Wilhelm Wien
Wilhelm Wien | |
---|---|
Rodné jméno | Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien |
Narození | 13. ledna 1864 Parusnoje |
Úmrtí | 30. srpna 1928 (ve věku 64 let) Mnichov |
Místo pohřbení | Lesní hřbitov v Mnichově (48°6′18″ s. š., 11°29′33″ v. d.) |
Bydliště | Německo |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu Mnichovská univerzita Humboldtova univerzita |
Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel a teoretický fyzik |
Zaměstnavatelé | Mnichovská univerzita RWTH Aachen Univerzita Giessen Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku Fyzikálně-technický spolkový ústav |
Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1911) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1925) Guthrieho přednáška (1925) |
Choť | Luise Mehler |
Děti | Karl Wien |
Příbuzní | Max Wien (bratranec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien (13. ledna 1864, Gaffken, Prusko – 30. srpna 1928, Mnichov, Německo) byl německý fyzik. V roce 1911 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objevy zákonů vyzařování tepla. Jeden z kráterů na Marsu nese na počest jeho jméno. Byl profesorem na univerzitě v Aix-la-Chapelle. Roku 1899 se stal Wien profesorem na univerzitě v Giessenu. O rok později se stal profesorem na univerzitě ve Würzburgu. Od roku 1902 působil jako nástupce L. E. Boltzmana na univerzitě v Lipsku. Po pracoval na univerzitě v Berlíně (1906) a Mnichově (1920). V roce 1900 publikoval Wien svoji práci Lehrbuch der Hydrodynamik (učebnice hydrodynamiky).
Literatura
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Wien na Wikimedia Commons