Wilhelm Raabe
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wilhelm Raabe, (používal též pseudonym Jakob Corvinus; 8. září 1831, Eschershausen – 15. listopadu 1910, Braunschweig) byl německý prozaik, přední představitel realismu v německé literatuře.
Proslavil se prvotinou Die Chronik der Sperlingsgasse. Těžiště jeho déla tvoří dvě románové trilogie Der Hungerpastor (česky Hladový pastor) a Abu Telfan.
Čtyřicet let svého života strávil v Braunschweigu, kde také zemřel.
Výběr z díla [editovat]
- Die Chronik der Sperlingsgasse, 1856
- Ein Frühling, 1857
- Die alte Universität, 1858
- Die Kinder von Finkenrode, 1859
- Die schwarze Galeere, Der heilige Born, Nach dem grossen Kriege, 1861
- Unseres Herrgotts Kanzlei, Verworrenes Leben, 1862
- Die Leute aus dem Walde, Holunderblüte, 1863
- Der Hungerpastor, Roman, 1864
- Drei Federn, 1865
- Die Gänse von Bützow, 1866
- Abu Telfan, 1867
- Der Regenbogen (7 povídek), 1869
- Der Schüdderump, 1870
- Der Dräumling, 1872
- Deutscher Mondschein (4 povídky), Christoph Pechlin, 1873
- Meister Autor, 1874
- Horacker, 1876
- Alte Nester, Wunnigel, 1879
- Deutscher Adel, 1880
- Das Horn von Wanza, 1881
- Fabian und Sebastian, 1882
- Prinzessin Fisch, 1883
- Villa Schönow, Pfisters Mühle, Zum wilden Mann, 1884
- Unruhige Gäste, 1885
- Im alten Eisen, 1887
- Das Odfeld, 1888
- Der Lar, 1889
- Stopfkuchen. Eine See- und Mordgeschichte, 1891
- Gutmanns Reisen, 1892
- Kloster Lugau, 1894
- Die Akten des Vogelsangs, 1896
- Hastenbeck, 1899
- Altershausen, 1902 (uveřejněno v roce 1911)
