus technicus pro výchovné hnutí, jehož vznik inicioval Ernest Thompson Seton – malíř, přírodovědec a spisovatel. Ten v létě r. 1902 použil woodcrafterské prvky v motivačním programu (systém orlích per), kterým zaujal (a usměrnil) skupinu chlapců, která považovala jím zakoupené pozemky za své teritorium.
Seton, který v té době již byl úspěšným spisovatelem, tuto pozitivní zkušenost zpracoval do série motivačních článků, které postupně vycházely v časopise pro ženy v domácnosti a ty inspirovaly ke spontánímu vzniku dalších woodcrafterských kmenů. Členové těchto kmenů sami sebe označovali jako "Woodcraft Indians" a Setona považovali za svého čestného náčelníka, ovšem z organizačního hlediska byl každý kmen naprosto autonomní, založený na přímé demokracii (jeho členové si sami volili své zástupce) a jediným stmelujícím prvkem byl woodcrafterský program - systém orlích per, Setonem každoročně vydávaný v podobě "Svitku březové kůry", což byla ve své podstatě jakási ročenka s přehledem dosud uznaných činů.
V r. 1910, když vznikla organizace BSA (Boys Scouts of America), byl Ernest Thompson Seton tehdy na vrcholu popularity a řada woodcrafterských kmenů se transformovala v první skautské družiny. On sám byl zvolen prvním náčelníkem BSA. Seton viděl v BSA základnu, která umožní z masy odfiltrovat budoucí woodcraftery, které považoval za skautskou elitu, jenže se záhy ukázalo, že jeho výchovný model založený na demokratických principech a sebevýchově není tak progresivní jako hierarchický model Baden-Powella.
Jeho rozčarování a intriky ze strany jeho pozdějšího nástupce Jamese E. Westa, nakonec vedly k tomu že v r. 1915 BSA opustil a založil vlastní woodcrafterskou organizaci The Woodcraft League of America.[1]
Woodcrafterské hnutí v Československu [editovat]
Setonovu antipatii vůči Baden-Powellově modelu založeném na vojenské hierarchii sdílel přesvědčený pacifista, přírodovědec a pedagog Miloš Seifert. Ten v Setonovi nalezl idol, vůči němuž bez výhrad vzhlížel a cele se oddal propagaci jeho hnutí u nás.
Seifert, který byl zaměřen spíš filosoficky než prakticky, neměl pravděpodobně tušení o existenci jiné woodcrafterské literatury, žil v domnění, že woodcraft je původní Setonova filozofická a etická koncepce. Jako takovou ji u nás propagoval. Ve skutečnosti si však do ní promítnul i své vlastní představy, což se později obrátilo proti němu. Nicméně čas ukázal, že díky jeho přínosu woodcraft přežil do současnosti.
Rozdíl mezi původním Setonovým a českým woodcraftem [editovat]
Setonovo woodcrafterské hnutí nijak neaspirovalo na to být spásou zkaženého světa, jak si to představoval Miloš Seifert. Seton sám nebyl autorem woodcrafterské myšlenky a dokonce ani nebyl prvním, koho napadlo využít woodcraft při práci s mládeží - v tom ho předešel Dan Beard - druhý z amerických "otců" BSA. Setonův původní přínos spočívá v zavedení systému orlích per.
Teprve později, když už existovala řada woodcrafterských kmenů začal hledat pro "své" hnutí hlubší filosofický rámec, kterým by zdůvodnil svůj pedagogický úspěch a nebyl na to sám. Ačkoliv se prezentoval jako jediný a výhradní autor woodcrafterské myšlenky, byla výsledná ideová forma woodcrafterského hnutí produktem celé skupiny osob. Od r. 1902 do r. 1917 se ve Svitku postupně objevil kromě systému orlích per i woodcrafterský zákon a základní pravidla hry určená Setonem při ustanovení prvního kmene byla transformována do tzv. 9 hlavních zásad.
Zatím co u nás byl woodcraft Seifertem prezentován jako světonázor a v rámci hnutí se vedly prudké ideové spory, v USA woodcrafterské hnutí postupně degradovalo na úroveň rekreační aktivity.
Významné postavy woodcrafterského hnutí [editovat]
- Ernest Thompson Seton - Black Wolf
- Miloš Seifert - Woowotanna
- Miloslav Vavrda - Minehawa
- Milouš Stárek - Mahykan
- Arpád Jávor - Sagaweesi
- Viliam Valovič - Manoki
- Milan Klimánek - Wayseeker
- pl:Tadeusz Wyrwalski - Wilk Tropiciel
- en:John Hargrave - White Fox
- en:Ernst Westlake
- pl:Adam Ciołkosz
- Hinko Pajer
- Karel Bukovanský - Buk
- Prokop Koudela - Jánošík
- Ladislav Rusek - Šaman
- Libor Pecha - Norek Samotář
- František Kožíšek - Biminiji
- Daniel Hoffmann - Wanblitanka
- František Vyhňák
- Jan Niebauer - Wo
- en:Leslie Paul
Přehled woodcrafterských organizací [editovat]
- Liga pro výchovu přírodou - Moudrost lesa (ČSR)
- Forest Schools camps (GB)
- Liga československých woodcrafterů (ČSR)
- Liga lesní moudrosti - The Woodcraft League of Czechoslovakia (ČSFR)
- Liga lesní moudrosti - The Woodcraft League (ČR) (woodcraft.cz)
- Liga lesnej múdrosti - The Woodcraft League of Slovakia (woodcraft.sk)
- Zálesácká Liga Československá - The Woodcraft League of Czechoslovakia (ČSR)
- Moravskoslezská Liga Woodcraftu MSLW (ČSFR)
- Woodcrafter ČR - Liga Lesní moudrosti dětí a mládeže (ČSFR)
- Kibbo Kift Kindred (GB)
- The Woodcraft Chivalry (GB)
- Woodcraft Rangers (USA)
- Woodcraft Indians (USA)
- The Woodcraft League of America (USA)
- Wolne Harcerstwo (PL)
- Woodcraft Folk (GB)
- Liga Lesnej Múdrosti - The Woodcraft League of Slovakia (SK)
- Združenje slovenskih tabornikov
- Jugoslovanska gozdovniška liga
- Setonovi skauti (ČSR)
- Camp Fire Girls (USA)
- Spojené sbory junáků skautů (ČSR)
- Sdružení zálesáků v RČS (ČSR)
- Děti přírody (ČSR)
- Obec psohlavců (ČSR)
- ISAW - Internacionální Socialistická asociace woodcrafterů (ČSR)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ LOM, Miloň; ŠEBEK, Jaroslav. Junácký sněm 1990. Mladá Boleslav : Soukromé nakladatelství Šebek - Pospíšil, 1990. ISBN 80-852-10-01-0. Kapitola Po skautských cestách.