Wolfgang Schüssel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wolfgang Schüssel
20. kancléř Rakouska
Ve funkci:
4. února 2000 – 11. ledna 2007
PrezidentThomas Klestil, Heinz Fischer
PředchůdceViktor Klima
NástupceAlfred Gusenbauer
Vicekancléř Rakouska
Ve funkci:
4. května 1995 – 4. února 2000
Předseda vládyFranz Vranitzky, Viktor Klima
PředchůdceErhard Busek
NástupceSusanne Riess-Passer
Ministr zahraničí
Ve funkci:
4. května 1995 – 4. února 2000
Předseda vládyFranz Vranitzky, Viktor Klima
PředchůdceAlois Mock
NástupceBenita Ferrero-Waldner
Ministr hospodářství
Ve funkci:
24. dubna 1989 – 4. května 1995
Předseda vládyFranz Vranitzky
PředchůdceRobert Graf
NástupceJohannes Ditz
Předseda ÖVP
Ve funkci:
1995 – 2007
PředchůdceErhard Busek
NástupceWilhelm Molterer
Stranická příslušnost
ČlenstvíÖVP

Narození7. června 1945 (78 let)
Vídeň, Rakousko
Alma materUniverzita Vídeň
Profesepolitik a právník
Náboženstvířímský katolík
Oceněnívelkokříž Řádu Isabely Katolické (1995)
Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska (2007)
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Bavorský řád za zásluhy
velkokříž Maďarského záslužného řádu
… více na Wikidatech
CommonsWolfgang Schüssel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wolfgang Schüssel (* 7. června 1945, Vídeň) je rakouský politik,[1] jenž zastával v letech 20002007 úřad kancléře Rakouska. Od roku 1995 do roku 2007 byl předsedou ÖVP. V roce 2009 byl jedním z kandidátů na nový post stálého Předsedy Evropské rady[2].

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 i přes protesty ostatních zemí EU sestavil jako kancléř vládu s krajně pravicovou FPÖ Jörga Haidera. Po rozpadu vládní koalice a předčasných volbách stanul v čele kabinetu i v roce 2003. Obě jeho vlády uskutečnily řadu reforem, které se vypořádávaly s problémem přebujelého „státu blahobytu“[3].

V roce 2011 se v souvislosti s korupční aférou spjatou s tím, že společnost Telekom Austria, kdy firma převedla nemalé prostředky na konta lidí blízkých jeho vládě včetně čtyř ministrů, rozhodl, že opustí politiku. [4]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
BelgieBelgie Belgie velkokříž Řádu koruny
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko Velký řád královny Jeleny 2007
LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko velkokříž s diamanty Knížecího záslužného řádu 2000, 8. června
MaďarskoMaďarsko Maďarsko velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky[5] 2006
NěmeckoNěmecko Německo velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko rytíř velkokříže Řádu dynastie Oranžsko-nasavské
NorskoNorsko Norsko velkokříž Norského královského řádu za zásluhy
PolskoPolsko Polsko velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[6] 2006, 20. ledna
RakouskoRakousko Rakousko velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku
RumunskoRumunsko Rumunsko velkokříž Řádu rumunské hvězdy[7] 2004
ŘeckoŘecko Řecko velkokříž Řádu cti
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko velkokříž Řádu Isabely Katolické[8] 1995, 7. července
VatikánVatikán Vatikán rytíř velkokříže Řádu svatého Řehoře Velikého[9] 1996
Bádensko-WürttemberskoBádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska 2007, 28. dubna
BavorskoBavorsko Bavorsko Bavorský řád za zásluhy 2007, 18. května

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Wolfgang Schüssel - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. (německy) 
  2. idnes.cz: Žhaví kandidáti na post „prezidenta“ evropské sedmadvacítky
  3. Vít Hloušek: Reforma sociálního státu – rakouský příklad
  4. Rakouský exkancléř Schüssel opouští kvůli skandálům politiku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  5. GMBH, news networld Internetservice. - Gedenken an Ungarn-Aufstand im Jahr '56: Staats- und. news.at [online]. 2006-10-18 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  6. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 20 stycznia 2006 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-01. 
  7. Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  8. Otras disposiciones. Boletín Ofical del Estado. 1995-07-08, čís. 162, s. 20967. Dostupné online. 
  9. Acta Apostolicae Sedis 89. 1997, čís. 7, s. 513. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]