Wincenty Krasiński
| Wincenty Krasiński | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 30. ledna 1782 Bоremel nebo Varšava |
| Úmrtí | 24. listopadu 1858 (ve věku 76 let) Varšava |
| Místo pohřbení | Mazovské vojvodství kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opinogóře Górné |
| Povolání | důstojník |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1807) důstojník Řádu čestné legie (1809) komandér Řádu čestné legie (1811) Řád červené orlice Císařský řád sjednocení … více na Wikidatech |
| Choť | Maria Urszula Radziwiłłová[1] |
| Děti | Zygmunt Krasiński |
| Rodiče | Jan Krasiński a Antonina Krasińská |
| Rod | Krasińští |
| Příbuzní | Władysław Wincenty Krasiński a Maria Beatrix Krasińska (vnoučata) |
| Funkce | člen Státní rady Ruského impéria |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wincenty Krasiński (30. ledna 1782 – 24. listopadu 1858, Varšava) byl polský generál.
Život[editovat | editovat zdroj]
Wincenty Krasiński vstoupil do Napoleonovy armády, kde získal hodnost plukovníka. V roce 1811 byl povýšen na brigádního generála a v roce 1813 se stal divizního generála. Účastnil se všech výprav Velké armády a roce 1814 byl jmenován vůdcem polské armády ve službách Francie, kterou po Napoleonově pádu přivedl zpět do Polska. Následně dosáhl hraběcího titulu a usadil se ve Varšavě. V té době, v čase zápasů mezi romantismem a klasicismem, soustřeďoval ve svém domě nejpřednější literáty. Roku 1818 se stal maršálkem sněmu, roku 1825 senátorem a v roce 1826 získal povýšení na generála jezdectva. Jakožto člen sněmovního soudu proti obviněným z velezrady jediný hlasoval pro trest smrti, čímž v polské společnosti ztratil téměř veškerou popularitu. V Roce 1830 byl jmenován pobočníkem a členem administrační rady, načež v letech 1855 až 1856 zastával úřad místodržícího v polském království.
Jeho synem byl romantický básník Zygmunt Krasiński.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Jeho známé spisy jsou:
- Essai sur le maniement de la lance (Paříž, 1811)
- Apercu sur les Juifs de Pologne par un officier général polonais, nonce á la diète (Paříž, 1818, 2 vyd. Varšava, 1818)
- Rzut oka na wieszczów Prowancyi zwanych trubadurami (Varšava, 1818).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Radziwiłłowie herbu Trąby. Varšava. 1996. ISBN 83-85490-62-0. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wincenty Krasiński na Wikimedia Commons
